Svět internetu věcí dnes nachází uplatnění v široké škále oblastí, nejčastěji v oblasti nositelné elektroniky, sportu nebo kuchyňských spotřebičů. Vedle těchto již známých odvětví se IoT stále častěji využívá i mimo oblast B2C, jako například v průmyslu nebo logistice.
I přes mnoho rozdílů mezi jednotlivými oblastmi jsou ale základní principy vždy stejné a založené na autonomním sběru dat, jejich zpracování a využití výsledků pro řízení určitého procesu nebo získání přidané hodnoty.
Přínos IoT
Obrovským přínosem IoT je možnost převést do praxe princip řídím to, co měřím. Čím více informací mají organizace v rámci daného procesu k dispozici, tím kvalifikovanější rozhodnutí mohou přijímat. Díky neustálému poklesu nákladů spojených s internetem věcí, což platí zejména pro jednotlivá autonomní zařízení, je dnes možné získávat obrovské množství relevantních dat za cenu, která je nižší než přínosy spojené s jejich využitím. A to je zásadní průlom potvrzující, že internet věcí se dostal do etapy svého vývoje, kdy nemá příliš cenu diskutovat o tom zda, ale proč a jak. Nejde přitom o samozřejmost, stačí si uvědomit, kolik skvělých technologií v minulosti neproniklo do praxe právě z důvodu finanční náročnosti.
Průmysl si s IoT rozumí
Obdobně jako v dalších technologických oblastech je i pro budoucnost internetu věcí důležité uplatnění v průmyslu – a stále častěji se v této souvislosti setkáváme s pojmem průmyslový internet věcí (Industrial Internet of Things, IoT). Rozsáhlé možnosti nabízí IoT již ve výrobě, kde umožňuje sbírat a následné využívat podrobné informace o všech krocích daného procesu. Výsledkem může být elektronický kmenový list každého konkrétního výrobku včetně údajů, které jsou zásadní pro výběr vhodných dílů z pohledu tolerancí nebo pro řešení případné zmetkovosti. Mezi tyto „kmenové“ informace může patřit doba a teplota lisování dílu, skutečné utahovací momenty šroubů, doba svařování, otáčky při vrtání otvorů apod.
Informace lze získávat nejen o dílech nebo výsledném výrobku, ale také o samotné výrobní licence a jednotlivých strojích, od teploty okolního prostředí přes vibrace až třeba po dobu vynucených prostojů. Díky prediktivní analýze a odhalování atypických stavů je navíc možné prodlužovat dobu provozuschopnosti linky – například nárůst spotřeby elektrické energie při současném zpomalení otáčení může být předzvěstí zadírání hřídele. Firma tak může včas vyvolat požadavek na opravu a předejít následným významným ztrátám.
V průmyslovém prostředí jsou skvěle uplatnitelné i lokalizační možnosti internetu věcí. Příkladem může být implementace ve společnosti z kovozpracovatelského průmyslu, která se během výroby kabelů potýkala nejen s velkou ztrátovostí materiálu, ale také s nedostatkem informací o přesné poloze jednotlivých cívek s tímto materiálem. Společnost Dimension Data proto u tohoto tradičního výrobce kabelů implementovala řešení v podobě přesného sledování cívek včetně sběru údajů o hmotnosti každé cívky z vah rozmístěných napříč celou výrobní linkou. Firma dnes může s vysokou mírou podrobnosti sledovat aktuální pohyb cívek a vyhodnocovat změnu jejich hmotnosti, případně analyticky zpracovávat historická data. Internet věcí tak umožnil přesné měření spotřeby materiálu na výrobu koncového produktu i posuzování případných odchylek. Přitom návratnost investice byla pouhých 6 měsíců, nemluvě o úsporách, které řešení neustále přináší.
Nemusí ovšem jít vždy o plně automatizované linky. Internet věcí lze využívat například i pro automatické vyhodnocení oprávněnosti obsluhy manipulovat s daným strojem: zjednodušeně řečeno se stroj nespustí, pokud u něj nebude osoba s dostatečnými znalostmi. Může jít dokonce o velmi propracované řešení, které automaticky přebírá informace o proškolení či certifikačních zkouškách – například ze systému pro elektronické vzdělávání. Pravděpodobnost úrazu nebo odvedení nekvalitní práce je díky tomuto způsobu využití IoT podstatně nižší.
Vyhodnocení oprávněnosti úzce souvisí i s aplikačním rozhraním, které umožňuje efektivně využívat postupy ze stále oblíbenější Machine-to-Human komunikace. Díky internetu věcí a převedení fyzikálního světa do jedniček a nul tak nemusí být Průmysl 4.0 jen prázdným marketingovým pojmem a buzzwordem, ale opravdovou životaschopnou koncepcí, která výrazně rozšiřuje a zefektivňuje možnosti prakticky všech průmyslových odvětví.
Sledování věcí i zvířat
Zařízení IoT jsou díky již zmíněným lokalizačním možnostem užitečným pomocníkem v oblasti logistiky. Snad každého napadne podpora přesného sledování přepravovaného zboží. Samotnou polohou to ale nekončí, stejně jako v případě výroby mohou firmy sledovat i parametry dopravy, od teploty ve vozidle až po otřesy či náhlé změny pozice ve vozidle (například pád krabice v prudké zatáčce). Údaje se dají využít od vyhodnocení spolehlivosti dopravy až po získání podkladů pro zhodnocení případných reklamací. Díky tomu lze internet věcí využívat u moderních skladů, a to dokonce i na úrovni podpory automatického naskladňování a vyskladňování.
IoT ovšem nemusí sledovat pouze pohyb neživých předmětů, ale také například domácích a ohrožených zvířat. Řešení společnosti Dimension Data pomáhá s ochranou nosorožců v rezervaci nedaleko jihoafrického Krugerova národního parku. Nosorožci žijí na relativně malém prostoru o rozloze cca pěti kilometrů čtverečních a případní pytláci tak mohou být velmi rychlí – na celou akci by jim stačila i pouhá půlhodina. Zásah ze strany pracovníků parku tak nemůže začít až samotným výstřelem, ale mnohem dříve – už při prvním narušení perimetru chráněného území. Bezpečnostní řešení proto využívá snímače na plotech, tlakové senzory v zemi, fotopasti, termokamery i drony. To vše je vzájemně propojené a ochránci mohou reagovat prakticky okamžitě, bez ohledu na to, kde se v dané chvíli v rámci celého parku nachází.
Možnosti internetu věcí jsou poměrně široké, a díky tomu si nachází stále více své pevné místo v průmyslu, logistice a dalších do nedávna nezvyklých oblastech.
Lukáš Jelínek pracuje jako Solutions Director ve společnosti Dimension Data, kde má na starosti strategie rozvoje a implementace nových služeb.