Poklidné vody českého internetu v uplynulém týdnu rozčíslo jedno červené tlačítko. Jako vždy se za dobrými úmysly skrývá nepříliš povedená realizace, která ukazuje, jak bezradná je státní správa při zadávání veřejných zakázek a za co všechno je ochotna zaplatit.
Této bouře ve sklenici vody si nešlo nevšimnout: Národního centrum bezpečnějšího Internetu pod záštitou ministra Michaela Kocába spustilo projekt, který jako by měl mávnutím kouzelného proutku vyřešit jeden z nejpalčivějších problémů současného internetu: závadný obsah a chování některých jedinců, které je schopno ohrozit děti.
Ondřej Pohl
Vedle šéfování časopisu Svět mobilů
vyzkoušel pozici externisty Lidových novin
a Novinek.cz. Je také autorem knih jako
Herní gigamix, Využijte svůj mobil naplno
anebo 101 nejužitečnějších programů pro
váš počítač. V současné době se chystá
na završení svých magisterských studií.
To působí skoro jako magická formule, a tak není divu, že se červenému tlačítku dostalo takové pozornosti jako málokterému jiném softwarovému produktu, a to včetně zmínky v hlavních zpravodajských relacích.
Skutečnost se však začala vyjevovat v poznání chudších barvách. Červené tlačítko před nikoho před nikým neochrání, jen umožní jednodušší nahlášení stránky, kterou uživatel považuje za závadnou. Že funguje jen v Internet Exploreru asi nikoho, kdo má něco dočinění se státní správou nepřekvapí.
Už od začátku byla všemi deklarována anonymita tohoto postupu, ale nenechaví novináři vyšťourali, že se v paketech odesílá nejenom zmiňovaná adresa, ale i čtyři předchozí, plus IP adresa oznamovatele. Ačkoli toto „nedopatření“ s posíláním webové historie bylo v novější verzi programu odstraněno a o odesílané IP adrese jsme byli ujištěni, že se nejedná o osobní údaj, protože nejde použít k jednoznačné identifikaci, mnoho otázek zůstává.
Ty se týkají především zapojení soukromé firmy do řetězce mezi uživatele a Policii, která má za úkol zpracovávat došlá hlášení a ty, které vyhodnotí jako závažné, předávat dál. Nikde už se nemluví o nákladech za tuto službu. Jediné číslo, které bylo v této souvislosti zveřejněno je 100 000 Kč, což jsou mzdové náklady na vývoj. Zda-li je tato cena přiměřená či nikoli, si udělejte obrázek sami.
Ovšem mezi těmi všemi zprávami o rekordně drahých dálnicích a cyklostezkách to nejspíše rychle zapadne. Z celé aféry tak zbude jen podivná pachuť z toho, že sociální inženýrství pomáhající šířit spyware dospělo už tak daleko, že využívá ministerstva a televize k manipulování lidí. Pes štěká a karavana jde dál…