Nový výzkum naznačuje, že ospalost během virtuálních schůzek/konferencí je způsobena nedostatečným duševním vytížením a nudou. Dřívější studie naopak naznačovaly, že na vině je přetížení a stres, ale studie z finské Aalto University a Finnish Institute of Occupational Health došla k závěru, že je tomu úplně naopak. Výzkumníci měřili variabilitu srdeční frekvence během virtuálních schůzek a osobních setkání a zkoumali různé typy prožitků únavy u 44 duševně pracujících lidí na téměř 400 schůzkách. Součástí studie byl také dotazník, který zjišťoval celkový postoj lidí a jejich pracovní nasazení.
Formát schůzky měl jen malý vliv na lidi, kteří byli pro svou práci velmi zaujatí a nadšení. Tito zaměstnanci dokázali zůstat aktivní i během virtuálních setkání. Naopak ti, jejichž pracovní nasazení bylo nízké a jejich práce je nebavila, považovali virtuální schůzky za velmi únavné. „Udržet soustředění je snazší na osobních schůzkách než na virtuálních, protože ty mají omezené kognitivní signály a smyslové vjemy. Zejména při vypnutých kamerách zůstává účastník nedostatečně stimulován,“ uvádí studie. Lidé pak vedle virtuálního meetingu často začali provádět ještě nějakou další činnost. Nicméně multitasking během virtuálních schůzek je problematický, říká k tomu hlavní autorka studie Niina Nurmi. Má-li člověk dokázat virtuální schůzku vnímat, pak vedle ní se dají dobře provádět pouze vysoce automatizované činnosti, jako je např. chůze. Dělat na počítači další „duševní práci“ a mezi oběma činnostmi přepínat je pro mozek zatěžující a projeví se na kvalitě obou činností.
Niina Nurmi et al, Virtual meeting fatigue: Exploring the impact of virtual meetings on cognitive performance and active versus passive fatigue., Journal of Occupational Health Psychology (2023). DOI: 10.1037/ocp0000362
Zdroj: Aalto University / Phys.org