České a slovenské firmy dosud nepřijaly za svůj sílící trend hybridního modelu práce. Podniky sice umožňují práci z domova, ale zaměstnanci pracující na dálku mají v podstatě stejné podmínky, jako v době, když do firemních kanceláří nemohli kvůli lockdownu. Podle průzkumu Cisco mezi 326 českými a 90 slovenskými IT specialisty a manažery pětina českých a 9 % slovenských firem neplánuje do dalšího rozvoje hybridní práce investovat ani korunu.
„V mnoha českých a slovenských firmách vládne bohužel určité nedorozumění. Klasický home office není naplněním moderního hybridního modelu práce. V něm by totiž měl mít zaměstnanec pro práci naprosto stejné podmínky a možnosti bez ohledu na to, zda sedí ve firemní centrále, na pobočce, doma nebo je někde na pracovní cestě. Jedině tak po něm může firma chtít stejnou efektivitu a produktivitu práce,“ uvádí technický ředitel Cisco ČR Pavel Křižanovský. „Průzkum ale ukazuje, že vzdálení pracovníci mají i dnes prakticky stejné vybavení a podmínky jako v době, když museli ze dne na den nuceně zůstat doma kvůli lockdownu. České a slovenské firmy akceptovaly home office, ale berou ho velmi často jako nouzové, náhradní řešení. Do plného hybridního modelu práce jim chybí ještě kus ujít,“ doplňuje P. Křižanovský. Podle něho stojí hybridní práce na čtyřech základních pilířích: kvalitní konektivitě, zajištěné bezpečnosti, vzdálené podpoře a odpovídajícím vybavení. Na tyto aspekty se průzkum Cisco zaměřil.
Pro dlouhodobou práci notebook s kamerou nestačí
Samostatné zařízení pro videokonference přidělila svým zaměstnancům jen 2 % českých a 3 % slovenských firem. Přibližně 36 % společností v obou zemích dává k dispozici pracovníkům notebook s vestavěnou kamerou a 14 % společnosti k tomu přidává i samostatný monitor. Třicet procent pracovníků v Česku a 27 % na Slovensku má k dispozici pracovní mobilní telefon. Bezmála 13 % vzdálených pracovníků v ČR se však musí spoléhat na své vlastní soukromé zařízení, na Slovensku je to 16 %.
„Letošní mezinárodní výzkum společnosti Dimensional Research odhalil, že 95 % lidí zaznamenává únavu plynoucí z dlouhých videokonferencí, 81 % hovoří o fyzických potížích, jako je bolest hlavy, krku a ramen nebo potíže s očima. Není divu, protože celá třetina lidí tráví více než polovinu pracovního dne právě na videokonferencích. A notebook s kamerou opravdu není ergonomický nástroj, jak něco takového zvládat,“ vysvětluje Pavel Křižanovský.
Pouze 45 % českých a 48 % slovenských firem má své zaměstnance rozděleny do kategorií, aby bylo jasné, jakou techniku a služby potřebují pro svou práci. V polovině firem se vybavení a služby přidělují podle možností organizace a podle priorit manažerů týmů, tedy bez jasně definovaných pravidel.
Videokonference vyžadují konektivitu bez výpadků a efektivní vzdálenou podporu
Pouze tři procenta českých a slovenských firem poskytuje svým zaměstnancům pro práci z domova firmou spravovaný a zabezpečený router pro připojení k internetu. Jen třetina firem v Česku i na Slovensku je pak schopna poskytnout vzdáleným pracovníkům podporu a diagnostikovat vzniklé problémy „end-to-end“ od zařízení uživatele až do firemní sítě. Dalších 44 % procent respondentů v obou zemích říká, že možnosti podpory jsou limitované, když se uživatel připojuje z domova přes cizí síť. A 14 % českých, stejně jako 8 % slovenských firem pak úplně odmítá nést odpovědnost za připojení, které využívá cizí síť.
Firmy si zároveň uvědomují, že hybridní práce klade na vzdálenou podporu vyšší nároky. Celkem 44 % českých a 57 % slovenských firem v průzkumu uvedlo, že náročnost takové podpory je vyšší ve srovnání s tím, když všichni zaměstnanci pracují v kancelářích firmy.
„Dnešní technické prostředky umožňují hlídat kvalitu připojení na celé trase, tedy nejen uvnitř firemní sítě, ale i z domácí sítě přes internet a/nebo ke službám využívaným v různých cloudech. Je škoda, že je firmy nedostatečně využívají. Asi každý zažil někdy videokonferenci, kde prezentujícího nebylo slyšet, vypadával mu obraz nebo se musel několikrát znovu připojit. To dramaticky snižuje efektivitu práce. Ať je technický problém v domácím Wi-Fi připojení pracovníka, u jeho poskytovatele internetu, nebo kdekoliv na trase, správná diagnostika umožní problém rychle identifikovat. Problém pak může vyřešit nový Wi-Fi router nebo stokoruna měsíčně za lepší připojení. Bez diagnostiky ale nevíte, co opravovat,“ popisuje Pavel Křižanovský.
Zajištění bezpečnosti vzdálené práce je různé, ale není stoprocentní
Zařízení vzdálených pracovníků by měla být chráněna před útokem. Stejně tak přístupy zaměstnanců z lokalit mimo perimetr firmy nesmí ohrozit firemní systémy a data. České a slovenské firmy využívají různé nástroje pro zajištění bezpečnosti přístupu do firemní sítě: nejčastěji firemní aplikace vyžadují VPN přístup (32 % českých a 28 % slovenských firem), je používána vícefaktorová autentizace (25 % v ČR a 23 % na Slovensku) nebo vyžadují, aby veškerá komunikace vzdáleného pracovníka do internetu prošla přes VPN a firemní firewall (21 % a 25 %).
Přes tato bezpečnostní opatření zaznamenalo 12 % českých a 14 % slovenských firem v souvislosti s home-office alespoň jeden bezpečnostní incident. Varující pak je, že 22 % respondentů v Česku a 16 % na Slovensku vůbec neví, zda k nějakému bezpečnostnímu incidentu došlo.
V obou zemích je pak méně než polovina firem (41 % v Česku a 47 % na Slovensku), jejichž videokonferenční zařízení umožňuje, aby kritické schůzky (kde se například projednávají citlivá témata, nebo se jich účastní vrcholové vedení společnosti) byly prokazatelně zabezpečeny například end-to-end šifrováním. Celých 22 % českých a 28 % slovenských firem zabezpečení vzdálených schůzek vůbec neřeší.
Firmy nejvíce investovaly do koncových zařízení, nejméně do konektivity
V souvislosti s nárůstem vzdálené práce firmy nejvíce investovaly do koncových zařízení a vybavení pro uživatele (25 % firem v ČR a 29 % na Slovensku) do posílení připojení a sítě (15 % a 17 %) a do zajištění bezpečnosti (13 %, resp. 14 %). Pouze 8 % českých a 4 % slovenských firem investovalo do firmou spravované konektivity pro vzdálené uživatele – tedy do připojení, jehož kvalitu může firma kontrolovat a řídit. Celých 22 % českých a 16 % slovenských respondentů v průzkumu uvedlo, že nemuseli významně investovat, protože již byli připraveni.
Pokud jde o budoucí investice spojené s rozvojem vzdálené práce, nejvyšší prioritu bude u firem v obou zemích hrát bezpečnost, do které plánuje investovat 20 % českých a 23 % slovenských firem. Celých 21 % firem v Česku ale uvedlo, že už do hybridní práce nijak investovat nebude, na Slovensku je to jen 9 %.
„Už zmíněný mezinárodní výzkum Dimensional Research zjistil, že 42 % zaměstnanců plánuje v příštích dvou letech odejít ze své stávající práce, přičemž je to často spojeno s diskomfortem při náročných video setkáních. Z tohoto pohledu bych i vzhledem k nedostatku kvalifikovaných talentovaných pracovníků na trhu doporučil českým firmám znovu vyhodnotit plánované investice do hybridní práce a souvisejících technologií – každá investovaná koruna se totiž vrátí ve větší spokojenosti a produktivitě zaměstnanců,“ uzavírá Pavel Křižanovský.
Průzkum Cisco na téma hybridní práce proběhl v červnu 2022 a zúčastnilo se ho 326 respondentů z českých a 90 ze slovenských firem.