Nová technologie slibuje, že přibližně milion kilometrů stávajících optických kabelů umístěných na mořském dně by mohl sloužit ke sledování zemětřesení. Většina detektorů se dnes nachází na pevnině, specializovaných zařízení v moři je málo a jsou drahá (pokud se nenacházejí blízko pobřeží a nejsou připojené, mají pochopitelně problémy s napájením atd.).
Vědci nyní v časopisu Science tvrdí, že v největších kabelech přenášejících internetový/telekomunikační provoz by jim stačilo vyhradit pouze malý prostor (malou šířku pásma); ze změny signálu by pak dokázali detekovat zemětřesení, eventuálně jiné poruchy. Tato funkčnost přitom nevyžaduje žádné hardwarové úpravy kabelu, pouze na jeho konce by si vědci přidali vlastní lasery a detektory.
Za celou ideou stojí náhoda: Giuseppe Marra, metrolog z Národní fyzikální laboratoře v Teddingtonu ve Velké Británii, si všiml vysoké míry šumu v kabelu, která v říjnu 2016 odpovídala zemětřesení kolem 6 stupňů Richterovy škály v Itálii (šum se na kabelu podrobně studoval, protože šlo o aplikaci pro propojení evropských atomových hodin). Sledovaný kabel byl přitom daleko od místa zemětřesení (u britského pobřeží mezi Teddingtonem a Readingem), navíc trochu rušený i samotným hustým provozem na hladině mělkého moře. V hloubi oceánu a daleko od pobřeží je takový šum mnohem menší, čili i menší zemětřesení by mělo být nepřehlédnutelné.
Možné aplikace: obecně lépe pochopit, co se děje na místech, kde se srážejí nebo oddělují tektonické desky. Dále by tímto způsobem mohlo jít předpovídat riziko tsunami – za předpokladu, že by takto šla spolehlivě určit také síla zemětřesení. Což by ale nemusel být problém, kabely jsou umístěny dost hustě a přesné místo, čas i sílu zemětřesení lze získat pomocí „triangulace“ – za předpokladu, že by ke sledování bylo možno využívat co nejvíc podmořských spojů.
Pronájem potřebné šířky pásma i na největších kabelech by mohl vyjít řádově na 100 000 dolarů ručně. Provozovatelé kabelů by mohli toto pásmo darovat pro veřejně prospěšnou činnost, eventuálně alespoň aplikaci pustit v případě, že mají neprodanou kapacitu. Potřebné lasery a optická zařízení na koncích kabelu vyjdou asi na 50 000 dolarů, jsou mnohem levnější než specializované detektory na mořském dně.
Samozřejmě ale celou techniku sledování je třeba ještě důkladně ověřit/odladit.
Zdroj: Science AAAS