Agilita vs. roztříštěnost firemního IT, často přehnaná očekávání kvůli úspěšné reakci na pandemii, odpovědnost za spokojenost zaměstnanců. Jak se mění pracovní náplň šéfů podnikového IT (CIO)?
Společnost Gartner např. uvádí, že v době pandemie mnoho CIO své firmy de facto zachránilo, takže jejich pozice se dostala svým významem blízko výkonnému řediteli. Tím CIO na jednu stranu zvýšili svůj vliv, na druhé straně část jejich agendy pak ale často přebíral i přímo výkonný ředitel (CEO). Pravidlený průzkum Harvey Nash / KPMG CIO Survey uvádí, že více než 60 % CIO se díky krizi cítí pevnější v kramflecích. Cynthia Harvey na InformationWeek se pokouší zachytit i další proměny příslušné manažerské pozice.
Pandemie zdůraznila roli IT v zajištění kontinuity podnikání. Podle IDC bude firma od ředitele IT i do budoucna očekávat, že zajistí infrastrukturu pro podporu podnikání při velkých změnách a disruptivních událostech. Neustále se měnící IT samozřejmě zvyšuje rizika ve vztahu k bezpečnosti, a navíc IT není všemocné. Přejít na práci z domova je jedna věc, ale vypadne-li výroba či odbyt nebo když je obchod narušen obchodními válkami, samotný CIO s tím moc nezmůže, i kdyby to od něj všichni očekávali.
Cynthia Harvey se dále odvolává na analýzu Forresteru, podle které budou mít ředitelé IT stále blíže k oddělení HR. Je to proto, že pro oddělení lidských zdrojů je klíčová otázka spokojenosti zaměstnanců a možností, které jim zde firma poskytuje – ať už jde o práci z domova nebo minimalizaci rutinních činností pomocí automatizace. Což právě odpovídá využití IT: proto CIO budou mít stále větší roli v tom, jaké lidi dokáže firma přilákat a udržet. Otázkou je, zda je v tomto budou nějak úkolovat ředitelé HR přes nejvyšší vedení, nebo zda se do této role pasují ředitelé IT sami – atd.
Už z minulých let v řadě firem přetrvává technický dluh. Podle KMPG došlo v roce 2020 v řadě ohledů k více technickým inovacím, než se podnikové IT změnilo za posledních 10 let. Pandemie ale současně ještě více vedla k tomu, že bylo třeba řešit aktuální problémy, nikoliv celkovou modernizaci. Navíc jsou lidé v podnikovém IT vyčerpáni. Na jednu stranu se všude mluví o agilitě a migraci do cloudu, jenže důsledkem je stejně tak roztříštěnost IT (což je dnes právě asi hlavní složka technického dluhu). I v éře agility musí být čas a síla přijímat nějaká koncepční rozhodnutí a strategie. S tím souvisí také to, že řada firem bude letos své výdaje na IT, nebo alespoň na některé IT projekty, výrazně zvyšovat (opět dle Forresteru). Právě nyní se budou snažit získat konkurenční výhodu, asi jako i v krizi někteří hráči na trhu investují nejen do samotného přežití, ale i do marketingu. I tam, kde se obecně škrtá, má často ředitel IT výsadní pozici odpovídající jeho rostoucímu vlivu (viz výše). V řadě firem rozpočty na IT porostou i nadále, podle Gartneru to očekává 60 % CIO. Současně to, že lidé z IT oddělení budou moci pracovat odkudkoliv, umožní snížit personální náklady.
Nakonec: více práce z domova, respektive obecně více změn IT, přináší současně více bezpečnostních rizik. CIO se budou muset tedy stále více soustředit i tímto směrem, nebo naopak stále více firem vedle nich rozšíří vedení o šéfy bezpečnosti (CSO). To ale není rozhodně bezproblémové, i když pomineme tahanice o vliv. IT a bezpečnost od sebe těžko oddělit, stačí si uvědomit problém na nižší úrovni, třeba nasazování bezpečnostních oprav do databázových aplikací, ERP nebo průmyslových systémů. Forrester mj. odhaduje, že v roce 2021 vzroste podíl bezpečnostních incidentů způsobených insidery z loňských 25 % na 33 %.