Čerstvě uplynulý pátek jsme měli jako zatím jediné české médium poměrně unikátní příležitost navštívit v německém Darmstadtu sídlo řídicího střediska ESA ESOC, odkud jsou řízeny všechny evropské družice a kosmické sondy. Protože by bylo škoda ponechat si takový zážitek pouze pro sebe, přinášíme vám z události malou fotoreportáž.
Co vlastně všechno řeší Evropská kosmická agentura a jaký je její status? ESA je mezinárodní, resp. mezivládní organizace pro využití vesmíru. Založena byla 30. května 1975 a v současnosti disponuje celkem 19 členskými státy, mezi kterými nalezneme i Českou republiku. Ostatní členské země jsou Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Rakousko, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Česko zažádalo o plné členství v ESA v červnu 2007 a plnohodnotným členem se stalo 12. listopadu 2008.
Organizace agentury
ESA je v rámci možností poměrně dobře decentralizována, ústřední sídlo společnosti se nalézá v Paříži, v nizozemském Noordwijku se nalézá vývojové středisko pro satelitní technologie ESTEC (European Space Research and Technology Centre), v italském Frascati, se pro změnu nachází výzkumné středisko ESRIN (angl. European Space Research Institute), které shromažďuje a analyzuje data z družic a sond.
Středisko bylo založeno v roce 1966 a roku 2004 převzalo funkci ústředního střediska pro dálkový průzkum planety Země. Jeho druhým úkolem je záštita hospodářské agendy celé Esy, což je vzhledem k umístění poněkud nešťastné. Poslední dvě střediska se nacházejí v Německu, v Kolíně nad Rýnem probíhá výcvik evropských astronautů v tzv. EAC (European Astronaut Centre) a nakonec ESOC (European Space Operations Centre), který se nám podařilo navštívit, se nalézá poblíž Frankfurtu, v malém leč historicky významném městečku Darmstadt. Hlavním úkolem ESOC je řízení kosmických sond a družic. V dohledné budoucnosti přibude k těmto střediskům ještě administrativní sídlo navigačního systému GALILEO, které se přesune do Prahy.
Samotná agentura dává práci asi dvěma tisícům lidí, ne všichni jsou ale přimo zaměstnanci agentury. Roční rozpočet je dynamický, v současné chvíli se pohybuje okolo 3 miliard EUR. Nakonec kosmodrom ESA je umístěn mimo evropský kontinent, nalézá se v Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně. Je to poměrně strategické umístění, díky blízkosti k rovníku může totiž snadno dosáhnout komerčně důležité oběžné dráhy.
Zajímavé je, že data, která zpracovává ESRIN se dostanou do rukou nejprve právě ESOCu. Ten je nejen zaznamená, ale také provede prvotní vyhodnocení, oddělí technická data druhého řádu o stavu družic od sběrných dat a ty následně pošle do ESRINu k podrobnější analýze. Technická data oproti tomu zůstávají v ESOC, kde jsou monitorována a dochází zde k vyhodnocování anomálií na družicích.
Co nás zaujalo: nejpopulárnější programovací jazyk v ESOC je JAVA. Na obloze se nalézá 800 identifikovatelných objektů, ale jen 200 z nich jsou funkční satelity, zbytek tvoří tzv. „kosmický odpad“. Ten se skládá z nefunkčních družic a jejich úlomků po vzájemných srážkách. U průměrné družice je sledováno asi 20 000 parametrů. Dominantní systémovou platformou v ESOC je Linux a Solaris, nicméně jsme si všimli také několika pracovních stanic s Windows server 2003 instalacemi. V kantýně ESOC, kterou provozuje Eurest, jsou rozmístěny velkoplošné obrazovky z přehledem aktuálních zpráv z oblasti kosmonautiky a přehled právě probíhající událostí v ESOC. Mimochodem, německý Eurest se s tím českým nedá srovnávat ani omylem, z toho německého jsme po běžné porci odcházeli najedeni a ještě s pocitem jako po dobrém obědě.
TIP PRO ČTENÁŘE: Pokud by vás o provozu ESOC zajímalo cokoli dalšího, neváhejte nám své dotazy sdělit formou komentářů, smysluplné a nevulgární dotazy předáme dále a odpovědi přineseme v samostatném článku.
Omlouváme se za sníženou kvalitu fotografií, foceno kompaktem.