IT od počátku znamená automatizaci i autonomii, přesto ale oba pojmy znamenají něco jiného. Jde jen o hru se slovy, nebo je to nějak podstatné?
Na tuto otázku upozorňuje Lisa Morgan v komentáři na InformationWeek. Odkazuje se především na četná prohlášení firem a studie, které známe i z ČR. Autonomii jako klíčovou konkurenční výhodu některých svých produktů vyhlašuje zejména Oracle. Automatizace pak prorůstá vším, zmiňuje se na úrovni jednoduchých postupů typu RPA (softwarových robotů) i jako trend spojený s umělou inteligencí a strojovým učením.
Přesto je však, alespoň dle autorky, mezi oběma pojmy podstatný rozdíl. Automatizace vyžaduje předem daná (zadávaná) obchodní pravidla, autonomie se bez nich obejde. Proto může existovat cca autonomně fungující datový sklad, nikoliv ale autonomně fungující systém ERP – respektive zde lze samozřejmě zařídit, aby se takto optimalizoval výkon nebo nasazovaly záplaty či personalizovalo uživatelské rozhraní, ale stále jde především o aplikaci s obchodní logikou.
Strojové učení na věci nic nemění – samotnou optimalizaci IT může nastavit třeba poskytovatel cloudu a pro podnik tak zůstane neviditelná, pro obchodní logiku ale to neplatí. Autonomie je pokračování toho, co nabídly již Windows XP v podobě nasazování bezpečnostních oprav i dalších aktualizací. Kromě aktualizací/zabezpečení autonomní systémy dnes ale dokáže navíc samy ladit výkon, řešit provozní problémy a předcházet výpadkům kritických aplikací. A z druhé strany: automatizace je mj. to, čehož předchůdcem jsou makra. I když zde do hry vstoupí strojové učení, na počátku zůstává lidská práce.
Dodavatelé i prodejci často autonomii a automatizaci zaměňují. Skutečně autonomních systémů ale dnes existuje velmi málo, uvádí alespoň ve svém komentáři Lisa Morgan. Rozlišovat autonomii a automatizaci má smysl i z hlediska úvah o budoucnosti různých pracovních pozic.
