Ruthenium (Ru) je po železu, kobaltu a niklu čtvrtým prvkem, který je feromagnetický i při pokojové teplotě. Díky tomu by tento prvek mohl najít uplatnění např. v počítačových discích a pamětech na bázi spintroniky, v elektromotorech nebo senzorech.
Ruthenium je navíc tepelně stabilní a za pokojové teploty se vůbec neoxiduje; např. do titanových slitin se přidává právě proto, aby zvýšilo odolnost vůči korozi, jde o natolik ušlechtilý kov, že nereaguje ani s lučavkou královskou.
Vědci University of Minnesota a University of Wisconsin v Nature Communications popsali přípravu magnetického ruthenia v podobě ultratenké vrstvy (jinak jako feromagnet nefunguje, to by se samozřejmě vědělo už dávno), kde jsou atomy uspořádány do podoby čtyřstěnů, které byly vytvořeny na podkladu z molybdenu. Podle autorů výzkumu je možné, že podobná manipulace s hmotou v atomovém měřítku by mohla vést i k dalším magnetickým materiálům. Nadějnými kandidáty se prozatím zdají být hlavně paladium (Pd) a osmium (Os). U nich byl totiž feromagnetismus navržen v rámci stejného teoretického modelu, který se u ruthenia podařilo prokázat už i experimentálně.
Na výzkumu se podíleli rovněž lidé z Intelu.
Další v řadě je gadolinium (Gd), které ztrácí (fero)magnetické vlastnosti jen pár stupňů pod pokojovou teplotou – při 19 ºC; zde by šlo jen o to tento limit trochu posunout. Jinak se i gadolinium používá pro disky i paměti už dnes.
Zdroj: Phys.org a další