V letošním roce se vývoj IT samozřejmě odehrával v kulisách, které připravila stále pokračující pandemie. O vlivu COVID-19 se asi netřeba rozepisovat podrobněji, stejně jako o dalších často zmiňovaných tématech. Přetrvávají narušené dodavatelské řetězce, důsledkem je zdražování, inflace se už zdaleka netýká pouze konkrétních komponent. Nelepší se nedostatek čipů, z nichž se stává kritická „surovina“ i z hlediska geopolitiky. V důsledku toho se např. i spekuluje, že automobilky si ve stále větší míře budou čipy raději vyrábět samy.
Největší technologické podniky upevnily své pozice firem s největší tržní kapitalizací. Na burze padaly další rekordy. V roce 2009 byly akcie největších technologických firem za bilion dolarů, dnes je to 9 bilionů. Viz také: Apple se tržní hodnotou blíží ke 3 bilionům dolarů
Když už zazní pesimistické prognózy, počítá se s poklesem akciového trhu jako celku, eventuálně mírné korekce technologického sektoru, kdy se nepodaří třeba docílit očekávané ziskovosti. Jak se zdá, nikdo vážně neuvažuje o možnosti, že by se některá z největších technologických firem mohla dostat do vážných problémů (maximálně by jí podle předpokladů mohlo hrozit nucené rozdělení). Nicméně budou zde současné největší big tech značky věčně? Nemusí je čekat vysloveně o krach, ale spíše pád z výsluní, eventuálně spojený s tím, že pak firmu někdo koupí za zlomek její dnešní ceny: poslední případy tohoto druhu jsou Yahoo, Blackberry a Nokia. V sektoru IT už dlouho k podobnému „pádu velikána“ nedošlo, i když z toho nutně nevyplývá, že se blíží… (Poznámka: výrazy technologický a IT firma se výše používají poměrně volně, Meta/Facebook je spíše médiem, Tesla je jistě technologická, ale nikoliv IT společnost, atd. Mimochodem Tesla už loni také v kapitalizaci překročila bilion dolarů a po většiny času byla 6. největší firmou.)
Za pozornost v roce 2021 stála proměna státu k technologickým firmám v Číně. Zasaženy byly firmy podnikající v oblasti e-komerce (Alibaba) nebo v herním byznysu (Tencent, přímo provázeno mediální kampaní). Ekonomičtí analytici to většinou vysvětlují tak, že Čína (čínský stát, vláda…) přebírá politickou/ekonomickou kontrolu nad svým IT sektorem (a kontrola se stává důležitější než samotný ekonomický růst, jak to charakterizoval ekonomický historik Niall Ferguson, od něhož několik knih vyšlo i v češtině). Čína dokonce vlastním firmám omezuje i možnost financovat se ze zahraničních burz (loni případ alternativní taxislužby DiDi). Za pozornost stojí také likvidace těžby kryptoměn v Číně. Vzájemně cca výhodný vztah Číny (tok zboží, ale i kapitálu včetně transakcí se státními dluhopisy atd.) a západního světa je zřejmě minulostí (i když loni se našly i výjimky/opační případy, kdy třeba Warren Buffett investoval do výrobce autobaterií v Číně, firmy BYD). Podrobností si pravidelně všímají ekonomičtí komentátoři zahraniční i čeští (Patria.cz, Jan Macháček na Lidových novinách atd.), dále jim zde nebudeme plést do řemesla.
V IT byznysu došlo také k významným transakcím, i když kvůli dalšímu dění nevzbudily tolik pozornosti.
Microsoft a Nuance: Microsoft chce koupit za 19,7 miliardy dolarů firmu Nuance Communications
Oracle a Cerner: Oracle koupí firmu Cerner za více než 28 miliard dolarů
McAfee prodána: Skupina investorů koupí za 14 miliard dolarů McAfee
Pro nás je samozřejmě zajímavé spojení Avastu a dřívějšího Symantecu, a to jakkoliv v zahraničí dnes Avast není moc vnímán jako česká, ale spíše prostě coby globální firma.
NortonLifeLock a Avast se dohodly na spojení