Německo-rakouský tým výzkumníků z Innsbrucku, Vídně a Ulmu připravil systém 20 entanglovaných (provázaných, „zapletených“) kvantových bitů – qubitů. Na první pohled se to nezdá být tolik, v IBM se již loni chlubili 40bitovým kvantovým počítačem. Nová práce publikovaná ve Physical Review X jde ale v několika ohledech dál.
Autoři výzkumu uvádějí, že systém dokáží plně ovládat a pracovat s ním jako s jediným registrem. Navíc konkurenční týmy prý sice dokázaly připravit provázané bity, ale ne už dokázat, že jsou provázané jako celek „všechny se všemi“ a ne např. jako jinak na sobě nezávislé dvojice qubitů. Výpočetní síla kvantového počítače se odvíjejí od počtu částic v jediném celku. (Mimochodem, i zde se ale striktně vzato podařilo dokázat pouze to, že spolu provázaná je libovolně vybraná pětice sousedních atomů, u většího počtu by už měření bylo příliš náročné.)
Systém byl fyzicky realizován 20 atomy vápníku, které vědci zachytili v iontové pasti; manipulace s nimi se prováděla prostřednictvím laserového paprsku.
Kompaktní a plně ovladatelný kvantový registr by umožňoval skutečné použití pro výpočty – spíše než v případě systémů s větším celkovým počtem qubitů, kde jsou ale problémy s čtením/adresováním (poznámka PH: jak potom systém vůbec může rozumně fungovat?). Autoři výzkumu dosáhli 14 qubitů v roce 2011, což ukazuje, že postup vpřed není příliš rychlý. Střednědobým cílem autorů (vedoucí týmu Ben Lanyon a Rainer Blatt z Ústavu kvantové optiky a informatiky Rakouské akademie věd) je 50 qubitů, což by mělo spolehlivě překonávat nejvýkonnější dnešní superpočítače. Ovšem bude-li to platit i např. za 5 let…
Zdroj: Phys.org
