Jaké jsou hlavní trendy a očekávané ve vývoji softwaru? Kompozitní aplikace nebudou všude, řada technologií ztrácí na popularitě, význam umělé inteligence nepřeceňovat, ale nicméně rozhodně stojí za to se rozmyslet, co se učit dál. Christopher Tozzi na ITPro Today napsal na toto téma několik příspěvků, které by se daly shrnout asi následujícím způsobem:
Umělou inteligenci jako pomůcku pro vývoj softwaru nepřeceňovat. Nástroje tohoto typu jsou totiž k dispozici již několik let. Nedošlo k žádnému technologickému přelomu, ale samozřejmě popularita AI nebo nadšení (snad až humbuk?) kolem ChatGPT povede k tomu, že stále více vývojářů bude s těmito nástroji experimentovat.
Blockchain obecně a tím spíš kryptoměny jako jedna z jeho aplikací letos přestanou být zajímavé. Vlastně nebyly zajímavé ani v minulosti, ale řada podniků měla potřebu v tomto směru experimentovat. Vyjma specializovaných aplikací/projektů ale vývojáři příslušné znalosti nijak nepotřebují. Běžný software případně tyto technologie může využívat (komunikovat s nimi), aniž ho to nějak ovlivní.
Nástroje typu low code díru do světa neudělají. Budou existovat, to ovšem existují již několik desetiletí. Mohou je pro určité účely využívat profesionální programátoři i lidé s jinou specializací/odborností, ale význam vývoje low code stále zůstane omezený.
Kontejnery se často spojují s mikroslužbami, principy typu FaaS, bezserverovou architekturou, kompozitními aplikacemi… Jenže z druhé strany, kontejner je prostě něco jako virtuální stroj a ten zase něco jako operační systém. Existuje celá řada monolitických aplikací, jejichž provoz v kontejnerech ovšem může stále dávat smysl. A naopak to má i výhody, protože monolitická aplikace je snadno přenosná, do cloudu i zpět, nezávislá (agnostická) vůči podkladovému prostředí.
Ch. Tozzi se dále domnívá, že aktuální období nelze chápat jako zlatý věk vývojářů softwaru – ve smyslu jejich platového hodnocení ani možností volit si práci. Mluví přitom o USA, upozorňuje na ekonomické ochlazení, propouštění v největších technologických společnostech, omezení investic a nových projektů. Po pandemii je mnohde cílem spíše konsolidace IT. Samozřejmě v ČR je v tomto ohledu situace odlišná (a v USA se technologické firmy mezitím podle všeho podstatně odrazily ode dna) a ekonomické problémy obecně vážnější.
Z druhé strany mohou být zajímavé i tipy Ch. Tozziho pro vývojáře – jak by měli zvýšit svoji hodnotu na trhu práce? Dejme tomu, jaký další jazyk či technologii se dál učit? Samozřejmě lze volit tu nejrozšířenější, což bude zřejmě sázka na jistotu, ale nic víc (velká poptávka a stejně tak velká nabídka ze strany vývojářů). Má smysl se učit jazyky spojované s nějakou speciální dovedností (kdo umí Rust, může se prezentovat jako odborník na zabezpečení, i když pak bude pracovat v Pythonu či Javě). A možné je se zkusit učit i něco, co je zcela odlišné od dosavadních znalostí – třeba Cobol nebo Fortran. Ve skutečnosti jsou tyto jazyky stále žádané; navíc umět něco zcela odlišného vede k tomu, že člověk bude možná pokládán za hodně univerzálního (na rozdíl od souběžné znalosti dejme tomu Javy a C#). Samozřejmě za tímto účelem se hodí i jiné než postarší jazyky, např. Julia. A nakonec lze moderní vysokoúrovňový programovací jazyk zkusit doplnit také o nějaký konkrétní assembler.
Zdroj: ITProToday