Technické podmínky k rychlému zavedení umělé inteligence (AI) má v Česku téměř polovina firem, její rozvoj však brzdí manažeři i legislativa. Potenciální rozsah práce, kterou může AI převzít, se například v administrativě pohybuje v rozmezí 25 až 30 procent pracovní náplně. Vyplývá to z dat, které má k dispozici poradenská společnost RSM.
„Málokteré technologické trendy mohou mít tak zásadní dopad na ekonomiku Česka jako nástup umělé inteligence. V zavádění AI nástrojů může v mnoha případech ležet lék na dlouhodobě přehřátý pracovní trh, ale také přechod na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou,“ uvedla šéfka konzultačních služeb pro management v RSM Zuzana Kubíková.
Analýza hodnotí vysokou kvalitu českých dodavatelů, kteří se rozvoji umělé inteligence věnují dlouhodobě. Dokážou se tedy rychle adaptovat i na nové trendy a inovace, které v případě umělé inteligence přichází. Příznivá je podle společnosti RSM zatím i samotná cena AI služeb. Velkou cestu Česko ušlo ve sbírání dat a jejich poskytování k veřejným účelům, které je pro AI zásadní, uvedla.
AI jdou naproti také školy. Napříč českými univerzitami existuje podle dat RSM kolem 25 studijních oborů, které mají IT v učivu, a zdaleka nejde pouze o ty technicky zaměřené. Studovat umělou inteligenci mohou podle analýzy i studenti lingvistických fakult, zemědělských fakult nebo například farmacie. Proti zavádění AI se nestaví ani česká veřejnost, uvedla společnost s tím, že o užitečnosti a výhodách umělé inteligence je podle řady průzkumů přesvědčeno více Čechů než obyvatel USA.
Hlavní bariérou pro rychlejší šíření AI jsou podle analýzy zatím samotné firmy a jejich nedostatečný posun v digitalizaci procesů. Pokud firma neprodukuje přesná data o tom, co dělá, nemají se algoritmy umělé inteligence čím řídit a přinášet tak potřebný efekt.
Zavádění procesů brání i sami manažeři, uvedla společnost RSM. „Pro zavedení AI je potřeba, aby se u jednoho stolu sešlo vedení společnosti, finanční manažeři, technologičtí manažeři, provozní manažeři a HR manažeři. Všech se zavedení AI týká rovným dílem. Jenže málokdy firma dosáhne takového konsenzu, aby příležitosti viděly jednotlivé týmy stejně,“ míní Kubíková.
V mnoha ohledech je možné tento moment podle Kubíkové přirovnat k době, kdy stroje začaly efektivně nahrazovat lidskou práci dělníků a zvládly ji rychleji a lépe. Dělníci se pak mohli stát mistry a vytvářet přidané vyšší přidanou hodnotu, podotkla Kubíková.
Nejrychleji budou AI podle analýzy přejímat IT společnosti, bankovnictví a finanční služby, obchodní služby, právní služby, ale také vzdělávání. Mezi kandidáty patří také stát a jeho úřední agenda.
Národní AI strategie byla připravena v roce 2019 a jejím cílem je udělat z Česka modelovou zemi pro celou Evropu. V letošním roce se pod vedením ministerstva průmyslu a obchodu zásadně přepracovává a aktualizuje. Představena má být v roce 2024.