Kanadská firma D-Wave, v tuto chvíli dodavatel podle všeho jediných reálně používaných kvantových počítačů, rozšířila svou službu Leap z USA i do Evropy a Japonska. V rámci služby získávají předplatitelé přístup ke kvantovému počítači 2000Q – což je systém, který obsahuje neuvěřitelných 2 000 qubitů, alespoň v terminologii D-Wave; samotný stroj se prodává za cenu kolem 15 milionů dolarů.
Součástí nabídky je i vývojové prostředí Quantum Application Environment, které umožňuje vytvářet kvantové algoritmy v Pythonu. Zdarma je ovšem pouze jedna minuta měsíčně a v případě, že vývojáři (i z komerčního sektoru, vládních institucí apod.) svůj projekt uvolní jako open source, ostatní zájemci musejí využít placenou verzi.
Pro srovnání, IBM dnes nabízí jako službu přístup ke kvantovému počítači o 20 qubitech (System Q). Jenomže takové srovnání je zavádějící, systémy D-Wave nepředstavují univerzální kvantové počítače; to by 2 000 qubitů už přesahovalo současné superpočítače klasické o mnoho řádů. D-Wave nabízí jedinou úlohu, tzv. kvantové žíhání. Jedná se o optimalizaci, de facto hledání maxim a minim ve stavovém prostoru. „Žíhání“ zde znamená, že když algoritmus uvízne v lokálním minimu/maximu, pokračují speciální pokusy o nelezení dalších extrémů (lze si to představit jako třesení s okolím kuličky, která uvízla v jednom důlku, takže má šanci se skutálet do důlku ještě hlouběji). Žíhání (annealing) se používá i pro vývoji genetických algoritmů/programování, a D-Wave právě pro tuto operaci nabízí kvantové počítání.
Již od prvního představení kvantového počítače D-Wave v roce 2011 existovaly pochybnosti, zda se tak systém dá vůbec označovat, nicméně většinu skeptiků se již podařilo přesvědčit. Aktuálně používá systémy D-Wave NASA, Google a výrobce letecké/vojenské techniky Lockheed Martin (to již delší dobu); v poslední době přibyl např. Volswagen, BAE a Los Alamos National Laboratory. Kvantové žíhání není nicméně bezprostředně použitelné pro úlohy s kvantovými počítači spojenovanými nejčastěji, jako je lámání šifer. Hlavní výhodu má kvantové žíhání v tom, že umožňuje relativně rychlé nalezení určité optimalizace (extrému funkce); uživatel nemusí v žíhání pokračovat a může se s výsledkem spokojit.
IBM naopak věří v budoucnost kvantových počítačů univerzálních. Jak uvádí The Register, svou službu pro kvantové počítání spustil letos rovněž Microsoft. Microsoft Quantum Network nabízí programovací jazyk pro psaní Q # pro tvorbu kvantových algoritmů, vlastní kvantový počítač Microsoft nemá. Google pracuje na projektu Bristlecone, kdy chce nabídnout čip se 72 qubity, což už by mělo stačit pro demonstraci kvantové nadřazenosti. Alibaba nabízí v cloudu službu s 11 qubity, vlastní čip vyvíjí rovněž firma Rigetti založená při univerzitě v Berkeley. Systém specializující se jednoúčelově na kvantové žíhání, tedy přímou konkurenci pro D-Wave, představila i Fujitsu.
Otázka ovšem minimálně zní: nepřijde před skutečným rozmachem kvantových počítačů ještě jedna vlna deziluze? Např. prognóza Gartneru pro letošní rok je nicméně celkem optimistická, i když nepočítá s nasazením v nejbližších letech: „Nevěřte ale tomu, že kvantová revoluce přijde během několika let. Většina organizací by měla ve fázi studování a monitorování kvantových počítačů pokračovat do roku 2022 a případné plány na jejich první nasazení zařadit mezi roky 2023 a 2025,“ uvádí David Cearley, viceprezident Gartneru pro výzkum.