Výzkumný tým IBM zveřejnil svou tradiční předpověď 5 in 5 – pět inovací, které změní technologický svět v příštích pěti letech. Vývoj povede podle IBM k běžnému zviditelnění světa, který lidským očím zůstával donedávna skrytý. Soustředí se na další objevování a využití znalostí z nanosvěta v makroskopickém prostředí.
1.Umělá inteligence pomůže otevřít okno našeho duševního zdraví
Celosvětové náklady na léčbu duševních poruch jsou vyšší než náklady na léčbu cukrovky, dýchacích potíží a rakoviny dohromady. Vědci se proto zabývají tím, jak odhalit nebezpečí duševní nemoci dříve, než se plně rozvine a způsobí nepřekonatelné potíže. Odpovědí by mohla být slova – ať už vyřčená nebo psaná. Kognitivní senzory v domácích přístrojích a chytrých telefonech by mohly za pět let „poslouchat“ a vyhodnotit naše slova a stát se první obrannou linií našeho duševního zdraví. Využít by mohly stejný princip, jako využívají dnešní technologie při analýze našeho online chování v digitálním marketingu. Ve spolupráci s univerzitními vědci provádějí analytici IBM testy, podle nichž jen 300 slov pomůže u uživatelů odhalit pravděpodobnost budoucí psychózy. Podobně bude možné indikovat Parkinsonovu či Alzheimerovu nemoc, Huntingtonovu chorobu, posttraumatickou stresovou poruchu nebo dokonce autismus či poruchy chování s hyperaktivitou apod.
2. Hyperspektrální zobrazování a umělá inteligence nám poskytnou zrak superhrdiny
V budoucnu nám nová zobrazovací zařízení umožní vidět dál než okem viditelné barevné spektrum. To lidem poskytne cenný vhled nebo pomůže odhalit možná rizika, která by jinak zůstala skrytá. Plných 99,9 % elektromagnetického prostředí, v němž žijeme, nelze vidět pouhým okem. Zařízení, která některá spektra umějí zobrazit, například rentgen nebo ultrazvuk, jsou výrazně specializovaná a drahá. V příštích letech se ale speciální senzory stanou daleko dostupnějšími a také přenositelnějšími. Kombinací různých spekter navíc získáme bohatší obraz. V kombinaci s kognitivními technologiemi jej pak bude možné využít například v samořízených automobilech.
3. Makroskopy a internet věcí pomůžou porozumět komplexnosti světa
V 70. letech 20. století popsal francouzský vědec a spisovatel Joel de Rosnay mikroskop jako zařízení, které „věci nezvětšuje, ale umožňuje sledovat to, co je v danou chvíli příliš malé, příliš pomalé a příliš složité pro naše oči. Filtruje detaily a zvětšuje to, co věci propojuje.“
Internet věcí digitalizuje řadu objektů, které denně využíváme. Ty již dnes generují obrovské množství dat a každý rok se tento trend zvyšuje o 30 procent.
V budoucnu nám makroskopy pomohou lépe analyzovat získaná data, porozumět situaci kolem nás a čelit problémům, jako je nedostatek potravin, pitné vody či energií.
4. Nanotechnologie ve zdravotnictví odhalí, že jsme nemocní, než se budeme cítit nemocní
Včasná diagnóza může být klíčová pro uzdravení. Nanotechnologie pomůžou analyzovat malé biologické částice v tělních tekutinách dříve, než pocítíme jakékoliv příznaky. Vědci v laboratořích IBM již dnes pracují na nanotechnologiích, které detekují částice na úrovni DNA, virů či částí buněk.
5. Internet věcí nám pomůže rozpoznat a řešit znečišťovatele prostředí rychlostí světla
Metan je primární součástí zemního plynu, často považovaného za zdroj čistší energie. V porovnání s uhlím produkuje při spalování jen polovinu oxidu uhličitého. Nicméně pokud metan unikne ještě před použitím do ovzduší, absorbuje teplo ze slunce a ohřívá atmosféru. Je považován za druhého největšího původce globálního oteplování hned po CO2. Například v USA je únik z ropných vrtů největším zdrojem metanu v atmosféře.
Během příštích pěti let umožní dostupné senzory metanu v okolí vrtů, zásobníků a plynovodů průmyslovým hráčům okamžitě odhalit únik metanu a s pomocí umělé inteligence analyzovat poskytnutá data. Časem by pak technologie mohly vést ke kontrole všech nebezpečných materiálů v přírodě.