IBM uspořádala v Praze konferenci Infrastruktura budoucnosti a představila řady řešení i nový procesor Power 9, který je svojí výpočetní silou a zejména datovou propustností podporuje. Je skutečně dražší než x86?
Setkání se zákazníky zahájil Petr Havlík, obchodní ředitel IBM: „IBM je na trhu přes 100 let a uvedla na něj standardy výpočetní techniky.“ Měl tím na mysli děrné štítky, ale zejména sálové počítače (mainframy) nebo PC. Dále procesory Power, ale i softwarové technologie, které umožnily porazit Garry Kasparova v šachu (systém Deep Blue). Jejich pokračováním je základ a framework pro umělou inteligenci AI (artificial intelligence) IBM Watson a s ním spojené vítězství ve znalostní televizní show Jeopardy.
Z praktického hlediska pak Petr Havlík připomněl řešení AI Watson Onkology, které je úspěšnější, než i ti nejlepší lékaři, protože umí analyzovat obrovské množství dat. A to za pomoci procesorů IBM Power. „Stále investujeme do základních technologií, například do elektrického Li-air článku, který, pokud se jej povede uvést v život, měl by mít stejnou hustotu energie jako nafta. Nebo polymery, které by mohly nahradit antibiotika, a k tomu kvantové počítače…,“ postupně doplňoval Petr Havlík: „IBM má za sebou neuvěřitelné množství patentů. Dnes se zde však budeme zabývat infrastrukturou IT. Data mají větší hodnotu než peníze, důkazem jsou kryptoměny, což nejsou nic jiného než čísla. Právě uvádíme novou procesorovou technologii Power 9. Proč se Google rozhodl budovat svou infrastrukturu právě na Power 9? Je skutečně dražší, než x86? Jak to vlastně vypadá po důkladné analýze? Je i cloud pro vás to pravé? To se dozvíte v následujících pěti hodinách,“ uzavřel Petr Havlík.
„Obstarožní“ pásky, Power 9 a 3D NAND Flash
Sean Flanagan, technický viceprezident IBM Europe se věnoval nejen procesoru Power 9. Opět zdůraznil, že všechno jsou dnes data, od byznysových, vědeckých, medicínských, až po hudbu. „Pro uchovávání dat stále vyrábíme i (magnetické) pásky. Proč? Protože k 80 % z nich nikdo během posledních 3 měsíců nepřistoupil,“ vysvětlil Sean Flanagan. Pásky jsou přitom nejlevnějším médiem s nejvyšší kapacitou a za nejnižší cenu. V roce 2015 IBM ukázala demo s kapacitou 220 TB, v roce 2017 ukázala demo s hustotou 201 GB na čtvereční palec a rychlostí posuvu 15 km/h. „Microsoft v roce 2006 prohlásil, že pásky jsou mrtvé, disky jsou mrtvé, jedině RAM bude mít smysl. V roce 2015 Microsoft zase prohlásil, že pásky se budou používat stále,“ řekl Sean Flanagan.
Dále se dotkl nového směru v polovodičích, který je zatím stále ve fázi základního výzkumu. Je jím in-memory computing. Jde o phase-change memory, kdy paměť jednak uchovává data, jednak nad nimi sama může přímo provádět výpočty. Využívá k tomu přechodu fáze mezi krystalickým a amorfním materiálem (slitina germania, antimonu a teluru), ze kterého je vyrobena.
Jan Štěpánek z IBM ČR vypíchnul některé klíčové vlastnosti procesoru Power 9 – je například 2x rychlejší než x86 a 1,5x rychlejší než Power 8. Milan Král dále seznámil s možnostmi Linuxu na platformě Power ohledně výkonu.
Paměti 3D NAND Flash pro disková pole dnes mají podle něj několikanásobný výkon, daleko vyšší životnost a IBM garantuje jejich kapacitu sedm let.
Pásky podle Jana Štěpánka nenarážejí na rozdíl od pevných disků na problémy s kapacitou. IBM tvrdí, že je schopna v budoucnu dodat pásku s kapacitou 330 TB, která se vejde do dlaně. „Vědci z IBM byli schopni uložit 1 bit na 1 atom. Výrobci disků jsou schopni dodat 1 bit na 33 000 atomů,“ zakončil Jan Štěpánek.
Od samotných dat ke strojovému učení
Jindřich Kasal, který má v IBM na starosti data a analytiku, promítnul klasickou pyramidu se základnou pojmenovanou data management, dále integrace a governance, business analytika a s vrcholem u strojového učení. Jednotlivé fáze práce s daty přirovnal k jízdě v automobilu. Reporting – jak jedu rychle, predikce – kolik kilometrů ještě ujedu, než mi dojde benzin, optimalizace – jaká je nejrychlejší trasa k mému cíli. Jindřich Kasal k tomu poznamenal, že nejžádanější dovedností na trhu práce v IT je learning engineer, a také nejlépe placenou. A také zdůraznil, také zdůraznil, že nejrychleji vede k cíli využití platformy Power 9 ve spojení s GPU.
Cloud od IBM
Petr Leština, IBM Cloud a Dušan Smolej, IBM Services Expert, představili výhody nabídky IBM Cloud. IBM s ním totiž pokrývá všechny regiony – Ameriku, Evropu i Asii. Podporuje jak infrastrukturu x86, tak IBM Power. IBM Cloud lze pronajmout jak dlouhodobě, tak na hodinové bázi. Lze si pronajmout jak virtuální, tak fyzické servery, ale i své vlastní železo a provozovat jej na základě „bring your own licence“.
Hybridní cloud, jak jej řídit a nabídka IBM
Petr Stýblo se věnoval hybridnímu cloudu. Zatímco dříve se informační systémy skládaly z monolitů, dnes se přesouvají k mikroslužbám. Díky jim a softwarovým kontejnerům lze provádět rychlé změny, mají obrovskou škálovatelnost a robustnost, avšak tyto výhody jsou vyváženy velkou složitostí a vše je třeba řídit. IBM k tomu nabízí Cloud Private, který je 100% na open source Kubernetes, Dockeru a Cloud Foundry. Přechod na mikroslužby je také poměrně komplikovaný a IBM k tomu poskytuje služby IBM Cloud Garage.
Dušan Smolej ještě hovořil o hybridním cloudu, v němž jsou dnes všechny firmy. Transformace na hybridní IT začíná analýzou vhodnosti migrace do cloudu. Požadovanými přínosy jsou nízká cena (náklady), agilita, správa apod.
Data a jejich ideální ochrana
David Hálek v poslední prezentaci tohoto setkání hovořil o ochraně dat a hned na začátek zdůraznil, že 70 % hodnoty firmy je v jejích informacích a že 90 % útoků cílí na firemní data. Ideální ochrana dat by měla být koordinovaná, automatizovaná a cílená. Neustále je podle něj třeba zastavovat útoky, odhalovat neznámé hrozby pomocí pokročilé analýzy a monitorovat privilegované uživatele, kteří by mohli firemní data zneužít. „IBM se těmito principy řídí a nabízí IBM Security Guardian,“ zakončil David Hálek dopolední blok, po kterém následovaly workshopy se zákazníky a uživateli.