Někteří bezpečnostní analytici poslední dobou čím dál častěji vyjadřují obavy, že Google má co se týče zabezpečení nových netbooků s Chrome OS značně přehnané sebevědomí. Operační systém Chrome OS na netboocích Aceru a Samsungu má být podle Googlu výhodný hlavně pro podniky, je pro ně ale opravdu vhodný?
Chrome OS slibuje načtení plnohodnotného systému do 8 vteřin.
Google slibuje administrátorům ve firmách prakticky bezúdržbové prostředí a konec starostí se zabezpečením nebo nasazováním aktualizací. Společnost prohlašuje, že technologie sandboxu oddělující od sebe jednotlivé procesy je natolik účinná, že se uživatelé Chrome OS obejdou bez antivirů.
Zabezpečení Chrome OS kromě sandboxů zahrnuje např. zcela automatické
aktualizace a návrat systému do posledního funkčního stavu, pokud
dojde ke zjištění nějakých problémů. To je možné kvůli tomu, že
uživatelská data nejsou uložena na počítači, ale v cloudu (v šifrované
podobě). Lokálně jsou v počítači pouze systémové soubory. Veškeré
aplikace pak běží v rámci webového prohlížeče a mají podobu aplikací
webových. Vedle jádra systému a prohlížeče se „dovnitř“
doinstalovávají pouze plug-iny.
Riziko krádeže klíčů
Rik Ferguson, bezpečnostní konzultant společnosti Trend Micro, ovšem
tento přístup kritizuje (The Register).
Podle něj Googlu hrozí, že zopakuje chybu Applu, kdy právě
nedostatečné zabezpečení systému iOS představovalo dlouho překážku pro
větší nasazení iPhonů ve firmách (na úkor např. Nokií a BlackBerry). Ferguson se domnívá, že když Google uvolnil své SDK (Software Development Kit), začnou se brzy pro Chrome OS objevovat i nativní aplikace. Právě
jejich prostřednictvím hrozí, že do systému se zanese malware.
Mechanismus útoku může být např. takový, že se podvodná aplikace (ať
už webová nebo plug-in) zmocní šifrovacích klíčů v netbooku. Útočník
se pak s jejich pomocí dostane k datům zašifrovaným v cloudu. I když
samotný počítač/systém třeba kompromitován nebude, data ano. To pro
firemní zákazníky samozřejmě není dobrá perspektiva.
Sandbox, tvrdí dále Ferguson, není všelék. Stačí si vzpomenout, jak
často bývájí překonány další podobné technologie, třeba Chráněný režim
v Internet Exploreru nebo bezpečnostní mechanismy v implementaci Javy.
Jistěže sandbox v prohlížeči Chrome je všeobecně pokládán za velmi
kvalitní, i tak je ho Google nucen neustále opravovat a navíc může být
překonán při zranitelnostech plug-inů (což se u přehrávače Flash děje
dost často).
Nabízí se ještě jedno srovnání s Applem, když firma dlouho tvrdila, že
pro Mac OS není potřeba žádný antivirus, protože se zde nevyskytuje
malware. Toto tvrzení však postupně přestalo platit. Jakmile se
notebooky s Chrome OS dostatečně rozšíří (což je jistě v zájmu
Googlu), stanou se vítaným cílem i pro podvodníky.
Pro a proti
Fergusonovi by se ovšem dalo namítnout, že během posledních třech let
se na hackerském klání CanSecWest skupiny Pwn2Own počítač s Chrome
nepodařilo kompromitovat ani jednou. I když nějaké zranitelnosti
prohlížeče byly známy, samotný sandbox vždy vydržel. To ovšem ve hře
nebyly plug-iny.
Naopak proti bezpečnostní politice Googlu hovoří incidenty na Android
Market, kde se pravidelně objevují závadné aplikace. Neměl by zde
Google uplatňovat restriktivnější politiku? Eugene Kaspersky dokonce z
hlediska výskytu škodlivých kódů označil systém Android za nová
Windows.
„Fable“ problém správné volby
Otázkou prozatím zůstává, jak bude fungovat podobné „tržiště“ pro
Chrome OS a zda celkově operační systém od Google v oblasti bezpečnosti
naváže spíše na prohlížeč Chrome (dobrá pověst) nebo na Android
(zhoršující se pověst).
Důvody k obavám zde ovšem jsou. Server Help Net Security
např. uvádí, že v Chrome Web Store již byly objeveny hry, jejichž instalace vyžaduje dát
aplikaci obrovská oprávnění. Toto rizikové chování bylo objeveno u her
Super Mario World a Super Mario 2, který vyžadují přístup k
uživatelovým bookmarkům, historii prohlížení webu apod. Přitom
aplikace mohou bookmarky nejen číst, ale i je např. přeskupovat a
přidávat do nich nové položky. Co je nejhorší, obě hry vyžadují i
přístup k veškerým uživatelským datům na Internetu – tj. třeba přístup
k webovému e-mailu, sociálním sítím, cookies obsahujícím např.
automaticky ukládané přihlašovací údaje apod.
David Rogers, který na problém upozornil, žádal Google, aby tyto
aplikace z Chrome Web Store odstranil, Google však údajně váhal. Je
pravda, že hry své chování neskrývaly a uživatelé museli při instalaci
se vším souhlasit, opravdu lze však spoléhat na to, že si lidé
uvědomují, co přesně odkliknou? Teprve po určité době obě aplikace z
Chrome Web Store potichu zmizely, Google to nicméně nijak
nekomentoval. Neví se ani, kolik nešťastníků si tyto hry opravdu
nainstalovalo.
{seealso}
Samozřejmě, že firma může těžko zabránit, aby se škodlivé doplňky pro
její produkty distribuovaly jinými kanály, ale podle analytiků by si
měla více hlídat svá vlastní „tržiště“. Přece jen jde o službu přímo
pod značkou Googlu a uživatelé mnohdy mají ke zde nabízeným aplikacím
automaticky (a někdy neoprávněně) důvěru, jako kdyby šlo přímo o
aplikace Googlu…
Jak vidí bezpečnost Chrome OS sám Google
Kam dál:
Kdo skutečně potřebuje Chrome OS a proč je okolo toho takový humbuk
