Datové schránky přirovnává ministerstvo vnitra k největší změně ve státní správě od dob Marie Terezie. Přestože tato reforma zasáhne od července do září na půl milionu společností a sdružení, většina lidí toho o fungování datových schránek zatím moc neví. Pojďme si je tedy ve stručnosti představit a podívat se na jejich hlavní přednosti a nedostatky.
Doručená pošta (klikněte pro zvětšení).
Pro koho a proč?
Datové schránky mají transformovat vnitřní a vnější vztahy veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií. Cílem by mělo být rychlejší, spolehlivější a levnější fungování veřejné správy a zavedení elektronických dokumentů jako rovnocenných s papírovými.
Datové schránky se už testují ve zkušebním provozu s vybranými úřady a všichni napjatě očekávají, co se stane 1. července, kdy se začnou zřizovat schránky všem, kterým to určuje zákon. Tedy veškerým subjektům veřejné správy, společnostem zapsaným v obchodním rejstříku, neziskovým organizacím, ale také notářům a soudním exekutorům a dále pak všem dobrovolným zájemcům z řad fyzických osob.
Neznamená to, že by všichni museli začít komunikovat s úřady výhradně touto cestou, povinností institucí ale bude posílat vše do datových schránek těm, kdo je mají zřízené. To znamená, že každý vlastník datové schránky by ji měl průběžně kontrolovat, ale nemá za povinnost podávat touto cestou vlastní žádosti.
Všichni, kterých se použití datových schránek povinně týká, obdrží během léta dopis s přihlašovacími údaji ke své schránce, k níž budou přistupovat přes internetový prohlížeč. Její použití se bude velmi podobat běžnému webovému rozhraní e-mailových služeb, ačkoliv jde o systém postavený na zcela jiných principech, především kvůli určitým garancím průkaznosti a bezpečnosti.
Jak bude zajištěna bezpečnost?
O bezpečnosti se nejspíš povede ještě řada diskuzí, protože k přihlašování do datové schránky postačí pouhé jméno a heslo, což je z pohledu identifikace a autenticity velmi nedostačující a proto i snadno zneužitelné. Podle vyhlášky musí mít přihlašovací jméno nejméně šest znaků a heslo alespoň osm znaků (přičemž nesmí být stejné). Mohou se použít i některé vybrané speciální znaky, ale tím podmínky končí a zbytek závisí na každém uživateli. Heslo lze měnit přímo v nastavení datové schránky, což ale může představovat i další ohrožení, pokud neoprávněná osoba změní heslo.
Skutečnou bezpečnostní pojistkou není ani hodinové zablokování přístupu k datové schránce v případě, že se kdokoli pokusí pětkrát neúspěšně přihlásit. V případě takto důležitého a soukromého typu komunikace může (a bude) nedostatečné zabezpečení přinášet celou řadu nových případů internetové kriminality v oblasti, kde jsme na to dosud nebyli zvyklí.
Přihlašovací obrazovka (klikněte pro zvětšení).
Přihlášení, a co dál?
Po přihlášení do své datové schránky si budete moci pročítat všechny doručené datové zprávy a také datové zprávy odesílat. K datové zprávě bude možné připojit jeden či více dokumentů (nejlépe PDF, TIF a PNG) či jiné přílohy, s výjimkou spustitelných souborů a archivů.
Uživatelé nemají své adresy, jako je to v případě elektronické pošty nebo instanční komunikace, adresáta zkrátka vyhledáte prostřednictvím jakéhosi vnitřního vyhledávače. Po odeslání pak obdržíte potvrzení o doručení zprávy. Nebude ale možné vyměňovat si tímto způsobem zprávy s jinými občany, jde výhradně o komunikaci se státní mocí, a to s úřady jako celky, nikoliv jednotlivými úředníky. Důležité je, že nebude potřeba schránku pravidelně kontrolovat díky možnosti nastavit případné upozornění na váš e-mail a v budoucnu možná i formou zpoplatněné SMS. Pak už může upozornění zadržet jen antispamový filtr…
Už nikdy na dovolenou?
Co je ale na celé věci nejdiskutabilnější, je dosud nevídaná tzv. fikce doručení. Jde zkrátka o to, že po deseti dnech bude každá datová zpráva považována za doručenou, přijatou a tedy i přečtenou. To je bohužel značně omezující povinnost, která v podstatě říká, že pokud se vy nebo váš zaměstnanec vzdálíte od internetu (nebo od CzechPointů) na více než deset dní, může vaší společnosti hrozit nějaká nepříjemná lhůta nebo právní hrozby, o kterých v tu chvíli nikdo neví.
Jistým východiskem může být alespoň možnost přidat v nastavení schránky další oprávněnou osobu, která bude zmocněná manipulovat s datovou schránkou. Ministerstvo vnitra coby správce informačního systému svěřilo provoz celého systému České poště. Ta bude na základě podepsané smlouvy zajišťovat provoz, rozesílat přístupové údaje, poskytovat technickou podporu a další služby. Logo datových schránek si dokonce navrhla ve svém grafickém stylu. Implementaci datových schránek pak Česká pošta svěřila společnosti Telefónica O2.
Dosavadní informační stránka se nachází na webu www.datoveschranky.info. Je ale kritizována kvůli své generičnosti a jako adresa pro samotné datové schránky se příliš nehodí. Především by byla vhodná kratší doména v zóně CZ, ale to by nesmělo ministerstvo rozhlašovat své nápady předtím, než si zaregistruje příslušné domény. Nestalo se to poprvé ani naposled a než aby ministerstvo vnitra vykoupilo domény od stávajícího držitele, raději vymýšlí, jak z toho ven registrací dosud neobsazených domén, ať už českých nebo generických.
Zmatkům a omylům se nevyhneme
Je jasné, že na jakékoliv skutečné hodnocení datových schránek je zatím příliš brzy, ale už teď je zřejmé, že mají před sebou ještě dlouhý vývoj. Jako při dalších podobných reformách se můžeme těšit na spoustu zmatků, omylů, prvních zneužití i nemilých dojmů z desetidenní doručovací lhůty. Kdo bude ale připravený a informovaný, může naopak ušetřit mnoho hodin papírování a času stráveného na poštách a úřadech. Doufejme proto, že výhody datových schránek převáží nad jejich stinnými stránkami.
Profil
Lubor Kopecký je šéfredaktorem elektronického měsíčníku Svět hostingu společnosti IGNUM. Ve svých článcích a přednáškách se věnuje tématům internetových služeb, technologií, domén a médií, poukazuje na jejich přednosti a upozorňuje na možné budoucí hrozby. Ve volném čase se zabývá virtuální tvorbou a zajímá ho vše z historie, sociologie a myrmekologie.