Když David Erickson opouští domov v kalifornském Long Beach, aby strávil několik dní na jižním pobřeží Panamy, neochotně se vzdává i svého telefonu. Tam, kam jede, není wi-fi, a datové schopnosti jeho telefonu tam nefungují, takže si nebude kontrolovat sociální sítě ani e-maily.
A když si chce zavolat, musí dojít na určité místo v domě, kde může volat nebo přijímat hovory. „Můj telefon se tam prostě stává drahým budíkem,“ řekl Erickson, zakladatel digitální konferenční telefonní společnosti, zpravodajskému serveru BBC News.
První den a půl obvykle čtyřdenní dovolené ho svírá úzkost z toho, že je odpojený od sítě. Často pátrá v okolí, jestli datové služby přece jen nějakým zázrakem nenaskočily, a dohaduje se sám se sebou, jestli nemá zajet do nedalekého hotelu disponujícího pomalým bezdrátovým připojením. Přinejmenším zpočátku je těžké se odpoutat, dodává. „Máte pocit, jako by na vás padalo nebe – úzkost z odpojení je šílená.“
Všichni víme, že je neproduktivní plýtvat časem online. Ale tento problém neustále narůstá. Ještě nikdy nebyli lidí závislejší na svých chytrých telefonech, jak zjistila v roce 2016 studie firmy Deloitte.
Na Facebooku je aktivních 1,86 miliardy lidí – tedy téměř dva z každých sedmi lidí na planetě. A 24 procent uživatel internetu nyní využívá twitter a 29 procent LinkedIn, jak uvádí Pew Research. A co je důležitější, facebook ohlásil, že uživatelé na něm denně tráví průměrně 50 minut.
Bez ohledu na to, jak ušlechtilé cíle si stanovíme ohledně toho, jak se během pracovní doby nenecháme vtáhnout do diskuse na facebooku, anebo jak se nebudeme rozptylovat mobilním telefonem během večeře – mnozí z nás propadnou úzkosti, když se snaží těchto zlozvyků zbavit.
Stáhnutí se ze sociálních sítí může vyvolat úzkost a touhu znovu se zalogovat, říká Stefan Hofmann, profesor psychologie Bostonské univerzity a odborník na emoční výzkum.
Souhrnně se tento stav nazývá digitální úzkost, a spadá do něj nejen strach z odpojení, ale i dlouhodobé negativní pocity kvůli osobnímu užívání sociálních sítí a neschopnosti čas trávený na nich nějak dostat pod kontrolu. To může přispět k pocitům deprese, dodal Hofmann.
Někteří lidé začnou být nervózní ze ztráty spojení, které jim jejich chytré telefony poskytují, protože mají pocit, že musí sledovat budoucí hrozby nebo politické zprávy, dodal Hofmann. „Toto je éra úzkosti,“ uvedl.
Mnozí by rádi trávili méně času online, ale vykazují známky úzkosti, jakmile jsou příliš daleko od svého chytrého telefonu. Asi tři čtvrtiny mladých dospělých, kteří byli krátce odloučeni od svého „smartíka“, projevovaly úzkostné chování, jako je neklidné vrtění nebo škrábání.
Jak se těchto projevů dá zbavit? Jako silný odrazovací prostředek může posloužit důvod, proč být offline, založený na vašich osobních preferencích. Můžete si například jednoduše připomínat, že když budete trávit méně času na sociálních médiích, budete moci trávit víc času s rodinou – nebo jejím konkrétním členem – či s přáteli.
Jasná definice tohoto výměnného obchodu může pomoci zmírnit strach a obavy a také pochopit, proč je důležité se odpojit, vysvětluje Christina Crooková, kanadská autorka knihy The Joy of Missing Out (Radost z promeškání), kde vylíčila svůj 31 dní trvající „digitální detox“. „Pokud nemáte dobrý důvod, pak nebudete mít dostatek pevné vůle, která vás udrží mimo sítě,“ dodala Crooková.
Důležitou součástí je také umět si odpustit selhání. Místo toho, abyste se tepali za nedostatek sebeovládání si připomeňte, že mnohé aplikace a sociální média jsou navržená tak, aby vás vtáhla zpátky, jakmile na nich nejste. Například facebook a twitter posílají e-maily uživatelům, kteří se nějakou dobu nepřipojili. „Selžete, to je jisté,“ říká Crooková. „Ale po každém selhání je třeba znovu uvěřit, že odpojit se je možné.“