Přední dodavatelé tiskových zařízení na českém trhu zatím neočekávají, že se do budoucna bude poptávka po jejich produktech a řešeních nějak radikálně měnit. K evolučním menším změnám v průběhu doby sice dochází, ale revoluce na obzoru není. Týká se to jak soukromé sféry, tak státních a veřejných organizací.
Pavel Kelča ze společnosti Konica Minolta očekává stále větší dominanci barevných multifunkčních zařízení: „Samostatné tiskárny zůstanou specializovaným řešením pro některé typické aplikace, například pokladní systémy. Obdobně černobílá zařízení už v západní Evropě představují jen menší část celkového trhu a tento podíl se bude stále zmenšovat.“ Je to údajně i díky tomu, že příplatek za barvu je dnes stále menší a barevná zařízení dokáží černobíle tisknout za stejné peníze, jako ta černobílá.
„Jak klesají náklady, zvyšuje se poptávka po barevném tisku. V domácnostech barva již dnes vládne, a to v segmentu nejmenších multifunkcí. Ve firmách je přesun k barvě pozvolnější. TCO barevných strojů je stále ještě vyšší a černobílé dokumenty velmi často dostačují,“ říká Jindřich Balogh ze společnosti Brother.
Převládnou multifunkce a komplexní řešení
Také David Lev ze společnosti HP upozorňuje na zvyšující se podíl multifunkčních zařízení. „Není naopak vidět větší růst barevného tisku. Pokud se ale výrobcům podaří zvýšit podíl inkoustového tisku ve firmách, tak se zvýší i podíl barevného tisku. Půjde o postupnou, ne skokovou změnu.“
Zákazníci podle Lucie Pertile ze společnosti Janus, která v ČR distribuuje značku Kyocera, postupně mění přístup a přesouvají se od nákupu tiskáren k poptávání celých řešení: „Nehledají prodejce, hledají partnera, který jim poradí a postupně či naráz dodá komplexní řešení, které vychází ze skutečných potřeb a cílů daného zákazníka.“ Stačí prý jen definovat, jaké tiskové prostředí chce firma mít, jaké si z toho představuje výstupy a jakých výsledků chce dosáhnout. Jinak obecně zákazníci prý volí spíše barevné stroje, avšak ještě více než o samotné tiskárny mají zájem o multifunkční zařízení, které nabízí více funkcionalit a příznivou cenu.
Své četné fanoušky má však nadále i černobílý tisk. „Myslím si, že tento trend se v budoucnosti příliš nezmění a černobílé stroje, především multifunkce, budou i nadále požadovány. Jednak je stále spousta pracovišť, které ke své práci využívají právě černobílý tisk, jednak je barevný tisk často omezován z důvodu vyšších nákladů,“ upozorňuje Lucie Pertile. Ve více než 80 % se prý při tisku využívá pouze černobílá varianta. Co se velikosti strojů tyče, dosud byl patrný jeden trend – v okamžiku kdy byl potřeba stroj pro více uživatelů, automaticky se poptávala velikost A3. Dnes jsou ale podle Lucie Pertile k dispozici A4 stroje, ať už černobílé nebo barevné, které se z hlediska nákladů na vytištění jedné stránky dokážou přiblížit A3 strojům, anebo jsou dokonce na stejné úrovni.
Podle Radka Cinádra ze společnosti OKI v kancelářích dále poroste podíl barevných LED a laserových zařízení: „Řadu úloh, které dnes plní velké A3 multifunkce, zastanou rychlá profesionální zařízení formátu A4.“ Ani Vojtěch Miler ze společnosti DC4 CZ, která je distributorem tiskových zařízení Dell, si nemyslí, že by se poptávka směrem do budoucna nějak radikálně měnila: „Máme nové technologie, nové funkcionality, ale nemyslím si, že některé z nich výrazně ovlivní, jaký typ zařízení si chce zákazník pořídit.”
Rozdíly mezi soukromou a veřejnou sférou
Podle Pavla Kelči nejsou v průměru ve využívání tiskových zařízení ve státní a soukromé sféře zásadní rozdíly: „Existují ovšem individuální extrémy. Setkali jsme se například se státní organizací, kde byl počet tiskových zařízení znatelně vyšší, než počet zaměstnanců, což by asi žádný soukromý majitel neakceptoval.“ Rozdíl vidí zástupce společnosti Konica Minolta spíše v zadávání a vyhodnocování tendrů, kde většinu soukromých subjektů zajímá primárně efektivita a praktická funkčnost v jejich provozu, zatímco u státní správy je vzhledem k existujícím zákonům větší důraz na formální náležitosti a parametry.
To potvrzuje i Vojtěch Miller: „Soukromník má při výběru jakousi větší svobodu, ve státní sféře je dotyčná instituce více limitovaná pravidly danými zákonem. Také je tam větší tlak na pokrytí případných rizik, například v podobě lepší záruky.” Velké množství požadavků veřejných zakázek se podle Lucie Pertile orientuje čistě na dílčí potřeby, které jednotlivé úřady mají: „Navíc se v takovém případě výběr orientuje spíše na parametry strojů, než na to, co pro ně má dané řešení vlastně přinést a jestli bude skutečně zapadat do celkové koncepce.“
David Lev potvrzuje, že soukromá sféra více centralizuje tisk a nakupuje ho jako službu formou platby za vytištěnou stránku: „To neznamená, že by veřejná správa opomíjela například centralizaci, ale ta se u některých úřadů s mnoha místními pobočkami nedá zcela realizovat.“ Přičemž podle Radka Cinádra se požadavky neustále sbližují a významnější rozdíl je vidět snad jen v tom, že ve firemním sektoru jsou multifunkce v poslední době stále častěji integrovány do DMS.