Cloud computing v praxi: malý pohled do historie aneb vše, co jste o něm chtěli vědět, ale báli jste se zeptat

cloud

V současné době se na nás ze všech stran hrnou informace o tzv. Cloud computingu. Co tato novinka ale vlastně přináší a jak poznáme, že cloud je tu i pro nás? Víte také, že samotná myšlenka Cloud computingu pochází již z 60. let minulého století?

Prvotní nápad na počítačovou „síť v oblacích“ pochází ze šedesátých let a zrodila se v hlavě J.C.R. Licklidera, který mimo jiné stojí za nápadem na ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network). Z dalších expertů bývá často zmiňován počítačový vědec John McCarthy, ten pro změnu přišel koncem šedesátých let s myšlenkou sdílet výpočetní kapacitu jako veřejnou službu.

Základní myšlenkou Cloud computingu je poskytovat hardware, software anebo vývojovou a aplikační platformu ve formě služby. Samotný zákazník musí vlastnit pouze nějaký terminál umožňující mu přístup ke službám cloudu (např. počítač, notebook, mobil, tablet apod.) a konektivitu k internetu. Jedná se o léta ověřený koncept, který využívají stovky milionů uživatelů po celém světě. V cloudu můžete mít poštovní server, CRM systém, intranetový portál anebo třeba jen serverovou infrastrukturu pro vaše vlastní aplikace.

Nejrozšířenějším příkladem software ve formě cloudové služby je totiž webmail jako je třeba Microsoft Hotmail, který je tu už 15 let, anebo třeba český email.cz, který je tu jen o rok méně. Cloud má tři klíčové charakteristiky. Zaprvé služba je dostupná ihned – stačí se jen registrovat, případně rovnou zaplatit, a vše potřebné máte během pár minut k dispozici. Druhým charakteristickým prvkem je škálovatelnost. Kapacitu můžete měnit dynamicky a skokově. Ráno můžete mít třeba u podnikového poštovního serveru jen dva účty a odpoledne už dva tisíce. Třetí charakteristikou je pak vysoká míra samoobslužnosti. Nemusíte nikam volat, nic vyjednávat, na nic čekat. Vše je opět otázkou jen pár kliknutí a pár minut.

Cloud po technické stránce

Cloudové aplikace běží na velkých clusterech v datacentrech, jejichž technické a provozní parametry sahají daleko za hranici toho, co si malá, střední a někdy i velká firma může dovolit. Všechna infrastruktura v cloudu je důsledně zálohovaná – napájení, chlazení, konektivita, datová úložiště i jednotlivé servery. Panují zde také přísná bezpečnostní a protipožární opatření. Díky tomu poskytovatelé Cloud computingu mohou nabídnout garantovanou dostupnost služby. U Microsoftu je to například 99,9 % na měsíční bázi – celková doba všech výpadků v kalendářním měsíci tak nesmí přesáhnout 43 minut.

Klíčové momenty historie Cloud computingu

1. start Amazon Web Services v červenci 2002

2. spuštění služeb S3 a EC2 v průběhu roku 2006

3. start Google App Engine v dubnu 2008

4. Windows Azure beta v listopadu 2009

5. start komerčního provozu Windows Azure 2010

Hojně je využívána virtualizace hardware i software a speciální platforma jako např. Windows Azure umožňující provoz stovek tisíc paralelních a navzájem nezávislých instancí jedné aplikace. Ke správě IT infrastruktury jsou používány pokročilé administrační nástroje, které včas upozorní na blížící se problémy a také obstarají veškeré aktualizace. Součástí služby je i pravidelný přechod na nejnovější verze dané aplikace.

Cloud a peníze

Základní ekonomickou myšlenkou cloudu je eliminace investičních výdajů na straně zákazníka. Vše je poskytováno formou služby, a tudíž za pravidelný měsíční, případně roční, poplatek, jehož výše závisí na počtu uživatelů a/nebo parametrech služby (např. kapacitě diskového prostoru). Sekundárně však dochází i ke snižování podnikatelského rizika a celkových provozních nákladů. Firma využívající cloud si nemusí platit žádné vlastní IT odborníky, nemusí kupovat žádný vlastní serverový software ani hardware a v případě, že už nechce nebo nepotřebuje danou službu využívat, tak její využívání ukončí, a to bez nákladů na odprodej hardware a hlavně bez nákladného propouštění zaměstnanců. Firma také platí skutečně jen to, co potřebuje. Nemusí si kupovat nadbytečné kapacity do zálohy, protože je má v případě potřeby během pár minut k dispozici.

U sezónního podnikání pak není problém mít v létě 300 uživatelů a v zimě třeba jen tři, stejně jako není problém si na předvánoční období pronajmout desetkrát větší výpočetní výkon a diskovou kapacitu. Netratí však ani poskytovatel Cloud computingu – ten dosahuje výrazných úspor z rozsahu tím, že svou infrastrukturu a služby prodává statisícům zákazníků z celého světa, a tím, že disponuje potřebnými IT profesionály i podpůrnými aplikacemi pro automatizaci správy a údržby infrastruktury. Na cloudu tak mohou vydělat všichni a velice často bývá při srovnání celkových nákladů vlastnictví levnější než tzv. on-premise řešení o vyšší a navíc garantované dostupnosti pak nemluvě.

Autor je manažerem serverové divize společnosti Microsoft.

Exit mobile version