Acura FCX 2020 Le Mans – jelikož by se Acura ráda dostala do 24hodinovky v Le Mans, přišla se svým konceptem závodního speciálu. Ten využívá vodíkový pohon, který kombinuje s molekulární nanotechnologií, odtud pochází i alternativní označení NHR-1 (Nano Hydrogen Racer 1). Díky molekulární nanotechnologii bude možné vyrábět extrémně lehké a přitom velmi pevné materiály s možností 100% recyklace. Ve voze pilot nesedí, ale leží na břiše ve směru jízdy a z důvodu bezpečnosti je kokpit vyroben z uhlíkových vláken.
Audi Dynamic Space Frame – (ADSF) je vůz roku 2015 a vyráběn je pomocí technologie Rapid Prototyping (RP). Tato metoda se v současné době využívá k rychlé výrobě prototypů či modelů. Výroba ADSF probíhá vrstvením jedné vrstvy z recyklovatelného materiálu za druhou. Díky metodě RP jsou přímo v rámu vytvořeny kanály pro vedení elektřiny a kapalin a hydraulický pohon nahrazuje klasickou hnací hřídel.
Kia Sandstorm – Designér Marc Mainville připravil buginu do pouště i jiného prostředí jménem Kia Sandstorm. Je poháněna kombinací biodieselu a elektromotoru. Částečně si bere energii také ze solárních panelů, kterou ukládá do NiMH baterie. Konstrukce je zcela hliníková.
Mercedes-Benz RECY – vůz je postaven ze dřeva, slitin, skla a gumy, což podle tvůrců umožňuje nejen jeho zpětné rozložení na základní použité materiály, ale rovněž dovoluje vůz v průběhu let inovovat. Pod kapotou je čtyřválcový motor Blu-Tec spalující bionaftu.
Volkswagen Nanospyder – získává energii jak z palivových článků, tak solárních panelů. Elektřina se převádí do motorů, které by byly uloženy po jednom v každém kole. Navíc je možné vůz díky nanotechnologiím skládat, rozkládat a znovu skládat na mikroskopické úrovni. Celý automobil by se pak skládal z miliard miniaturních strojů ne větších než půl milimetru v průměru, které by se mohly k sobě navzájem připevňovat v obrovské „spojovací“ nádrži. Vznikala by tak auta dokonale optimalizovaná pro bezpečnost, spotřebu i sílu. Díky okamžité možnosti přeskupovat se by například mohly miniaturní roboti velice pomoct bezpečnosti. Díky senzorům by srážku předem vycítili a zesílili konstrukci právě tam, kde by bylo třeba, aby zajistili přežití řidiče a spolujezdců.
Honda Extreme – Honda přišla s konceptem vozu, který „roste“ se svým majitelem. V průběhu pěti let je možné vůz přeměnit z dvoumístného sportovního roadsteru, přes kupé, futuristický pick-up až po rodinný vůz. Všechny tyto modifikace je totiž možné aplikovat na podvozek vyrobený z polykarbonátů, který lze po pěti letech recyklovat a znovu využít pro výrobu nového podvozku.
MINI Bimoke – tento návrh se skládá z jednoduchých panelů schopných biologického rozkladu, které jsou obohaceny o semena palem. Po uplynutí pětiletého cyklu jsou kompostovány a usnadňují tak růst palem, které napomáhají k čistšímu životnímu prostředí.
Toyota RLV – obsahuje kombinovaný pohon, lze využít elektromotor s výkonem 110 koní nebo hydraulický šlapací systém. Odlehčená konstrukce umožňuje využít pro pohon lidskou sílu a při dopravní špičce tak vozy neprodukují žádné emise.
A vítěz nakonec – GM Hummer 02 – Hummer O2 je poháněn palivovými články na vodík a zároveň dokáže „dýchat“ skrze revoluční fototropní „krunýř“, který produkuje čistý kyslík pomocí fotosyntézy. Fototropické panely fungují jako „listy“. Každý obsahuje fotobioreaktor, kde kombinace zelených čas a vody přeměňuje toxický oxid uhličitý v čistý kyslík a ten vypouští zpět do životního prostředí. Řasy se po vypotřebování mohou snadno měnit a být využity pro produkci energie biomasou. Centrální hliníkový „strom“ tvoří dokonalou šestiúhelníkovou strukturu, která chrání hlavní nádrž s vodíkem a zároveň podpírá externí fototropické panely. Čtyři modulární a nezávislé palivové články napájejí hydraulické motory připojené ke každému kolu. V nich je využita nová hydraulická kapalina založená na vodě. Nádrž s vodíkem se nachází uprostřed vozu, což podporuje bezpečnost i pevnou strukturu vozu, čímž se stává pomyslným „srdcem“ automobilu. Pneumatiky s aktivním vzorkem zajišťují nízký valivý odpor na dálnici, ale mají vynikající vlastnosti i v terénu, který přitom neničí – jejich vzorek se přizpůsobuje okolnímu prostředí.
Článek přejat z www.kyberpunk.org, což je portál, který se zaobírá nejen kyberpunkem jako literárním podžánrem, ale zároveň přináší aktuality a články týkající se umělé inteligence, moderních technologií, virtuální reality, robotiky a bezpečnosti.