Bitcoin v posledních dnech neprožívá zrovna nejšťastnější chvilky, po prudkém a ne zrovna dvakrát zdravém růstu hodnoty, měna rychle padá a nabalují se také další problémy jako zavřené burzy. Mění se i přístup mainstreamových médií, od nekritického oslavování se posunul pohled směrem k silné nedůvěře. Jak si ale stojí měna, která je dlouhodobě trnem v oku tajným službám i bankovním domům, doopravdy?
Ve světě Bitcoinu se v poslední době pořád něco zajímavého děje, jen z noci na dnešek (ve dvě hodiny japonského času) zaznamenala Mt.Gox (po nedávném odstavení Bitcoin-24 největší) a tak či tak rozhodně nejstarší bitcoinová burza, rozsáhlý DDoS útok, který poslal burzu na nějaký čas offline. Povedou podobné incidenty, které se v poslední době hromadí nakonec k finální destabilizaci měny a jejímu pádu? Doufejme, že ne, hlavní hodnota a smysl digitální kryptoměny zůstává totiž přes veškeré výkyvy nálad beze změny, více o tom ale v následujícím článku.
Zavřené burzy – regulační orgány na tahu?
Vedle propadu hodnoty měny se bitcoin v posledních dvou týdnech potýká také s dalšími problémy, jedním z nich je nejistota ohledně tzv. bitconových burz. Jen předminulý týden byly uzavřeny dvě velké bitcoinové burzy, které umožňují převádět bitcoin na konvenční státní či mezinárodní měny. Burzy dlouhodobě leží v krku tajným službám a bankovnímu systému, těm prvním z důvodu, že se tak ztrácí kontrola nad finančními aktivitami populace, těm druhým kvůli ušlým ziskům z transakcí.
Burzy, které na rozdíl od měny samotné nejsou decentralizovány, představují také jediný bod infrastruktury bitcoin, který je možné snadno napadnout. To se také v poslední době děje, když ponecháme stranou výše zmiňovaný DDoS útok, stojí za zmínku dočasné zmrazení/uzavření dvou velkých burz minulý a předminulý týden. 12. dubna přestala fungovat bitcoinové burza Bitcoin-24, jedna z největších (objem transakcí je větší než na Mt. Gox) bitcoinových burz vůbec. Čas koresponduje se startem velkého propadu hodnoty měny, oficiální důvody uzavření burzy jsou ovšem poměrně banální a to zásah státní moci, polské úřady totiž provozovateli jednoduše zmrazily bankovní účet, přes který se transakce realizovaly, o zmrazení polské kolegy požádalo Německo.
Budoucnost peněz na účtu je nejistá, provozovatel burzy ovšem tvrdí, že prostředky uživatelů jsou v bezpečí a žádosti o výběr postupně zrealizuje. Protože se burza již dříve potýkala s problémy, které byly spíše technického rázu, chtěl prý majitel již dříve založit burzu novou, ta by mohla začít fungovat po dokončení současných výběrů.
Uplynulou středu, tedy 17. Dubna přestala fungovat také burza BitFloor, čtvrtá největší burza, směnující bitcoin za dolary. Důvod je podobný, byl jí pozastaven bankovní účet v USA, provozovatel se tentokrát s podrobnějším vysvětlováním příliš nezatěžuje. Vše ale by ale mohlo souviset s praním špinavých peněz. Nad investicemi uživatelů visí v tomto případě otazník. Pravdou je, že BitFloor nikdy nebyla úplně nejspolehlivější, v loňském roce získala mediální popularitu například tím, že jí hackeři ukradli 24 tisíc BTC, když na jednom ze serverů služby našli nešifrovanou zálohu s privátními klíči k jednotlivým bitcoin peněženkám.
Pokud zavírání burz, respektive poškozování bitcoinové ekonomiky „dočasným“ zmrazováním reálných bankovních účtů představuje novou páku regulačních orgánů státní moci jak se s nepohodlnou samozvanou měnou vypořádat, je zde problém, byť ne neřešitelný a fatální.
K čemu bitcoin, aneb kdy se vyplatí
Bitcoin prokázal svoji životaschopnost hlavně jako relativně (v závislosti na bezpečnosti bitcoinových účtů) bezpečná anonymní měna pro transakce, které vyžadují diskrétnosti plátců i příjemců plateb. Americká FBI proto bitcoin dlouhodobě kritizuje jakožto oblíbený platební nástroj „zločinců a teroristů“. Přes pokračující popularizaci a zvyšující se povědomí o bitcoinu a způsobu jeho fungování si zatím měna nevydobyla podmínky pro to, aby mohla fungovat jako plnohodnotná nezávislá měna, čemuž odpovídá i chování prodejců.
Shrnuto a podtrženo, bitcoin jako transakční nástroj, nebo diverzifikační prostředek pro malé objemy investic ano, cokoli ostatního ale představuje hazard (s možným velkým ziskem i ztrátou).
Jak bitcoin funguje
Samotná virtuální měna pochází z hlavy originálního anonymního myslitele, který si říká Satoshi Nakamota a spatřila světlo světa v roce 2009. Infrastruktura pro realizování jednotlivých transakcí je zabezpečena přímo uživateli a má podobně jako třeba bit torrent podobu P2P bez centrálního bodu.
Z pohledu obchodujících má výhodu v tom, že nepotřebuje ke zprostředkování žádnou třetí stranu (držitele bankovní licence). Jinými slovy, dokud budou existovat uživatelé sítě provozující své uzly, budou se zpracovávat také transakce. Další výhodou je anonymita transakcí, která vede k tomu, že je měna využívána k platbám za nelegální zboží. Uživatelské virtuální peněženky ani transakce nejsou vedeny pod žádnými identifikačními údaji (pouze neříkajícími řetězci). Také nelze rozlišit mezi platebními transakcemi a přesuny mezi peněženkami jedné osoby.
První masivní vlna zájmu o novou měnu přišla v první polovině loňského roku, kdy mnoho lidí ocenilo právě rychlou návratnost jejího generování.
Originální je způsob tvorby (generování) nové měny, ta se navyšuje stále stejně podle pevně daného algoritmu a to jako odměna uživatelům za realizování kryptografických výpočtů pomocí uživatelských GPU, které jsou potřebné například právě k bezpečnému ověřování transakcí kryptografické integritě celého systému. Samotné odměny za těžbu jsou naprogramovány tak, aby se v čase postupně snižovaly.
Množství měny, která se uživatelům generuje, je přímo úměrné výkonu jeho hardware v poměru ke všemu ostatnímu HW výkonu dalších uživatelů. Čím více lidí, nebo výkonného hardware na druhé straně, tím nižší je tak celkový zisk. Měnu lze směnit za dolary a eura prostřednictvím směnárny www.mtgox.com a dalších soukromých burz.
Závěr
Bitcoin rozhodně není větší bublinou, než cela naše ekonomika sama, to ale může být poněkud slabá útěcha pro někoho, kdo v nedávné bitcoinové historii, kdy se kurz měny šplhal ke svému stropu v poměru 200 eur za 1 bitcoin, začal pracovat s měnou coby s investičním nástrojem. Síla měny je jinde než ve spekulacích, tedy alespoň pro opatrné investory, neboť vhodnou strategií se dalo vydělat i na spekulacích s inflační výmarskou markou. K čemu je tedy bitcoin dobrý vedle praní špinavých peněz či realizaci ilegálních transakcí? Dává svobodu, kterou se nám bankovní systém, tak jak je dnes postavený snaží brát.