Výzkum a vývoj je pro společnost Fujitsu klíčové téma. Jen výzkumná centra v Evropě se zabývají tak zásadními věcmi, jako jsou HPC a technologie pro predikci přírodních katastrof, 5 G, big data či cloud a IoT v Průmyslu 4.0. Ani o další zajímavá témata však není nouze. Nedávno například společnost v Česku (vůbec poprvé Evropě) představila svůj koncept digitální místnosti navržené pro snadné sdílení informací a spolupráci.
Digitální místnost Fujitsu Digital Room
Jednu ze zajímavých novinek ze svých laboratoří, která dosud nemá „komerční“ podobu, představilo Fujistu ještě během „okurkové“ sezony ve své pražské kanceláři. Vůbec poprvé v Evropě zde předvedlo svůj koncept „digitální místnosti“, tzv. Fujitsu Digital Room.
Zcela nový koncept, pocházející z japonských Fujitsu Laboratories, představuje prototyp řešení, jež změní celou místnost na digitální prostor. V tomto prostoru se může cokoliv změnit ve velkoplošné virtuální uživatelské rozhraní, například obyčejná zeď nebo plocha stolu.
„Uživatelé mají spoustu obsahu na svých smartphonech, tabletech či noteboocích, ale nemají rozumný způsob, jak je sdílet s ostatními,“ popisuje technik Fujitsu Ichira Nemota. “Tato technologie transformuje obyčejnou kancelář na digitální místnost. Ta poskytuje jednoduchý způsob, jak obsah sdílet nebo vytvářet nový a spolupracovat nad ním.“
Komunikující strany nejsou omezeny malými obrazovkami mobilních zařízení nebo možnostmi digitálních tabulí a velkoplošných displejů – systém lze totiž instalovat prakticky kdekoliv.
Systém sestávající z kombinace kamer a projektorů vytváří přímo na zdech či stolech velkoplošné interaktivní plochy, které jsou pomocí serverové aplikace propojeny vzájemně i s mobilními zařízeními.
Systém navíc snímá data ze senzorů chytrých zařízení, která takto identifikuje a lokalizuje při jejich pohybu po místnosti, aby bylo například možné zobrazit na velkoplošném rozhraní obrazovku konkrétního mobilního zařízení. Využívá se přitom předem definovaných přirozených gest, pomocí kterých lze např. obsah ze smartphonu intuitivně sdílet přímo na „digitální“ ploše, u níž se uživatel nachází.
Přímo na pracovní ploše na stole či na zdi, vytvářené obrazem projektoru a snímané kamerou, lze nejen zobrazovat obsah, jako například fotografie, dokumenty či obrazovky aplikací, ale lze na ni dokonce i přímo ručně „psát“ – ručně psaný text (zpětně promítaný na plochu) je tak vlastně primárním „nástrojem“ pro záznam myšlenek a a serverová aplikace zajišťuje také rozpoznávání ručně psaného textu). Řešení tak umožňuje například sdílet informace z mobilních zařízení i vytvářet nová data, například rychlé poznámky, které lze jediným pohybem – rychlým přetažením – odeslat ostatním uživatelům.
Koncept může nalézt uplatnění v jakémkoliv odvětví, například při firemních poradách, při tvorbě návrhů či brainstormingu, ale i ve vzdělávání.
Ukázka fungování systému:
S HPC proti přírodě
Výzkum a vývoj je pro Fujitsu obecně důležité téma. Další aktivity představil při své návštěvě v Praze Adel Rouz, výkonný viceprezident Fujitsu Laboratories Europe, který má na starosti strategický rozvoj a plánování výzkumu a vývoje Fujitsu pro Evropu. Konkrétně v Evropě se společnost v rámci R&D věnuje čtyřem základním oblastem, jimiž jsou aplikace pro High Performance Computing (pro snížení rizik spojených s katastrofami, prostředí zdravotní péče či strojové učení), 5G, analýza dat (big data, umělá inteligence, strojové učení) a cloud (využití IoT v Průmyslu 4.0 atd.).
Jednou z významných oblastí R&D, jimiž se Fujitsu zabývá je připravenost na přírodní katastrofy a minimalizace souvisejících rizik. „Co bylo jádrem problému, když udeřila tsunami v Japonsku? Ne ani tak tsunami jako taková, to je přírodní jev, kterému zabránit nelze. Lidé ale nedostali žádné upozornění nebo výstrahu v reálném čase,“ popisuje Adel Rouz, výkonný viceprezident Fujitsu Laboratories Europe, který má na starosti strategický rozvoj a plánování výzkumu a vývoje Fujitsu pro Evropu.
Fujitsu ve spolupráci s japonskou univerzitou Tohoku vyvinulo systém provádějící simulace v reálném čase. „Sbíráme data ze senzorů v Tichomoří, které zachytí počáteční signály, které lidé ještě necítí, a ta vyhodnocujeme. Protože Japonsko je země, která má bohaté ‚zkušenosti‘ se zemětřeseními, víme, že prvních 40 sekund je klíčová doba pro to, aby se zabránilo cca 70 % ztrát na životech,“ vysvětluje Rouz. Japonská vláda tak díky tomuto řešení bude moci v případě hrozícího nebezpečí např. rozesílat zprávy SMS na mobilní telefony s příslušným varováním.
Podobně např. v Saúdské Arábii Fujistu pracuje na vývoji řešení pro modelování klimatu zaměřené na prevenci před následky povodní. „Některé oblasti světa zaznamenávají i 200 až 300krát více záplav, než před takovými 20 lety, a nejsou nijak regulované. Druhá věc ale je, že populace je dnes mnohem koncentrovanější v určitých oblastech, proto predikce katastrof v reálném čase hraje klíčovou roli,“ uvádí Rouz.
„Prevence nespočívá v zabránění katastrofě, prevence spočívá v zabránění ztrátám na životech,“ zdůrazňuje. „A tady nacházejí uplatnění naše HPC systémy a aplikace, které je nutné neustále rozvíjet.“
Analýzou dat k mentálnímu zdraví
Další významnou oblastí, na niž se zaměřuje R&D Fujitsu, je analýza dat, včetně Big Data. Příklady uplatnění lze hledat například ve zdravotnictví: „Například v souvislosti s výskytem viru zika potřebujeme být schopni simulovat jeho šíření atd. Není však možné použít stejný model, jako např. pro ptačí chřipku šířící se z Číny, protože Číňané mají odlišnou DNA, stravu atd. Důležité jsou tak nové vstupy,“ popisuje Rouz.
Důležitou roli hrají data, respektive nové zdroje dat. „ Simulace s využitím dat, která jsme měli k dispozici dříve, již narazili na hranice svých možností. Nyní v éře ‚otevřených dat‘ jsme schopni propojením tradičních dat a například dat ze sociálních sítí atd. získat informace navíc. Používaný model tedy musí být adaptabilní a flexibilní, aby byl schopen nové vstupy akceptovat. Často se jedná o propojení strukturovaných dat, která již zpracovávat umíme, a nestrukturovaných dat. Model jim musí rozumět a provádět nad nimi simulace. Není to tedy otázka pouze modelu, nebo dostupných dat, do hry vstupují oba elementy,“ říká Rouz.
V našich laboratořích Fujitsu se pracuje na aplikacích pro Big Data určených pro HPC. „Aplikace pro tzv. Big Data se dnes dají provozovat na malých počítačích, třeba i na laptopu, ale my se zabýváme tím, jak můžeme např. změnit HPC knihovny a algoritmus pro superpočítač, aby dokázal pracovat s velkými objemy dat v reálném čase,“ popisuje Rouz.
Velkým tématem je v oblasti zdravotní péče propojení chráněných klinických dat pacientů a neklinických, ‚otevřených‘ dat, dat z veřejné správy apod. Jejich propojením lze nelézt důležité souvislosti. „Například v oblasti duševního zdraví se příznaky duševních chorob objevují již mezi devátým a jedenáctým rokem. A v Evropě je typické, že data pacientů z dětství jsou odtržena od dat v pozdějším věku. Abychom zmírnili dopady těchto chorob, není možné reagovat v době, kdy pacient dosáhne 25, 26 let, ale o deset let dříve,“ vysvětluje Rouz. Ve státech západní Evropy je s duševní chorobou diagnostikován třeba i každý pátý občan. Míra sebevražd ve věku 23-28 let se v Evropě za posledních 3-5 let zdvojnásobila.
„Spolupracujeme tak s nemocnicemi ve Španělsku, ve Francii či v Německu a snažíme se jim pomoci získat informace potřebné ke zjištění a prevenci rizika sebevražd,“ popisuje Rouz. Pomoc pacientům je však jen jedna stránka, dodává. Tou druhou jsou náklady – a například ve Španělsku stojí stát péče o pacienta s duševní chorobou 1250 eur měsíčně, což jsou obrovské náklady.
Technologické trendy – nejen rychlost, ale i aplikace
Technologický vývoj postupuje kupředu mílovými kroky. „Největším technologickým trendem v oblasti HPC je tzv. quantum computing. Před 10-15 lety zde nic takového nebylo a i dnes máme ještě před sebou řadu výzev. Fujitsu se touto oblastí zabývá a spolupracuje s řadou japonských organizací, např. s japonskou kosmickou agenturou JAXA – většina lidí netuší, že zde běží počítač Fujitsu. Využíváme zde právě quantum computing, ale dosud není plně vyvinutý. Mohl by však být řešením a průlomem pro novou generace HPC,“ myslí si Rouz.
Podstatnou změnou je, že zatímco dříve se vývoj odehrával za zavřenými dveřmi, dnes je otevřený. Například v oblasti 5G, byla 2. či 3. generace vyvíjena uzavřeně v rámci několika organizací, nyní probíhá otevřeně. „Investujeme tak čas a schopnosti svých expertů, ale získáme také výsledky několikanásobně velkého počtu odborníků z dalších společností. A v tom spočívá akcelerace,“ říká Rouz. „A 5G není o tom, kolik Gb/s se dá přenést, ale jaká řešení se dají realizovat pro koncové uživatele – například v automobilovém průmyslu atd.,“ dodává.