Předpověď vývoje IT pro příští rok nemusí znamenat jen extrapolaci aktuálních trendů. Prognóza pro rok 2025 podle společnosti Pure Storage vypadá jinak. Nástup umělé inteligence sice bude pokračovat, ale stále více společností si uvědomí, že dosavadní investice do AI nepřinesly očekávanou návratnost. Nepůjde přehlédnout ani protichůdný vztah existující mezi požadavky na úlohy AI, datová centra, spotřebu energie a udržitelnost. Nesporné výhody cloudového přístupu se budou stále víc dostávat do kolize s geopolitickým vývojem a rostoucími regulacemi. Příští rok tedy bude do značné míry ve znamení vzájemně konfliktních požadavků na fungování IT v podnicích.
Investice by měly růst
Rok 2024 byl v mnoha státech rokem volebním. Výsledkem byla značná nejistota jak v jednotlivých zemích, tak i celosvětově, ještě zvyšující další aktuální geopolitická rizika. Čekání na jasný program nových vlád vedlo k odkládání investic i v soukromém sektoru. Ekonomický vývoj bude záviset na nových politických rozhodnutích včetně těch, která se budou týkat veřejných dluhů. Bez ohledu na přetrvávající nejistotu bude ale v roce 2025 v řadě odvětví realizována odložená poptávka a výdaje porostou, včetně výdajů na IT.
Navíc vlády 2025 budou v příštím roce i přes nutnost řešení problémů s veřejným dluhem rozhodovat o masivních investicích do infrastruktury, ať už přímo, nebo podporou investic soukromého sektoru.
Budoucnost AI: začne praskat bublina?
Umělá inteligence je nesporně klíčovým technologickým trendem a na tom se nic nezmění, nicméně organizace začnou projekty AI pečlivěji zvažovat s ohledem na jejich rentabilitu. V tomto smyslu můžeme hovořit o bublině – boom, který nastal po uvedení nástroje ChatGPT před dvěma lety, nemůže trvale pokračovat. Mnohé společnosti začnou investice do umělé inteligence (ať už jde o GenAI nebo jiné technologie) omezovat a korigovat; ukáže se, že řada projektů nepřinesla očekávanou návratnost investic. Samozřejmě bude ale i nadále působit obava, že opatrnost může vést k technologickému zaostávání a s nejnovějšími technologiemi je nutno neustále experimentovat (FOMO, Fear of missing out, strach ze zmeškání).
V příštím roce se nicméně většímu zájmu budou těšit přístupy k umělé inteligenci, které dokážou základní modely kombinovat s dalšími technologiemi a zdroji informací (Retrieval-Augmented Generation, RAG). Monolitické a nepřizpůsobené systémy budou implementovány podstatně méně často než dosud a trendem se stane naopak snaha dosáhnout u těchto modelů návratnosti investic jejich dalšími úpravami. Hybridní řešení navíc omezí nutnost budování, trénování a jemného ladění jednotlivých modelů od nuly.
Otázka udržitelnosti
Umělá inteligence a s ní související rostoucí požadavky na datová centra ohrozí cíle řady firem v oblasti udržitelnosti. AI s sebou nese větší využívání výpočetních zdrojů a rostoucí spotřebu energie. Současně nicméně poroste i poptávka po udržitelném přístupu ve vztahu k AI. Více organizací bude diskutovat o své energetické transformaci – tedy jak řešit zvýšené nároky na datová centra. Některé z největších společností přijímají k uspokojení těchto požadavků jadernou energii.
Na nejvyšší úrovni firem (C-level) se bude udržitelnost stále častěji řešit v podobě standardizovaných metodik kvantifikujících dopad podnikání na životní prostředí (Impact Accounting). Přínosy iniciativ v oblasti udržitelnosti a náklady na ně bude díky tomu možné popisovat obdobným jazykem, jako je tomu u jiných aspektů podnikání.
V řadě zemí bude docházet k budování většího počtu datových center, zčásti kvůli tomu, že vlády budou vynucovat požadavky na „suverénní cloud“ (ukládání a zpracovávání dat pouze v dané zemi nebo nadstátní struktuře typu EU). Tím se však ještě zvýrazní rozporné požadavky: jak tato centra napájet, zajistit cíle udržitelnosti a zároveň zachovat dostatek energie pro fungování stávajících odběratelů, domácností i podniků.
Cloud na vrcholu?
Cloudový přístup k IT se dnes masivně využívá prakticky na všech úrovních. Rok 2025 by však mohl být okamžikem, kdy adopce těchto technologií dosáhne vrcholu. Proč lze očekávat zlom? Výše již byly zmíněny regulační požadavky na „suverénní cloudy“. Současně analogicky dochází k „deglobalizaci“ a geografickým omezením, tedy snahám stahovat klíčové podnikání zpět do mateřských zemí. Navíc se jasněji ukazují i mnohé nevýhody a skryté náklady cloudu.
Počátkem roku 2025 navíc vstoupí v platnost regulační nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act) cílené na kybernetickou bezpečnost ve finančním sektoru. Poskytovatelé cloudových služeb budou v této souvislosti muset doložit kroky, které podnikli pro zajištění souladu s předpisy, například plány testování a odolnosti, a sdílet je s regulačními orgány. V důsledku toho firmy nabízející cloudové služby a hyperškálová řešení budou moci být poháněny k odpovědnosti tak, jak to dosud v oboru nebylo zvykem. Dá se dokonce očekávat, že dojde k demonstračním kauzám, jejichž cílem bude zjistit přísnější dodržování nových předpisů. Finančním sektorem navíc přísnější regulace cloudových služeb téměř jistě jenom začíná…