Národní knihovna musí převést do digitální podoby téměř dvě stovky novinových svazků, aby nedošlo ke ztrátě i přes sto let starých tiskovin. Digitalizují se i staré monografie, kterých má knihovna zhruba 90 tisíc. Za dva a půl roku zvládne převést do digitální podoby desetinu z nich.
Aby bylo možné tiskoviny převést do digitální podoby, musí pracovníci knihovny opatrně otáčet každou stranu. Tu zakrývá tlusté sklo a výtisk „sleduje“ svrchu mikrofilmová kamera. Speciální skener pak strany postupně kopíruje a přenáší na obrazovku počítače. Za den se takto zvládne zdigitalizovat až 600 stran. „Tento speciální přístroj se jmenuje hybridní kamera. V Česku je zatím jediný,“ podotýká pracovník Národní knihovny Jiří Polišenský.
Staré monografie a tiskoviny se také, kromě digitalizace, přefocují na mikrofilmy. „To je stále jistější podoba uchovávání dat. Technika digitalizace se totiž ještě stále vyvíjí,“ vysvětluje Jiří Polišenský.
Digitalizace však neslouží jen k uchování dat. Vzácnými dokumenty mohou zájemci na internetových serverech manuscriptorium.cz či kramerius.cz listovat již dnes.
Od konce devadesátých let, kdy se s digitalizací archivů knihoven v Česku začalo, se odhadem do digitální podoby převedlo asi procento ohrožených dokumentů.
Národní knihovna získala v loňském roce na digitalizaci historických monografií a tiskovin 30 milionů korun z norských fondů. Stát ročně přispívá zhruba šesti miliony korun. „Na šest a půl milionu svazků však budeme potřebovat stovky milionů korun,“ dodává ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek.
Digitalizace historických dokumentů je nutná, protože životnost papíru u některých tiskovin je jen 200 let. Tento náročný projekt, který se začal v letošním roce rozbíhat, by měl trvat až do roku 2009.
Podobně jako u nás digitalizují své archivy všechny státy Evropské unie. V budoucnu by tak bylo možné v centrální digitální knihovně nahlédnout do historických dokumentů všech zemí EU.