Může to znít překvapivě, ale značná část uživatelů internetu se každý den dostává do přímého kontaktu s autorským zákonem. Snadno se může stát předmětem zájmu některé z organizací, která monitoruje užití autorských děl a vybírá a přerozděluje poplatky za jejich použití. Je proto dobré znát alespoň základní pravidla hry.
I na tak malém autorském trhu, jakým je Česká republika, se o svá práva hlásí celá řada kolektivních správců autorských práv, přičemž existuje mnoho autorských děl, k nimž vykonává práva hned několik organizací. Tento článek představí tři nejdůležitější a největší správce autorských práv – OSA, ČPU a BSA – a poukáže na situace, ve kterých se uživatelé internetu mohou s těmito organizacemi setkat.
OSA
Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (dále jen OSA) je občanské sdružení, založené autory a hudebními nakladateli, zastupující více než 5800 skladatelů, textařů, hudebních nakladatelů a dědiců autorských práv. Repertoár OSA tvoří více než 285 000 skladeb a na základě recipročních smluv s partnerskými organizacemi zastupuje až milion zahraničních autorů. Hlavní činností OSA je kolektivní správa autorských práv k hudebním dílům a zhudebněným textům. Jde zejména o udělování souhlasu k užití děl, výběr a výplaty autorských odměn autorům, dědicům a hudebním nakladatelům.
Autorské odměny platí ti, kteří veřejně užijí chráněné skladby, tj. ty skladby, které má OSA ve svém repertoáru. Mezi nejčastější uživatele patří rádiové a televizní stanice, mobilní operátoři, dále pořadatelé koncertů, diskoték, provozovatelé restaurací a další. Provozovatel, který nemá potřebné oprávnění k užívání hudby, se dopouští přestupku nebo správního deliktu a vystavuje se nebezpečí uložení pokuty až do výše 150 000 Kč. Pokuta nemůže být uložena samotným občanským sdružením, OSA může pouze upozornit odpovědné orgány na porušení autorského zákona, které na základě těchto informací věc prošetří.
Kromě výše zmíněných uživatelů chráněných skladeb však OSA vybírá také poplatky za každé zakoupené prázdné CD/DVD a další záznamová média, čímž automaticky předpokládá, že budou využita k šíření autorsky chráněných obsahů (byť je využijete na vypálení fotek z novoročních oslav). Poplatky OSA by se přitom měly vztahovat pouze na šíření hudby, kterou OSA spravuje, a nikoli plošně na média, která lze využít nejen k vypalování hudby, ale i k archivaci vlastních fotek nebo dat. Proto se tyto poplatky zdají mnohým jako spíše sporné a neoprávněné.
Častým terčem pirátů jsou produkty společnosti Microsoft
V prostředí internetu se do styku s OSA mohou dostat např. lidé, kteří uveřejňují prezentaci svých fotek z letní dovolené doprovázenou svými oblíbenými hity, které spadají pod správu OSA. Systém výběru poplatků OSA mírně komplikuje rozvoj malých internetových rádií, provozovaných pro zábavu a pár přátel. Tato rádia musí OSA odvádět stejné poplatky jako komerční rádia s desetitisíci posluchači.
ČPU
Česká protipirátská unie vznikla k ochraně autorského práva a dalších souvisejících práv k audiovizuálním dílům a potírání všech forem pirátství v oblasti výroby, dovozu a šíření audiovizuálních děl. ČPU sdružuje filmové a videodistributory a poskytovatele kabelového a televizního vysílání. Nevybírá žádné poplatky, spíše se zabývá kontrolou a monitorováním pirátské aktivity jako jsou asijská tržiště a pirátské CD/DVD ve videopůjčovnách.
V poslední době se ČPU v médiích zviditelnila zprávou o tom, že bude monitorovat servery, které poskytují obaly na CD a DVD a ty, které poskytují stažení titulků k filmům a seriálům. O tom, jestli titulky podléhají, nebo nepodléhají autorským právům tvůrce filmu se autorský zákon vyjadřuje spíše vágně, a proto o správné interpretaci pravděpodobně rozhodne až soud.
Velmi zajímavá bude také situace pro e-shopy, které ke svým nabízeným produktům uvádějí pro informaci i CD/DVD obaly, které po uložení do počítače mohou sloužit pro tisk. Do zájmu ČPU se internetoví uživatelé mohou snadno dostat například reportem ESA (Entertainment Software Association), která monitoruje některá internetová připojení nebo udáním poskytovatele internetu jako reakci na nadměrné stahování souborů (podobný případ se nedávno udál v sousedním Slovensku).
BSA
Business Software Alliance je volné sdružení významných světových výrobců softwaru, které působí ve více než v 60 zemích světa. Primárním cílem BSA je vzdělávání uživatelů softwaru v oblast ochrany autorských práv a upozorňování na různá hospodářská, právní a společenská rizika spojená s nelegálním užíváním počítačových programů. Kromě aktivní spolupráce s orgány činnými v trestním řízení s cílem odhalování případů porušování autorských práv k softwaru s BSA zaměřuje také na oblast prevence a informování uživatelské veřejnosti. V praxi tedy toto sdružení hlavně monitoruje a upozorňuje na použití nelegálního softwaru ve firmách.
Podle našeho autorského zákona není chráněn jen program, který je autorovým vlastním duševním výtvorem, ale také databáze. V rozporu s autorským zákonem je i připojení k P2P sítím, kde může docházet k přímé distribuci nelegálních dat. Jednoznačně nelegální je pak nahrávat autorská díla na server nebo je vypálená darovat či dokonce prodávat. Prodej nebo darování zakoupených originálů bývá zpravidla (ovšem ne vždy) legální.
Další správci autorských práv
Dalšími kolektivními správci autorských práv jsou v ČR organizace DILIA (literární, dramatická, hudebně dramatická, choreografická, pantomimická a dabingová), INTERGRAM (výkonní umělci a výrobci zvukových a zvukově obrazových záznamů), OOA-S (autoři výtvarných děl, tj. děl malířských, grafických, sochařských, fotografických a děl vyjádřených postupem obdobným fotografii, děl architektonických včetně děl urbanistických a autoři obrazové složky audiovizuálních děl), GESTOR (autoři výtvarných děl při výkonu jejich práva na odměnu při opětovném prodeji originálu uměleckého díla) a nově také kontroverzní OAZA, zastupující zvukové autory.
Autor článku pracuje na pozici Specialista technické podpory ve společnosti IGNUM.