Dominance tří hlavních poskytovatelů cloudové infrastruktury (IaaS) se v posledních letech zvyšuje. Jinak řečeno, Amazon/AWS, Google i Microsoft Azure zde dosahují vyššího tempa růstu než trh jako celek. Totéž částečně platí i pro segment PaaS. Přesto ale Christopher Tozzi na ITPro Today uvažuje o možnosti, že by v těchto oblastech mohli letos zvýšit svůj podíl i další dodavatelé. Konkrétně zmiňuje IBM, Cisco, DigitalOcean, Linode, OVHcloud a Vultr.
Viz také: Trh IaaS směřuje k dlouhodobým kontraktům a čeká na metaverzum
Jaké jsou důvody něco podobného předpokládat, když dosud na trhu pozorujeme naopak koncentraci? (A není to tím, že by menší dodavatelé přišli až dodatečně. Společnost Linode vznikla v roce 2003, tedy stejně jako AWS. Digitam Ocean v roce 2011). V první řadě se dalším firmám podařilo nebo brzy podaří získat více financí. Společnost DigitalOcean loni na burzu vstoupila a IPO oznámil loni i poskytovatel cloudových úložišť Backblaze. Vedle důvěry (některých) investorů to přináší více pozornosti. Tito dodavatelé se dostanou do hledáčku firemních ředitelů IT, kteří o jejich existenci v současnosti možná ani nevědí.
Amazon, Microsoft a Google také dlouho pravidelně snižovali své ceny. Stále k tomu dochází (logicky alespoň v tom smyslu, že stejné parametry vyjdou zákazníky levněji), ale už ne tak často a v takové míře. Alternativní cloudy tak mají větší příležitost konkurovat cenou, což se jim často daří. Například alternativní cloudy, které se specializují na úložiště, jako jsou Wasabi a Backblaze, jsou dnes, pokud jde cenu za gigabajt, levnější než dominující trojka.
Na počátku bylo jen málo alternativních poskytovatelů cloudových služeb schopno nabídnout širší výběr umístění datových center. I to se ale mění. Linode a DigitalOcean již dnes fungují v podstatě globálně. Stále nenabízejí tolik datových center nebo regionů jako tři hlavní poskytovatelé, ale mají zastoupení ve většině důležitých oblastí/lokalit. Mohou tedy nabízet své služby i globálním zákazníkům a i v tomto ohledu se stávají konkurenceschopnými.
Google a Amazon (Microsoft aktuálně v menší míře) k sobě také stále víc přitahují zájem regulačních orgánů (antimonopolní žaloby, spory kolem ochrany osobních údajů atd.). Velké technologické firmy se stávají zdrojem obav, respektive je s nimi stále více spojeno negativní vnímání. Ve skutečnosti jen málo z těchto kauz nějako souvisí s cloudovým podnikáním – i tak ale může využití služeb velkých firem některé zákazníky odrazovat, což pomůže dalším dodavatelům (zcela bez ohledu na to, zda jejich politika třeba v oblasti ochrany soukromí je nějak kvalitnější).
Ovšem je zde i řada důvodů, proč být k nástupu dalších poskytovatelů IaaS skeptický. Problém je s šíří nabídky. Většina poskytovatelů alternativních cloudů stále nabízí pouze základní sadu cloudových služeb: provoz virtuálních počítačů, objektového úložiště a někdy Kubernetes poskytovaný v podobě řízené služby. O moc víc už ale ne.
Problémem mohou být i možnosti správy. AWS a Azure mají celé sady nástrojů pro sledování a zabezpečení cloudu. Poskytují také automatizace, které mohou pomoci se správou uživatelů a účtů v rozsáhlejším prostředí (a jaké jiné by se vyplatilo provozovat formou IaaS). Řešení tohoto typu na srovnatelné úrovni nabízí jen málo alternativních cloudů. A samozřejmě je zde i otázka povědomí o značce. Kdo kromě lidí z IT o těchto firmách vůbec slyšel, CEO a CFO asi nebudou takovým projektům příliš nakloněni…
Zdroj: ITPro Today a další
Poznámky:
Hodně záleží na tom, zda do podobných srovnání zahrneme Čínu a další země, kde jsou preferováni místní poskytovatelé cloudu.
Nejde jen o sadu nabídek v rámci IaaS, ale výhodou tří hlavních dodavatelů je i to, že pokrývají všechny vrstvy cloudu. Mnohem více nezávislých dodavatelů každopádně funguje v segmentu cloudového softwaru (SaaS), i když to má i historické důvody, neboť jde o nejdéle existující a nejrozvinutější cloudový ekosystém.