O tom, jak na tom Česko v tomto ohledu bylo a je, jsme si povídali s manažerem společnosti T-Mobile Lubošem Lukasíkem, který firmám v jejich digitální kuchyni poskytuje podporu.
O nutnosti digitalizace se mluví už spoustu let. Koronavirová pandemie v uplynulé době hodně drsně prověřila, ve kterých firmách zůstávají u mluvení a kde skutečně něco dělají. Luboš Lukasík má v T-Mobile na starosti segment korporátních zákazníků a státní správy. Tedy toho, čemu se v obchodním jazyce říká business-to-business neboli B2B. Z pozice ředitele segmentu spolupracuje se spoustou firem a institucí, jejichž činnost v uplynulém roce těžce zasáhla koronavirová krize. Měnily se pracovní návyky, často bylo nutné přeorganizovat celou firemní agendu – ta digitální přitom hrála nesmírně důležitou roli. Proto má Luboš Lukasík přehled, jak výrazně pandemie s českým byznysem skutečně zamávala, kdo na ni byl připraven, koho zaskočila, a hlavně jak změní zdejší podnikatelskou mapu do budoucna.
Do T-Mobile jste přišel v březnu 2020, což byla přelomová doba – nastoupila pandemie a od té doby vypadá spousta věcí úplně jinak, než jak jsme je plánovali. S jakými představami jste do firmy nastupoval a jak se na ně zpětně díváte teď?
Ten rok byl samozřejmě úplně jiný, než jsme všichni čekali, o tom není sporu. Plánoval jsem trávit co nejvíc času u zákazníků, probírat jejich potřeby a řešit problémy. Jenže ve skutečnosti se teď osobně prakticky nevidíme, všechno se řeší na dálku online. Už jen to symbolizuje ohromnou změnu, kterou letošní rok ve firmách nastartoval – mluvím o naprosté transformaci jejich fungování.
Základní změnou je samozřejmě přesun do digitálního prostoru. Jak byste co nejstručněji popsal jeho hlavní dopady na každodenní fungování firem?
Na úplně základní, každodenní úrovni je to změna pracovních návyků. Do značné míry se stírají rozdíly mezi pracovním a osobním časem. A to je pro spoustu lidí velká výzva, je to psychicky hodně náročné. Na druhou stranu ale snad nebudu znít přehnaně optimisticky, když řeknu, že vidím i pozitivní dopady. Zkrátka začala úplně nová éra a my ji snad dokážeme využít k vlastnímu prospěchu.
A když budeme konkrétnější, jak se změnilo chování firem, s nimiž spolupracujete?
Hodně se to liší. Některé firmy se už předtím delší dobu chystaly na změnu formy fungování. Nerad tomu říkám digitalizace, mně ten termín nepřipadá moc šťastný, ale v zásadě se tak často popisuje. U nich pandemie tyhle procesy jen urychlila. Už předtím byli jejich zaměstnanci zvyklí pracovat z domova, spousta firemních záležitostí se řešila digitálně, s partnery i zákazníky uměli komunikovat vzdáleně. Pro ně se toho moc nemění. Ovšem pro většinu firem je ta změna opravdu veliká co se týče jejich vnitřního fungování nebo styku se zákazníky. Třeba práci z domova většina firem před březnem vůbec neznala. Jedna z velkých retailových firem, s níž spolupracujeme, třeba měla zásadu, že mezi IT pracovníky a pokladními není žádný rozdíl, a když musejí pokladní chodit do práce, musejí ajťáci taky. Hodně firem mělo jen papírové smlouvy, elektronické kontrakty pro ně byly novinka. Mnoho firem mělo data jen v serverovně, a když byla řeč o zabezpečení, namísto zálohy v cloudu pro ně byl nejlepší způsob urostlý pán v uniformě s velkým psem. Pro takové firmy se změnilo úplně všechno a ta změna byla hrozně rychlá.
Dokázaly se s tím takové firmy většinou vyrovnat a přizpůsobit se nové situaci, nebo měly velké problémy?
Samozřejmě, že řada firem skončila úplně nebo radikálně osekala činnost. To je ale dáno spíše ekonomickou situací, než že by se vyloženě nedokázaly přizpůsobit. Mě ale v zásadě příjemně překvapilo, kolik podniků změny nakonec zvládlo. Dalo jim to sice hroznou práci, ale zase se projevilo, jak jsou u nás lidé kreativní a umějí improvizovat, což je taková typická česká vlastnost. Samozřejmě ale bylo zapotřebí jim pomoci. Během prvního jarního lockdownu jsme firmám například poskytli neomezená data zdarma, aby jejich zaměstnanci mohli pracovat z domova, a totéž jsme nabídli státním institucím nebo nemocnicím. To byl jeden z důvodů, proč většina firem ten přechod zvládla. Ovšem zatím je to zvládání provizorní, je v tom hodně improvizace.
Digitalizace rozhodně nepřišla s covidem, o nutnosti přejít na modernější způsoby řízení a fungování firem se už mluví a píše roky. Můžeme tedy brát pandemii jako zkoušku ohněm? Jak velká část zdejšího byznysu na ni podle vás byla připravená?
Jak už jsem říkal, naprostá menšina. I mnohé velké firmy na tom byly vážně bídně. Například když zaváděli ve velkém lockdown v Itálii, jejich podniky teprve testovaly zatížení VPN a kontrolovaly zabezpečení, jestli to vůbec vydrží, protože nikdy větší počet lidí na vzdáleném přístupu neměly. Mnohdy to opravdu nevydrželo, fyzická infrastruktura na novou situaci nestačila. Ve spoustě firem se procesy rozběhly horečným tempem, nás ostatně nevyjímaje. Přechod na digitální smlouvy nám trval měsíc, to je extrémně krátká doba. Kdyby se to plánovalo v normálních časech, nikdy bychom to tak rychle nestihli.
Jak hodnotíte vývoj za posledních devět měsíců roku 2020?
Jako celá společnost jsme už někde úplně jinde. V březnu třeba Teams znala hrstka odborníků, dnes přes ně pracuje většina lidí. Zabezpečený vzdálený přístup je samozřejmostí, totéž platí pro flexibilní konektivitu, protože málokdo ví, odkud bude pracovat za týden nebo za měsíc. Spousta firem výrazně snížila množství papírových dokumentů, což je dobré nejen pro komunikaci v podmínkách pandemie, ale samozřejmě také z ekologických důvodů.
Kdybyste měl na základě letošních zkušeností navrhnout jakýsi základní balíček nástrojů a dovedností, který by každá firma měla mít, co by v něm bylo?
Asi nejdůležitější je vybavit zaměstnance dostatečně kvalitní technikou, jakou budou moci mít všude s sebou. K tomu dostatečné datové limity na připojení, nebo ideálně úplně bez limitů. Další nutnou podmínkou je kvalitní fyzická infrastruktura přivedená do firemní budovy, dobře zabezpečená data a spolehlivá ochrana proti útokům. A také je nutné umístit data nikoli na server do vlastní serverovny, ale někam do cloudu na kvalitní hostingové centrum. Většina firem se k tomuhle zlatému standardu postupně dostává.
Pandemie jednou skončí, ale některé změny tu zůstanou napořád. Které, podle vás?
Určitě bude mnohem větší podíl práce z domova u pozic, které to umožňují. Je ale důležité, aby byl ten poměr vyvážený – spoustě zaměstnanců práce z domova nevyhovuje, berou ji spíš jako domácí vězení, takže je nutné najít nějakou optimální rovnováhu. Další trvalou změnou bude maximální možná digitalizace výroby a dalších navazujících procesů.
Nechme už covid. V jaké B2B oblasti se společnosti T-Mobile dařilo za poslední rok nejvíc?
K největším úspěchům určitě patří nastartování velkého množství projektů formou takzvaných software-defined networks neboli SDN. Dnes takových projektů uskutečňujeme desítky, ať už pro banky, retailové řetězce nebo služby. Vedla k tomu dlouhá cesta, ale po letech se to povedlo. Velmi se nám dařilo také přesouvat zákaznické systémy do cloudu a našich datových center, zejména nového DC7. A za velký úspěch považuji i to, že se nám v zátěži pandemie povedlo dokázat, jak spolehlivá je naše síť a jak velkou datovou kapacitu má. Díky tomu spousta firem používá mobilní datové přenosy mnohem intenzivněji než dřív. Osobně mě také velmi těší, že je T-Mobile velmi aktivní v oblasti Průmyslu 4.0 a vstoupil do Národního centra průmyslu. V něm společně s ostatními velkými hráči připravuje zdejší průmysl na nástrahy a výzvy budoucnosti.
A co pro firmy chystáte do blízké budoucnosti, dejme tomu během nadcházejícího roku?
Velkým tématem jsou pro nás kampusové sítě, fungující na technologii 5G. Jedna taková síť nám už funguje v Ostravě, v dohledné době spustíme další v jiných městech; měly by jich být desítky. Jde o to, že část mobilní sítě v dané lokalitě je vyčleněná pro exkluzivní využití nějakého podniku, ať už průmyslového nebo v oblasti služeb, a daná organizace využije téhle části sítě k veškerým firemním datovým přenosům.
Když jsme u budoucnosti, jaké současné trendy v digitalizaci země vás jako operátora zajímají nejvíc?
T-Mobile se podílí na jednom velmi zásadním digitalizačním projektu, jímž je bankovní identita. Osvědčený a prověřený bezpečný způsob digitální identifikace, který navíc používá spousta lidí. Bankovní identita by mohla fungovat nejen v bankách, ale i ve státní správě a samosprávě. Kromě toho nás velmi zajímá digitalizace průmyslu. V už zmíněném Národním centru průmyslu připravujeme řadu projektů na maximální automatizaci a zefektivnění procesů. Působíme tedy jak v oblasti státní správy, tak i v soukromém byznysu.
K digitalizaci patří i zvýšené nároky na zabezpečení dat a systémů. Co nabídnete firemním zákazníkům v téhle oblasti?
Je jasné, že jde o velké téma. Jakmile totiž rozšíříte množství systémových rozhraní, třeba tím, že necháte větší množství lidí pracovat z domovů, samozřejmě vzroste i riziko útoku. A to množství rozhraní v současnosti rychle roste. Mnohé firmy proto zjistily, že bez dobře zabezpečených dat vůbec nejsou schopné fungovat. My jim proto nabízíme bezpečnostní audity, a na jejich základě pak navrhujeme komplexní řešení.