Co přineslo letošní evropské Fujitsu fórum: PrimeFlex, PalmSecure a digitalizace člověka

Minulý týden v německém Mnichově probíhala největší událost končící technologické sezóny – evropské Fujitsu Forum 2014. Protože byl ITbiz samozřejmě (alespoň na otočku) při tom, přinášíme vám nyní malé ohlédnutí a shrnutí toho nejzajímavějšího nejen pro svět byznysu.
Dalo by se letošní Fujitsu Forum nějak jednoduše shrnout? Z našeho pohledu žádná revoluce, ale mnoho příjemných evolučních změn, které se na nás ve světě technologií chystají. Oficiálním mottem veletrhu byly inovace „zaměřené na člověka“, neoficiálním pak digitalizace prakticky všeho, co ještě nestihlo být digitalizováno.

PalmSecure ID Match při názorném demu.

„Jedná se o ohromnou příležitost v evropském prostoru, kde existuje dostatečné množství odvětví, která můžeme digitalizovat,“ prohlásil během svého proslovu o digitalizaci k novinářům CTO Fujitsu Joseph Reger.

Tento étos byl během výstavy patrný například v zařízení PalmSecure ID Match, které spojuje čtečku karet a biometrický verifikační senzor porovnávající zkoumající linky na dlani, prototypu tabletu se simulací hloubky povrchu, či koncových zařízeních (např. Android tabletu Stylistic Q55), která otevírají potenciál pro vývojáře vývoj v oblasti augmentované reality, nositelných technologií, senzorů a chytrých přístrojů, díky nimž by se podle Fujitsu mohl zefektivnit obchod.

Další ukázka využití.
PalmSecure ID Match jako verifikace místo zadávání PIN platební karty.
Vedle nadstandardního rozsahu portů a podpory LTE nechybí zařízení například autentizace uživatelů pomocí NFC.
10,1palcový podnikový tablet Fujitsu Stylistic Q555

Joseph Reger: tradiční síťová neutralita je snem z dob počátků Internetu

Joseph Reger

Reger si na Fujitsu Fóru v Mnichově zahrál na vizionáře a rozhovořil se mimo jiné o tom, jak Internet věcí a 3D tisk změní v dohledné budoucnosti byznys evropských firem. Většina z nich má přitom prý co dohánět, neboť dnes rozhodně nepatří právě mezi vedoucí hráče v „digitalizaci obchodu“. Nás ale na Regerově proslovu k novinářům zaujala poněkud jiná věc. Reger totiž vedle jinak poměrně neškodných vizí, které se mohou a nemusí naplnit, zaútočil na samotnou podstatu síťové neutrality.

„Zábavní přístroje vyžadují stále větší kapacitu připojení, zatímco komunikace machine to machine generuje stále více dat, a navíc to jimi nekončí – dopravní prostředky připojené k internetu jsou již na obzoru. Současný model připojení k síti se tak rychle stává neúnosný, zastánci síťové neutrality budou mít smůlu, záplava dat vyplývající z rozvoje internetu věcí bude chtě nechtě vyžadovat nový cenový model,“ prohlásil Reger. „Některé služby musí mít vyšší prioritu,“ doplnil následně na vysvětlenou.

Digitální vs. digitalizované

Reger dále připomněl ještě jednu zajímavou skutečnost, kterou zejména marketéři nejrůznějších „revolučních“ IT řešení rádi zapomínají, existuje totiž obrovský rozdíl mezi tradičními (pouze digitalizovanými firmami), které používají technologie, aby zefektivnily své procesy, a nevyžadují velké technologické průlomy (které dokonce nejsou často vůbec v jejich zájmu) a „digitálními firmami“, jejichž hlavní produkt je digitální povahy (Reger uvedl jako příklad službu např. Spotify).

Referenční tablet se simulací hloubky dotyku.

„Starbucks není digitální firma,“ vysvětlil, aby popsal, jak známá síť kaváren využívá jednoduchého triku s wifi a mobilní aplikací k přilákání zákazníků. „Zde toto může velmi dobře fungovat, neboť hlavní produkt a zdroj byznysu společnosti, totiž káva, je zůstává zatím stále analogový.“ Oproti tomu digitální firmy mohou při využívání vhodných technologií generovat velkou míru zisku a skokové růsty s poměrně malým počtem zaměstnanců, neboť mohou za své produkty účtovat vysokou marži, což v tradičních odvětvích není dost dobře možné.

I v tradičních odvětvích ale mohou někdy nové technologie přinést odpovídající výsledky, neobejde se to však někdy bez ochoty k radikální transformaci celého byznysu. Tak například Internet věcí by mohl přinést obrovské benefity (rychlost reakce, redukce nákladů) medicínskému průmyslu za předpokladu, že se stane systémem orientovaným spíše na prevenci než na léčbu.

Budoucnost ražená 3D tiskem

Pro srovnání Reger v originálním a zmenšeném provedení.

Další oblastí, na kterou se Fujitsu zaměřuje, je výroba, zde Reger vidí ze současných technologií velký potenciál v 3D tisku. Ten má firmám umožnit vyrábět jedinečné nebo komplexní výrobky a vyhnout se globalizované masové výrobě na místech, kde jsou nejmenší náklady. „3D tisk skutečně funguje a má docela zajímavé výsledky,“ řekl Reger, který si myslí, že se díky 3D tisku významná část výroby opět přesune na lokální úroveň. Reger nezůstal pouze u slov, před novináři předvedl miniaturní model sebe sama vytvořený mnichovskou firmou, která skenuje lidi a poté vyrábí jejich modely po vzoru akčních figurek. „I když je toto jen hračka, za pět let bude v životní velikosti. Za deset let bude chodit a hovořit. Za patnáct let z něj může být skutečný CTO,“ prohlásil.

Fujitsu PrimeFlex – datacentrum v boxu, nebo spíš Lego?

Fujitsu dnes (podobně jako konkurence) sjednocuje své infrastrukturní produkty pod jednotnou hlavičkou konvergovaných systémů, tou je v daném případě „PrimeFlex“. Firma ale zároveň odmítá pro PrimeFlex nálepku „datacentrum v krabici, která je pro obdobné systémy zažitá, jaká je tedy skutečnost?

aká má vlastně být hlavní výhoda PrimeFlexu? PrimeFlex dnes zahrnuje dvacítku systémů a referenčních architektur, které byly testovány na určité zátěže, a mohou být rychle nainstalovány společně s tím, jak se rozšiřuje záběr firem. Tyto systémy mají vlastní server, úložiště a konektivitu se softwarovými a řídícími vrstvami a mohou být používány jak ve spojený s cloudovými službami Fujitsu, tak s produkty dalších firem (např. Microsoft, SAP či VMware s EVO:RAIL, která firmám usnadňuje instalaci virtualizovaných architektur).

Jedním z nových produktů představených na Fujitsu Fóru byl také PrimeFlex pro Hadoop určený k analýze velkých dat. Ten podle Fujitsu představuje ukázkovou výhodu PrimeFlexu, neboť kombinuje předtestovaný hardware (pohodlí), open source software (ekonomické výhody) a systémovou podporu a management vývojového cyklu.

Systémy konvergovaných infrastruktur jsou dnes obecně dost často nazývány „datacentra v krabici“, ale Reger míní, že to není přesné označení, a raději je nazývá stavebními kameny pro společnosti, které chtějí rychle vytvořit datacentrum, takové technologické lego.

Fujitsu a open source

Používat v souvislosti s BI nástroji a velkými daty Hadoop sice dnes není žádné hrdinství (stejně tak jako používat v koncových zařízeních používat Android), neboť se z něj stal nejen díky tlaku na cenu de facto nepsaný standard, nicméně Reger vyslovil open source technologiím otevřenou podporu.

„Fujitsu je dnes hodně nakloněno využití otevřených technologií, umožňují totiž snížit cenu a zároveň zvyšovat bezpečnost a personalizaci a nesvazují vás s jednou partnerskou firmou,“ dodal. Otevřené technologie představují podle Regera pro Fujitsu příležitost prodávat služby a odlišit se softwarem, v době, kdy se hardwarová vrstva stává de facto unifikovanou komoditou. Jako příklady uvedl SDN (Software Defined Networking) a NFV (Network Function Virtualisation).

Někdo by samozřejmě mohl namítnout, že to, co se stává více a více unifikovaným je díky open source právě software. I na to má le Reger odpověď: „Na evropském trhu se dnes open source stává víc a víc populárním, stále jsou zde ale příležitosti pro služby. Pokud se nemůžeme odlišit produktem, odlišíme se službami,“ dodal na závěr.

Exit mobile version