Přínosy AI v podnikových informačních systémech

Michal Polák, vedoucí oddělení vývoje aplikačního software ve společnosti Gordic. Věnuje se problematice informačních systémů, implementaci sítí a analýze nových příležitostí pro rozvoj podnikových infrastruktur vedoucím k podpoře podnikání a prodeje.

Téma umělé inteligence v informačních systémech se stává stále aktuálnějším, ať už jde o aplikace v komerční sféře nebo ve veřejné správě. Jaké výhody přináší integrace AI do podnikových systémů, jak AI mění pracovní procesy a jaké konkrétní přínosy přináší uživatelům, nám přiblíží Michal Polák, vedoucí oddělení vývoje aplikačního software ve společnosti Gordic. Společnost je českých tvůrcem a dodavatelem informačních systémů, jeho platformu GINIS využívá více než 6 000 organizací české veřejné správy.

Jak vnímáte zapojení umělé inteligence do informačních systémů a jaké přínosy to má pro uživatele?
Integrace AI do informačních systémů bezesporu výrazně ulehčí práci jejich uživatelům. Můžeme očekávat zlepšení v oblasti rychlosti, kvality i přesnosti, což povede k vyšší efektivitě práce. AI nabízí schopnost provádět úkoly lépe a efektivněji, což ve výsledku přináší i kapacitní úspory.

Nové technologie spojené s AI však tyto výhody posouvají ještě na zcela novou úroveň, která vede k transformaci některých zažitých principů. Například zatímco informační systémy zůstávají optimalizované pro ukládání dat, AI zásadně mění způsob pořizování těchto dat. Díky možnostem automatického zpracování dokumentů, jako jsou faktury, smlouvy nebo účtenky, již není potřeba údaje z dokladů do systému zadávat ručně. Dokument je nyní možné jednoduše vyfotit nebo neskenovat a systém už potřebná data sám automaticky zanalyzuje a zpracuje. S minimálním úsilím tak z dokumentu vytěžíme potřebné informace a významně snížíme chybovost a zvýšíme efektivitu práce.

Naše vize jde ale ještě dál. S terabajty uložených dat v našich systémech chceme nabídnout AI, která umožní uživatelům jejich prohledávání pomocí přirozeného jazyka, vytváření souhrnů informací, a to vše v souladu s jejich oprávněními a ochranou osobních údajů.

Je potřeba, aby se dodavatelé informačních systémů nějak zvlášť připravovali na zavedení umělé inteligence, a jak náročný tento proces může být?
To, jak složitý bude proces implementace AI, závisí na úrovni připravenosti firmy. My jsme už před několika lety modernizovali naši platformu a přešli na novou architekturu s využitím nejnovějších technologií, což nám teď umožňuje zavádět umělou inteligenci snadno a bez zdržení.

Co konkrétního v této oblasti připravujete, kdy to bude dostupné a jakým způsobem to pomůže uživatelům?
Pracujeme na několika samostatných projektech, které jsou v různých fázích vývoje. AI obecně usnadní zadávání dat do systému a zlepší zpracování a analýzu uložených informací, z nichž dokáže extrahovat to podstatné. V rámci platformy GINIS máme připravený již zmíněný nástroj na automatické vytěžování faktur. Do budoucna plánujeme rozšířit tuto funkci i na další typy ekonomických dokumentů a umožnit zákazníkům trénovat systém na jejich vlastní specifické typy dokladů, které pak bude možné zpracovávat automaticky.

Kromě toho pracujeme na pilotních projektech zaměřených na automatické třídění dokumentů doručených na podatelny úřadů. AI zde pomůže určit, kdo má dokument v rámci úřadu řešit, identifikovat jeho typ a vytěžit relevantní metadata. AI plánujeme využít i pro návrhy zaúčtování a připravujeme tzv. copiloty, tedy asistenty pro podporu rozhodování nad dokumenty a spisy i obecně pro zákaznickou podporu. V každém projektu dbáme na to, aby implementace měla skutečný přínos pro naše zákazníky a dávala smysl v praxi.

Jak firmy zatím využívají příležitost spojenou s AI? Dokážou ji efektivně využít, nebo mají spíše obavy?
Tyto technologie jsou pro firmy velmi atraktivní, ale zároveň přinášejí i určité překážky. Jednou z hlavních výzev je právní regulace v oblasti IT, včetně AI. Často se setkáváme s tím, že legislativa je až příliš složitá a detailní, což může ztěžovat její implementaci. Namísto jasného vymezení cílů a standardů bezpečnosti jsou pravidla často zahlcena konkrétními nařízeními, v důsledku čehož se i jednoduché věci značně zkomplikují a ve většině případů i prodraží nebo se znemožní jejich realizace.

Mnoho firem má současně obavy, že by díky AI mohlo dojít k nechtěnému úniku dat nebo že uživatelé získají přístup k informacím, na které nemají nárok. Kvalitní dodavatel informačních systémů však musí být schopen nejen splnit legislativní požadavky, ale také se postarat o to, aby byly všechny oprávněné obavy v oblasti bezpečnosti řádně ošetřeny.

Jak by mohla umělou inteligenci využít česká státní a veřejná správa, a jaké přínosy by to mohlo přinést pro zlepšení administrativních procesů a poskytování služeb občanům?
AI může v české státní a veřejné správě výrazně pomoci v oblasti jasně definovaných a standardizovaných agend. U složitějších úkolů a strategických rozhodnutí však není vhodné nechat rozhodovat algoritmy. V těchto oblastech vidíme AI spíše jako asistenta, který může pomoci s analýzou dokumentů, ověřením širšího kontextu, provedením rešerší a porovnáním aktuálních případů s předchozími. AI může také navrhnout možná rozhodnutí na základě těchto analýz, avšak konečné rozhodnutí a odpovědnost zůstávají na lidech, kteří dané rozhodnutí podepisují.

Jaké běžně dostupné nástroje umělé inteligence sám nebo v rámci firemních projektů využíváte? Jak konkrétně je používáte a s jakými výsledky?
V Gordicu aktivně testujeme různé AI nástroje, a to jak v našem podnikovém prostředí tak i na nás samotných. Zahrnuje to všechny výše zmíněné příklady a funkce s tím, že naší nejvyšší prioritou je bezpečnost, a proto při používání těchto technologií vždy dbáme na to, aby byly zajištěny všechny potřebné bezpečnostní standardy.

Exit mobile version