Internet je naprostým fenoménem dnešní doby, děti na něm tráví hodně času a jsou jím fascinované. Otevírá jim zcela nové možnosti, jež si předchozí generace nedovedly ani představit. Dokáže jim poskytnout zábavu, informace, komunikaci s kamarády a v neposlední řadě také možnost navázání nových kontaktů. Pro děti však představuje i značné nebezpečí, kterému se vždy nedokáží účinně bránit.
Třebaže jsou jejich znalosti počítačů častokrát i několikrát vyšší než znalosti rodičů, nikdy nenahradí znalosti a zkušenosti životní, které jsou naopak vlastní dospělým. Děti jsou důvěřivé, snadno se mohou stát cílem nějakého útočníka.
Když jsou terčem zneužívání děti
Jedním ze závažných problémů současného internetového světa je sexuální zneužívání dětí. Velkou roli zde hraje především anonymita, kterou internet poskytuje. Není totiž složité vydávat se za někoho jiného. V různých chatovacích místnostech nebo po jiných komunikačních kanálech (např. oblíbeném ICQ) se pohybuje mnoho lidí, kteří cíleně vyhledávají mladé holčičky. Dělají jím nejrůznější sexuální návrhy, pokládají intimní obrázky a nezřídka se snaží domluvit si s nimi i schůzku. A právě tady mohou děti na svou důvěru snadno doplatit.
Dostatečně takové obtěžování ilustruje případ z roku 2006. Redaktoři deníku MF DNES se tehdy na chat serveru vydávali za jedenáctiletou holčičku. 27letý muž jí začal dělat nemravné návrhy, přičemž vše došlo tak daleko, že po ní chtěl telefonní číslo a lákal ji na osobní schůzku. Redaktoři souhlasili a mladík nakonec na smluvené místo dorazil. Po krátkém rozhovoru však utekl. To už redaktoři měli dostatek důkazů, včetně fotografie, a vše oznámili policii. Soud mu nakonec udělil dvouletý podmíněný trest.
Někteří mohou namítnout, že tady o nic nešlo, nicméně pokud by se opravdu jednalo o mladé děvče a vše došlo takto daleko, následky by mohly být katastrofální. Podle odborníka muž trpěl sexuální deviací, takže se jednalo o nebezpečného člověka. Tento případ navíc není ojedinělý, policie jich eviduje několik. Podle statistik přistoupí na internetovou nabídku k osobní schůzce až polovina dětí. To samo o sobě by nebylo nic neobvyklého, až na případy, kdy jde o nabídky čistě sexuálního charakteru.
Dívky kolem deseti let si už většinou uvědomují svou sexuální identitu a jsou zvídavé. Vhodnou manipulací je u nich možné navodit falešný pocit důvěry a přimět je k různým činům.
Dětská pornografie a boj s ní
Policie před časem řešila i případ jiného pedofila, který v chatovacích místnostech kontaktoval mladé dívky. Nabízel jim, že pokud se svlečené pomocí digitálního fotoaparátu vyfotí a snímky mu pošlou, dobije jím kredit na mobilu. Podařilo se prokázat, že dotyčný muž byl úspěšný u nejméně osmi dívek.
Případ celkem jednoznačně naznačuje, že ani dětskou pornografii, ať už v jakékoliv podobě, není možné tolerovat. Neobstojí argumenty některých dopadených pedofilů, kteří tvrdí, že nikomu přímo neubližovali, ale pouze si „něco“ prohlíželi na internetu. Tento názor zastávají i někteří odborníci. Ti věří, že relativně snadná dostupnost těchto pornografických materiálů umožní pedofilům potřebnou seberealizaci, což snižuje riziko přímého ublížení některému z dětí. Přesto právě tento zájem vytváří poptávku po dalších materiálech, na jejímž konci jsou opět jen zneužité děti.
Tolerování dětské pornografie by také automaticky rozšířilo prostor komerčnímu zneužívání, čehož by se pochopitelně nechytli přímo pedofilové, ale spíše lidé, kteří by se na jejich úchylce snažili obohatit. Na druhou stranu existují jisté obavy, že přísné omezování by mohlo zvýšit cenu dětské pornografie, čímž by narostly i potenciální zisky z výroby, a to by pravděpodobně otevřelo prostor organizovanému zločinu.
Komunity pedofilů
Už dnes je možné nalézt na internetu mnoho serverů, na kterých se musí za přístup k tomuto materiálu platit. Samotní pedofilové však zpravidla vytvářejí především nekomerční komunity, které jsou založeny na jednoduchém principu sdílení materiálů. Podmínkou pro získání členství do některého uzavřeného klubu je například poskytnutí určitého počtu fotografií s danou tématikou, nebo jejich pravidelná dodávka v budoucnu.
V roce 1998 se policii podařilo rozprášit mezinárodní klub s názvem Wonderland. Členové za dobu jeho fungování dokázali nashromáždit neuvěřitelné množství více než 750 tisíc fotografií a 1800 videozáznamů, které zobrazovaly zhruba 1200 různých dětí. Jak bylo později zjištěno, některé z nich byly stále aktivně zneužívány pro tvorbu nových materiálů. Odsouzeno bylo nakonec sedm mužů, kteří obdrželi tresty mezi 18 až 30 měsíci. Je zajímavé, že na existenci klubu se nepřišlo zkoumáním internetu, ale běžným vyšetřováním sexuálního zneužívání dětí v USA.
Vyšetřování bývají složitá
Shromažďování důkazů proti těmto lidem je velmi složité. Internet překonává hranice a umožňuje rychlou reakci provozovatelů, pokud se objeví nějaký náznak problému. Policie se také často setkává s neochotou ze strany poskytovatelů internetového připojení, nehledě na to, že komunikace s oficiálními orgány v jiných zemích, než kde probíhá vyšetřování, také nemusí být nejsnadnější.
Leckdy rozšiřování dětské pornografie napomáhají i lidé, kteří s ní nemají nic společného. Někteří distributoři i samotní pedofilové se specializují na vyhledávání špatně zabezpečených počítačů, kterých se mohou zmocnit, například zneužitím bezpečnostní mezery, nebo infikováním počítače škodlivým programem. Tyto počítače jsou pak využívány jako odkladiště různých materiálů a pedofilové si navzájem poskytnou pouze jejich adresy. Z pohledu pedofilů se navíc jedná o poměrně bezpečný způsob „zálohování“. Kolik uživatelů si například pravidelně kontroluje velikost systémové složky, která může pro tyto účely velmi dobře posloužit? Podobně zneužitelných a špatně zabezpečených počítačů jsou na internetu tisíce.
Správným krokem v boji proti dětské pornografii se vydala i česká legislativa. Od prosince loňského roku mohou policisté v souvislosti s novelou trestního zákona zakročit i proti lidem, kteří dětskou pornografii pouze přechovávají. Dopouštějí se totiž trestného činu, za který nově hrozí až dva roky vězení.