Hlavní produkt společnosti Google se neustále nenápadně posouvá směrem k tomu, co bývá někdy označováno bombastický názvem Web 3.0, tedy sémantické vyhledávání. Dalším krokem v tomto směru je právě nasazovaný Knowledge Graph, neboli graf vědomostí. Ten je postupně (zatím jen v anglicky hovořících zemích) nasazován od středy.
V čem hlavní změna s grafem znalostí spočívá? Google začal doplňovat výsledky hledání o fakta a souvislosti, které jsou získávány ze znalostní databáze (jde právě o onen Graf znalostí). Ten pak přímo odpovídá na část otázek uživatelů a zároveň je naviguje na související dotazy.
Celé to trochu připomíná encyklopedii. Samotné vyhledávání se ale tak mění na expertní systém. Dnes něco podobného nabízí vyhledávač Wolfram Alpha, který je na trhu již dlouho, jeho slabinou oproti Google je ale velmi malá databáze. Oproti tomu Google má ve své databázi asi 500 milionů objektů a 3,5 miliardy souvisejících faktů a vztahů mezi nimi.
Některé změny Google představil již v březnu
To, že je čas na další posun dal Google na vědomí v březnuu, kdy Amit Singhal, senior viceprezident společnosti Google, v rozhovoru pro televizní stanici Bloomberg upozornil na postupné změny ve stylu vyhledávání. Před jedenácti lety vyhledávač fungoval hlavně na principu zadaných klíčových slov a fulltextového vyhledávání. Dnes se snaží pochopit význam. Například při zadání klíčového slova International Business Machines Corporation nebo Big Blue pozná, že uživatel ve skutečnosti hledá firmu IBM.
Podle Singhala je dalším krokem přenesení znalostí do vyhledávání. V současnosti vrací Google výsledky hledání podle existujících webových stránek. Jestliže například hledáte nejhlubší jezera na světě, vyhledávač složí výsledky na základě existujících webových stránek. „Hledáte-li nejhlubší jezera v Africe, tak to tak dobře neumíme. Nikdo to ještě nenapsal,“ prohlásil v rozhovoru. Google to chce změnit a přinést získané poznatky svým uživatelům.
Firma toho chce docílit vybudováním opravdu masivní databáze slov, která budou spojena s jejich skutečným významem. Vyhledávaný dotaz bude spojen s významy a metaforami. Google na základě získaných informací a s využitím umělé inteligence odpoví sám na dotaz uživatele. Google už s budováním databáze začal, když v roce 2010 koupil Freebase, komunitní databázi s 12 miliony záznamů. Nyní počet záznamů dosáhl přes 200 milionů.
Zárodek umělé ineligence?
Graf Google vybudoval celkem ze tří zdrojů, tím prvním je otevřená Wikipedia, druhým již zmiňovaná Freebase a třetím CIA World Factbook databáze. Vztahy mezi fakty jsou potom doplněny z indexu vyhledávaní Google. společnost po nasazení zlepšení prostřednictvím grafu znalostí zobrazuje na pravé straně webu vedle výsledků právě související informace o nalezeném objektu. Zobrazené informace se na rozdíl od odkazů v encyklopediích mění podle samotného hledání uživatelů. Zobrazují se prioritně ty informace, které v souvislosti s daným předmětem hledá uživatel nejčastěji.
To pochopitelně přináší i jistá rizika, jedním z nich je syndrom kolektivní slepoty. Funkce pravděpodobně nepotěší experty, kteří hledají ve velmi specifické oblasti. Již fulltextové vyhledávání s našeptávači přinášelo této skupině občas ne úplně uspokojivé výsledky, pokud například hledáte geofyzikální seismický vibrátor a vyhledávač vám pořád vnucuje odkazy na sexshopy a pornostránky, asi vás to po chvíli otráví. Že by nás čekala éra povrchního „casual vyhledávání“? Třeba si s tím ale Google poradí, nechme se (doufám, že příjemně) překvapit.
Zatím největší otázkou zůstává dostupnost služby. Přeci jenom se na jazykové úrovni nejedná o úplně triviální záležitost. Bude trvale pouze pro angličtinu, nebo přijdou i další jazykové mutace? Dá se podobný graf znalostí naroubovat do jiných prostředí? Nevíme a Google nám k tomu asi zatím moc neprozradí, budeme se muset nechat překvapit. Služba grafu znalostí je v zjednodušené verzi dostupná také formou aplikace pro Android ( 2.2 a výše a iOS 4 a výše).