Technologický gigant IBM, založený v roce 1911, v letošním roce oslaví jubilejní 100. narozeniny. Tak vysokým věkem se může bezesporu pochlubit jen málokterá technologická společnost, ještě méně z nich pak po většinu své existence zastávalo tak významné postavení jako právě IBM. Pojďme si společně stručně zrekapitulovat historii společnosti a zmínit některé důležité milníky v její historii.
Kvůli modře laděnému logu se IBM také často přezdívá
„Big Blue“
Na počátku stály děrné štítky
Počátky společnosti IBM, byť se tehdy ještě jmenovala jinak, můžeme vysledovat už v roce 1890, kdy jejím prostřednictvím svůj nápad do veřejné soutěže přihlásil německý imigrant v USA, Herman Hollerith, zakladatel firmy. Ten tak reagoval na poptávku ze strany vládních úřadů, které řešily nedostatečnou kapacitu současné technologie pro účely sčítání lidí. Hollerith přišel s geniální myšlenkou stroje určeného ke čtení dat s děrovacích štítků. Tím se mu celý proces podařilo maximálně zautomatizovat a zjednodušit.
Jak už bylo zmíněno, firma nenesla jméno IBM už od svého založení. Namísto toho se společnost původně nazývala jako Tabulating Machine Company, později po fúzi s několika dalšími podniky v roce 1911 bylo jméno změněno na Computing-Tabulating-Recording Corporation. Tento moment je také brán jako faktický vznik IBM, byť tento název firma získala až v roce 1924.
Více o historii společnosti IBM si můžete přečíst v tomto tematickém článku.
Éra superpočítačů
Vzhledem k vývoji, jakým se dějiny a vývoj ubíraly vzhledem ke Druhé světové válce, se IBM od konce 30. let 20. století intenzivně věnovalo myšlence vývoje superpočítačů. První počin společnosti v této oblasti, označovaný jako Mark I, byl zprovozněn v průběhu roku 1944 a sloužil, jak jinak, armádním účelům. Stroj nebyl vybaven žádnou vnitřní pamětí a v mnohém vycházel z děrných štítků, které de facto představovaly program, který počítač prováděl.
Pro zajímavost, Mark I měřil na délku zhruba 10 metrů a vážil okolo 5 tun. Jeho provoz byl tak hlučný, že kvůli němu byla postavena zcela nová budova, která vyhovovala jeho požadavkům. Na uchlazení superpočítače bylo navíc každý den potřeba několik tun ledu, a to vše kvůli výkonu, který dnes hravě překoná prakticky jakýkoliv kapesní kalkulátor. Ve své době ovšem Mark I představoval významný technologický posun kupředu.
Přestože byl Mark I pravděpodobně prvním (super)počítačem IBM, takto bývá většinou označován model IBM 701 z počátku 50. let minulého století. Oproti Mark I obsahoval IBM 701 vakuové elektronky, díky kterým dosahoval tehdy závratné rychlosti 17 tisíc operací za vteřinu. I model IBM 701 byl určen především pro vojenské využití, o čemž svědčí i jeho označení jako „Defence Calculator,“ tedy „obranný počítač“.
IBM 5150 byl na trh uveden v roce 1981
V 50. letech nabíral vývoj superpočítačů IBM rychlé obrátky, a to pravděpodobně i díky konfliktům v Koreji a Vietnamu a akcelerujícím zbrojním závodům se SSSR. V roce 1957 IBM představilo programovací jazyk FORTRAN, který se později stal základem pro většinu vědeckých a numerických aplikací. FORTRAN následoval jazyk COBOL, který se naopak uchytil v oblasti obchodu a zpracování dat.
V mnoha ohledech revolučním počinem byl pak počítač IBM System/360, který byl jako první svého druhu v mnohém škálovatelný. Jednalo se o skupinu několika počítačů používajících vzájemně kompatibilní software, který jim umožňoval spolupracovat. Díky fyzickému oddělení strojů bylo možné je ze systému odebírat nebo naopak přidávat a některý hardware také vyměňovat za novější modely. Jinými slovy IBM System/360 byl první superpočítačem v tom slova smyslu, v jakém jej používáme dnes.
Počítač do každé domácnosti
12. srpna 1981 IBM změnilo svět. Proč? Právě ten den totiž společnost představila svůj první osobní počítač IBM 5150. Ten byl sice ještě vzdálen osobním počítačům tak, jak je známe dnes, spoustu společných rysů ale můžeme najít už i u modelu IBM 5150. Přestože při jeho představení nikdo nemohl tušit, o jak významný milník se ve skutečnosti jedná, počítač IBM 5150 byl v mnoha ohledech revoluční zařízení, které přispělo k popularizaci počítačů mezi běžnými lidmi a jejich relativně rychlému rozšíření.
Hlavním trumfem počítače IBM 5150 bylo především „velké“ množství dostupných aplikací. Ty zahrnovaly jak jazyky BASIC, DOS a Pascal, tak především textový editor EasyWriter, tabulkový editor VisiCalc a dokonce i hru Donkey. Počítač pak přicházel s příslušenstvím, mezi kterým nechyběla disketová jednotka, klávesnice, barevný displej či připojení na televizi.
Jak díky možnostem prvního osobního počítače, tak především díky váze a solventnosti značky IBM, se osobní počítače začaly poměrně rychle rozšiřovat a poměrně rychle se objevila i konkurence. IBM si slušnou pozici v této oblasti drželo ještě v první polovině 90. let, kdy stále patřilo mezi nejvýznamnější dodavatele těchto zařízení na světě. Později ale společnost nastoupila na éru úpadku, vedoucí až k odprodeji celé divize čínskému výrobci Lenovo v průběhu roku 2004. Transakcí v hodnotě „pouhé“ 1,25 miliardy dolarů (zhruba 22,5 miliardy Kč) se tak firma zbavila toho, co počátkem 80. let tak významně pomohla zpopularizovat.
První fotografie molekuly pořízená vědci IBM
IBM dnes
Od prodeje své divize osobních počítačů společnost IBM víceméně ustoupila z oblasti spotřební elektroniky a všeobecné povědomí o ní a jejích projektech tak pokleslo. Přesto se nedá říct, že by IBM nemělo co nabídnout, naopak. Společnost se ale v současnosti orientuje především na vývoj softwarových a hardwarových komplexních systémů pro korporátní klientelu a tudíž se jí u laické veřejnosti nedostává takové pozornosti jako dřív. Odborníkům a korporátním zaměstnancům jsou ale její firemní produkty, jako je například soubor nástrojů Lotus, bezesporu důvěrně známé.
IBM je poměrně aktivní také na poli nanotechnologií, přičemž si připomeňme, že v loňském roce se vědcům společnosti podařilo jako prvním na světě vyfotit molekulu. O významu nanotechnologie jako vědní disciplíny pak svědčí slova Ralpha Merkleho, který před několika lety prohlásil: „Nanotechnologie změní svět více, než se to podařilo od doby, kdy se člověk naučil číst a psát.“
Věda a výzkum v podání IBM se ale v současnosti netočí jen kolem nanotechnologií, jako především kolem konceptu Smart Planet, tedy takzvané „Chytré planety.“ Jak už název sám napovídá, v rámci tohoto konceptu společnost IBM usiluje o vzájemné propojení některých dosud oddělených systémů lidské společnosti a zefektivnění jejich provozu. To tak zahrnuje široké spektrum činností od zvýšení výkonu zařízení až po snížení ekologické stopy a celkově šetrnějšímu přístupu k životnímu prostředí a přírodním zdrojům.
Více o konceptu Smart Planet si můžete přečíst v tomto tematickém článku .
IBM prosazuje koncept Smart Planet
Tradice superpočítačů
Jak kvůli konceptu Smart Planet, tak také vzhledem k orientaci na dodávky komplexních systémů, je dnes jednou z hlavních oblastí zájmu IBM segment superpočítačů. Jak už bylo zmíněno výše, společnost do této oblasti vstoupila už v polovině 50. let minulého století a dodnes si v něm drží významné postavení. Zmiňme například fakt, že IBM v současnosti pracuje na nejvýkonnějším superpočítači světa, který bude uveden do provozu v roce 2012, či že čtyři deseti nejvýkonnějších superpočítačů současnosti nesou právě logo IBM.
Čerstvou událostí z oblasti superpočítačů v režii IBM je dosud pravděpodobně nejvýznamnější duel mezi člověkem a strojem. Zatímco v minulosti jsme mohli sledovat nanejvýš šachové zápasy mezi mistry tohoto sportu a počítačem, v minulých dnech si lidé své schopnosti a znalosti s počítačem poměřili ve znalostní soutěži Jeopardy, v Česku známé jako Riskuj. Ve snaze ilustrovat pokrok v oblasti umělé inteligence a možnosti využití schopností superpočítačů v nejrůznějších oblastech lidského života postavila společnost IBM proti dvojici několikanásobných vítězů Jeopardy superpočítač Watson. Ten byl sestavený z 90 serverů IBM Power 750 a celkově tak 2 880 procesory POWER7 a 16 terabajty operační paměti.
Watsonova příprava na klání se v zásadě příliš nelišila od tréningu jeho lidských protivníků. V průběhu několika předchozích měsíců Watson procházel a analyzoval stovky tisíc stránek textu knih, internetových příspěvků či článků a postupně se tak „učil.“ V průběhu Jeopardy se pak i přístup k němu prakticky nelišit od přístupu k jeho protivníkům. Tedy moderátor položil otázku, například „Špatní dělníci na něj svalují vinu,“ kterou Watson analyzoval a následně našel správnou odpověď, „nářadí.“
V průběhu soutěže ale samozřejmě projevily i některé slabiny soutěživého superpočítače, předně tedy absence citu pro jazyk a jeho součásti, jako jsou například dvojsmysly. Stejně tak nebyl Watson schopen zodpovědět všechny otázky a například netušil, že Slovinsko je součástí Evropské Unie. Přesto se mu nakonec své lidské protivníky podařilo se ziskem 77 147 dolarů (zhruba 1,3 milionu Kč) porazit.
Cílem Watsona ovšem nebylo dokázat svrchovanost strojů nad lidmi, ale prokázat, že superpočítače mohou pro lidstvo naopak být cenným pomocníkem. Do budoucna najde Watson uplatnění v oblasti medicíny, kde svůj výkon a schopnost analyzovat texty a učit se využije při procházení tisíců lékařských zpráv a studií. Ve finále by tak lékařům měl pomáhat rychleji identifikovat nemoc podle průvodních symptomů. „Watson představuje způsob, jak se podívat na všechny dostupné texty a data, a najít v nich tu důležitou jehlu v kupce sena,“ pronesl na adresu budoucího využití superpočítače Watson Jon Iwata, viceprezident marketingu IBM.
Závěr
IBM se v uplynulých 100 letech bezesporu podařilo dosáhnout tak významného postavení, se kterým se může srovnávat jen málokterá jiná technologická společnost. Firma je dlouhodobě velmi aktivní v oblasti inovací a registrace patentů, vyvíjí vlastní výkonný hardware a v mnoha ohledech určuje trendy v oblastech, ve kterých působí. Zdali se IBM podaří své výsadní postavení udržet i v následujících desetiletích je samozřejmě otázkou, na kterou nikdo z nás není schopen poskytnout odpověď. Faktem ovšem zůstává, že společnost se už nyní nesmazatelně zapsala do historie lidstva.
