Kolik je kryptoměnových miliardářů, jaký je zde podíl dlouhodobých investic, jak kryptoměny tečou světem.
Novinové zprávy sledují v případě bitcoinu i dalších kryptoměn především vývoj ceny, legislativu/regulace, eventuálně technické věci typu bezpečnostních incidentů a halvingu. Nicméně tu a tam si ekonomičtí komentátoři všímají i dalších zajímavostí. Následuje několik zajímavých postřehů na téma kryptoměn od ekonomických komentátorů a analytiků, kteří nejsou nijak speciálně spojeni s kryptoměnami, ale studují je pohledem obecné ekonomie.
Tobias Huber a Didier Sornette sledovali vývoj ceny bitcoinu ve vztahu k délce držení. Jinak řečeno, je to tak, že při vysokých cenách/bublinách se na trhu objevují především krátkodobí spekulanti, kteří se snaží co nejrychleji prodat, dokud cena ještě roste? Vskutku je tomu tak, ale s celkovým růstem ceny v delším časovém horizontu a celkově za sledované období cca 7 let pak roste podíl dlouhodobých investorů. Ukazuje to, že bitcoin ve stále větší míře stává součástí obecných portfolií, jedním ze způsobů diverzifikace investic. Zčásti snad jde i o účty trvale zavřené kvůli zapomenutým heslům? (Z tohoto hlediska by opravdu podíl dlouhodobě držených účtů měl růst.)
Zajímavá je rovněž statistika společnosti Glassnode. Z ní má vyplývat, že počet dolarových milionářů (v bitcoinech a na jednu adresu) přímo koresponduje s vývojem ceny. Z toho ovšem vyplývá, že většina těchto lidí („bohatých adres“) pak bitcoin drží dlouhodobě. Pokud si vyneseme časový vývoj počtu „bohatých adres“ přes 100 btc, ten je v čase posledních 5 let naopak prakticky konstantní. Z toho by zase vyplývalo, že dlouhodobých investorů do bitcoinu ani již v poslední době příliš nepřibývá (nebo přicházejí noví investoři, ale současně se od bitcoinu přesouvají k dalším kryptoměnám).
Bitcoin téměř nefunguje jako měna – prostředek transakcí – ale jako investiční aktivum.
Ať tak či onak, všechna tato čísla ukazují, že bitcoin téměř nefunguje jako měna – prostředek transakcí – ale jako investiční aktivum, jehož hodnota je dána omezeným množstvím spíše než praktickou užitečností. Překvapivě se tak blíží konzervativnímu investičnímu zlatu, i když z toho nevyplývá, že křivky vývoje jejich cen by spolu měly korespondovat.
Na Technické univerzitě Mnichov se pokusili porovnat ekonomiku bitcoinu v porovnání s ostatními kryptoměnami na základě nikoliv kapitalizace, ale nákladů na těžbu. Z výzkumu vyplynulo, že z hlediska spotřeby energie zaujímá bitcoin zhruba 2/3 trhu. Ve stejné době byla tržní kapitalizace bitcoinu asi 216 miliard dolarů, na 2. místě ethereum asi 64 tisíc. Při celkové tržní kapitalizaci kryptoměnového trhu 354 miliard dolarů (zdroj čísel: Coinmarketcap.com) to znamená, že na bitcoin by připadalo 61 %, mezi oběma hodnotami tedy existuje poměrně velký rozdíl (jinak řečeno: Těžaři zřejmě spíše věří alternativním kryptoměnám).
Zajímavé jsou také globální pohyby kryptoměn. Značná část těžby se realizuje v Číně, odtud také logicky nejvíce kryptoměn odtéká do zbytku světa. Podle analýzy společnosti Chainalysis to za poslední rok odpovídalo 50 miliardám dolarů. Z toho 18 miliard dolarů se realizovalo jako prodej tetheru, kryptoměny přímo navázané na klasické měny.