Česká firma OneSoft se ve Spojených státech dostala ohledně svého produktu OneSoftConnect do sporu s „patentovým trollem“ a podařilo se jí vyhrát. Na otázky IT Bizu odpovídá zakladatel společnosti OneSoft, David Melichar.
Čím se vaše firma OneSoft zabývá a co řeší vaše aplikace OneSoft Connect?
Naše firma se zabývá jedinou věcí, a to je vývoj stejnojmenné aplikace OneSoftConnect. Je to nástroj pro usnadnění každodenní práce, kterou musí dělat skoro každá firma, která má „něčeho“ víc, než je zvládnutelné jenom hlavou nebo jednoduchou tabulkou v Excelu. Je to takový malý soukromý Facebook pro vnitřní fungování firmy, který ale neumožňuje jen komunikaci v týmu, ale také řízení a ukládání dokumentů a dalších firemních informací – o lidech, o smlouvách o zakázkách, o zákaznících o majetku a mnoho dalšího. Tím, že OnesoftConnect v sobě ukrývá více možností, tak zjednodušuje firmám práci v tom, že základní informace nemusejí skládat z mnoha různých softwarů a šanonů, ale mají všechno pěkně v jednom. Naším záměrem bylo usnadnění práce, ne její přidělání.
Využíváme přitom stále sílícího trendu cloudových řešení – OnesoftConnect je pro menší firmy nabízený v privátním cloudu s nejvyšší mírou bezpečnosti a větší firmy si obvykle postaví svůj soukromý cloud a Onesoft provozují v něm. Dalším trendem je postupné vytlačování e-mailové komunikace z firemních procesů, pro které e-maily nikdy nebyly určené. Například schvalování dovolenek nebo faktur, protože dělat tohle pomocí mailů vede jen k nedorozumění.
Onesoft mail neodstřihává – pořád jej využívá pro zasílání upozornění, ale to základní v něm není a firmy jsou potom méně závislé na tom, že některý z pracovníků „odejde“ i se svojí e-mailovou schránkou a veškerou komunikací v ní. Tento trend jasně podtrhuje například úspěch aplikací jako je Slack nebo Asana, které mají desítky milionů nadšených uživatelů. My jdeme podobnou cestou ale ještě více kombinovanou s klasickým ERP a CRM světem.
My sami máme problém zařadit OneSoft do nějaké z kategorií. Zákazníci jej nazývají různě – někdy mini ERP, někdy CRM, intranet, dokument management. Gartner nás zařadil do kategorie Business Management Software, kde nás řadí mezi TOP 25 nejslibnějších. To nás samozřejmě velmi těší.
Někde na půl cesty mezi Excelem a SAPem…
Cílem Onesoftu je usnadnění práce. Původní základ jsme vytvořili pro sebe – jako podpůrný nástroj, abychom si ulehčili práci a mohli lépe fungovat a komunikovat se zákazníky. Viděli jsme, jak spousta firem používá Excel pro věci, pro které se nehodí – pro různé provozní evidence, a to jen proto, že jim žádný podnikový software neumožňuje tak snadné přizpůsobení jako Excel. To jsme se rozhodli změnit.
Mnoho firem totiž skládá svůj podnikový systém z různých dílčích řešení. Podobně, jako když pejsek s kočičkou dělali dort, i z velmi dobrých jednotlivých aplikací pak můžete snadno vytvořit nechutný celek. Něco, z čeho finančního ředitele bolí břicho, protože údržba a integrace mnoha systémů přesně tak vypadá. Zaměstnanci se musejí školit v mnoha různých systémech, někdo musí udržovat kdo, kde, a co má vidět, a tak se přehled všech různých informací k jednomu člověku pracně slepuje z mnoha systémů. To nemluvím o správě a provozu takových systémů, které stojí mnohem víc, než by si firma přála. Naši klienti tak mohou pomocí jednoho prostředí spojit víc věcí najednou. Máme řadu šablon – dodáváme již připravená řešení, například pro evidenci smluv a zákazníků, pro řízení projektů, pro jednoduchou personalistiku a podobně. Ta excelovská pružnost má výhodu kdykoliv, když chce zákazník něco rozšiřovat. A to je téměř vždy, protože firmy rostou, mění se. Pak nemusejí plácat pejsko-kočičkový dort, ale můžou ten základ doplňovat, přesně jako když si staví Lego. Hlavní výhodu tedy rozpozná firma až po nějakém čase, až když nemusí slepovat a udržovat více různých aplikací, ale jen přicvakne další jako kostičku Lego.
Velkou výhodou je, že každý zákazník si může sám vyzkoušet základní verzi OneSoft na měsíc zcela zdarma. Nekupuje tak zajíce v pytli. Máme také otevřenou cenovou politiku, každý zákazník se v jednoduché „kalkulačce“ na našem webu ihned dozví finální cenu. Domnívám se, že je to fér. Mě samotnému by se to jako zákazníkovi líbilo, je to jedna z věcí, která není u všech dodavatelů v České republice obvyklá.
Kde všude se vám podařilo s OneSoftConnect uspět?
Kromě trhu v České republice se nedá se říci, že bychom v některé části světa měli vysloveně více zákazníků. I pro nás překvapivě jsou rozloženi téměř rovnoměrně globálně. Přirozeně je velká aktivita z Asie, která zažívá silný růst obecně. Celkem OneSoftConnect vyzkoušelo něco kolem 1 200 firem a organizací z celého světa. Internetovým prodejem oslovujeme hlavně malé a střední firmy, osobním prodejem pak velké zákazníky. Právě tady se projevuje ten rozdíl v použití – zatímco malé firmy používají OneSoft jako svůj hlavní evidenční a komunikační nástroj, velké firmy jej používají jako doplněk – řekněme jako intranet s možností komunikace a spolupráce lidí a prvky sociální sítě.
Přestože OneSoft samotný na trhu není dlouho, takže nejsme úplně typický startup. Těžiště naší činnosti pozvolna přešlo ze služeb systémové integrace, zlepšování procesů a organizačních změn, což bylo původní zaměření celého týmu, do software, který vznikl díky těmto zkušenostem. I proto nejsme typicky „technology driven“ ale spíše „business driven“ software. Zatím jsme dokázali organicky růst z prodeje licencí i spojených služeb, takže jsme dosud investora aktivně nepotřebovali a nehledali. To se nyní mění, protože začínáme s větším globálních škálováním a k tomu budeme potřebovat dodatečný kapitál.
Můžete popsat rozdíl mezi podnikatelským prostředím u nás a ve Spojených státech?
Ten rozdíl je velký. Hlavním rozdílem je odlišná kultura, která je ve Spojených státech vyrostlá na podnikání a na práci. Někde jsem četl, že zatímco u nás člověk pracuje, aby žil, oproti tomu tam člověk žije, aby pracoval. Není to samozřejmě stoprocentně pravidlem, jedná se pouze o přirovnání, ale do jisté míry to vystihuje životní postoje.
A také je to velikost trhu, která je prostě násobně větší. Evropa včetně České republiky je vůbec z globálního hlediska, tedy i v porovnání s Asií pomalejší, ztratila do velké míry svůj náskok a pohon. Začíná připomínat takový skanzen, ve kterém se ukazuje, jak se žilo a žije dobře. Je tu velmi pohodlná sociální síť, ve porovnání se světem opravdová chudoba téměř neexistuje, je tu i vysoká míra zaměstnanosti. Tato relativně vysoká míra sociálního bezpečí je podkladem pro nižší motivaci, a to se pochopitelně odráží na ochotě jít do rizika, ochotě pracovat, ochotě k nasazení. Rodinný život je v Evropě určitě na vyšším žebříčku než kdekoliv ve světě.
Z pohledu našeho řešení je velkým rozdílem mezi Českou republikou a USA ochota platit za služby. Také by se dalo říci že v ČR je neochota platit za služby. Pořád převládá pocit „raději si to od známého vypálím“. Ve světě je obvyklé platit za software této kategorie měsíční předplatné, protože zákazníci jsou zvyklí, že veškeré aktualizace a vylepšení dostávají průběžně a automaticky. Hlavně za mořem je mnohem větší ochota platit za služby a také ochota platit elektronicky pomocí PayPal nebo platební karty. To je zcela samozřejmé, u nás je mnohem větší tendence platit stále „na faktury“. Snad jediné, ještě konzervativnější vyspělé země, než je Česká republika, se kterými mám zkušenost, jsou v tomto ohledu Rakousko a Německo. My jsme ale jednoznačně zvolili model měsíčního předplatného, které umožňuje zákazníkům platit pravidelné malé částky namísto velkého balíku v řádu stotisíců nebo milionů na začátku. Nákupní rozhodnutí je pak mnohem snazší. Zákazníci platí jen za to, co používají a jen za tolik uživatelů, kolik používají. Tento způsob se v podstatě stal standardem a je to velmi podobné modelu, jak se například platí za Office 365. Dokážeme tak cenou vyhovět i malým firmám či jednotlivcům, kteří nechtějí nebo nemohou investovat do svého informačního systému velké částku.
Šlo „za velkou louží“ všechno tak hladce?
Žádné podnikání nejde hladce. Vždycky se najdou překážky, čekané i ty nečekané. Pokud máte ale zdravé jádro, vždycky se najde nějaké řešení. Na začátku léta letošního roku jsme byli žalování patentovým trollem o porušení jejich patentu. Dle údajů Czech Invest jsme byli vůbec první českou startupovou společností, kterou si v USA patentoví trollové vzali na mušku. Patentový trolling je normální vydírání, při které troll koupí velmi obecně definované a nepoužívané patenty a následně žalují společnosti za jejich zneužití. K tomu, abyste mohl dokázat, že se mýlí, musíte jít k soudu, a to je velmi drahé. Jsou tam dokonce případy, kdy trollové žalují za porušení patentu firmy používající kopírky. Ano, zákazníky, ne výrobce. V našem případě jsme byli žalování za porušení patentu „Výpočetní produkt pro řízení obchodních informací“. Jak lze domyslet, na základě porušení tohoto patentu žalovali desítky, možná stovky výrobců podnikového softwaru. Troll se snaží s napadenou společností vyrovnat mimosoudně. Jde o určitou formu výpalného, protože i když se napadená firma rozhodne bránit soudně, nevyhne se nákladům za právní služby a negativní publicitě. My jsme se rozhodli bránit a udělali jsme dobře. Trollové si totiž údaje o firmách, které vyhrožování podlehnou, vzájemně předávají a na napadenou společnost se snesou další patentové žaloby.
Jak se vám podařilo patentový spor vyřešit? Uspěli jste?
My jsme naštěstí situaci zvládli a nyní máme zkušenosti, kontakty a pozitivní kredit v tom, že žaloba proti nám byla stažena. A jak říká známé přísloví, co vás nezabije, to vás posílí. Takže jsme nabrali obrovské množství zkušeností, které nám do budoucna pomůže lépe ochránit naše vlastní unikátní nápady. Rovněž nám tato zkušenost pomohla vrátit se ke kořenům a posílit na ostatních trzích. Navíc se ukázaly výhody naší globální strategie – vždy existuje nějaký region, který obchodně „jede“ a riziková situace na jednom trhu nemůže ohrozit firmu jako celek.
Co byste poradil dalším, kteří by se do podobné situace mohli dostat?
Najít si dobré právníky, mít zdravou podstatu podnikání a pružnou strategii. A připravit se na to, že všechno může být úplně jinak, než jak si plánují. Jediné, co můžu o jakýchkoliv plánech říci s jistotou je, že se změní, a to jakýmkoliv směrem. Ať už k lepšímu, nebo i k horšímu.