Zajímalo by nás, jak se asi dnes musí tvářit generální softwarový architekt Microsoftu, Ray Ozzie, na to, že jeho někdejší dítě, produkt Lotus Notes, které bylo vždy neodmyslitelně spojováno s představou přímo modelového on-premises software, míří na plný plyn do oblak (do oblasti cloud computingu).
Přesně to je totiž hlavní cesta, kterou s Lotusem IBM dnes kráčí. Proč to bylo donedávna ještě nemyslitelné, ačkoli zde byly dobré historické předpoklady, nám odhalí historický kontext.
V roce 1973, vytvořil David Wooley aplikaci PLATO Notes, což byla nejspíše vůbec první a ke všemu navíc poměrně dost sofistikovaná BBS. Ray Ozzie se s PLATO setkal během svých studií na Universitě v Illinois v roce 1970 a systém ho naprosto uchvátil.
Když se v následujících letech rozjel boom osobních počítačů, propojených do sítí nejrůznějších typologií a velikostí, měl Ozzie to štěstí, že narazil na Mitche Kapora, zakladatel Lotus Development Corporation. Jejich spolupráce vyústila roku 1984
ve vytvoření Iris Associates. Ta začala vyvíjet produkty, jež kombinují výpočetní schopnosti počítačů s nástroji pro spolupráci tak, jak je nastínil již původní koncept PLATO.
Lotus, podle něhož nese dodnes celý produkt svůj název, měl na starosti marketing, zatímco Ozzie se nerušeně věnoval vývoji nového produktu. Protože obchod je ekonomicky vždy o krok napřed před vývojem, dopadlo to nakonec tak, že po úspěchu Lotus Notes R3
v roce 1994 Lotus celou Iris koupil. Pravděpodobně však pouze proto, aby mohla být za necelý rok celá společnost prodána IBM.
Sám Ozzie vydržel v IBM jen pár let a později odešel, aby mohl opět začít na zelené louce, tentokráte s produktem jménem Groove. Ten se stal později základem pro kolaborativní platformu Microsoft SharePoint. I přes nejrůznější klady nové platformy své životní dílo ze začátku kariéry však již nikdy nepřekonal. Dnes Ozzie pracuje jako jeden z řady architektů pro cloudovou platformu Windows Azure, která je dnes asi největším rivalem IBM ve snaze přesunout kolaborativní software z „on-premise“ do oblasti nejrůznějších „cloudů“.
V čem jsou LotusLive Notes jiné a jsou vůbec jiné?
Základ platformy zahrnuje plnohodnotný e-mail, sdílený kalendář a nástroj pro bezpečný instant messaging za cenu 5 amerických dolarů měsíčně. Za deset dolarů již leze dostat i tradiční funkce Lotus Live jako platformu pro webové konference či sociální sítě.
Vedle toho IBM nově uvedlo na trh službu s názvem „Communities“. Ta poskytuje možnost rozšíření spolupráce na vnějších skupiny, což je zajímavý trend, o který je v korporátním pojetí sociálních sítí docela poptávka a IBM ji odchytilo hned zpočátku. Uvidíme jak se prosadí.
LotusLive se nebrání jít ani cestou spolupráce s třetími stranami, což je další věc, která možná u tak konzervativního software překvapí. Jde ale opět o trend kterému se dříve či později budou muset podřídit všichni velcí tržní hráči. Kolaborativní platformy bez API jsou, zdá se, dlouhodobě neudržitelné. Již tak vysoce konkurenčnímu prostředí napomohl vstup nízkonákladových řešení (Google a spol.), která integraci aplikací třetích stran čile podporují.
IBM ovšem ani v tomto ohledu nejde za hranice původního konceptu svého produktu a zaměřuje se téměř výhradně na integraci aplikací, které jsou klíčové pro byznys. Jinými slovy, nejde o to ukázat, co má oproti konkurenci „navíc“. V Notesech se tak lze setkat s integrovanou platformou Salesforce.com, United Parcel Service (UPS), sociální byznysovou sítí LinkedIn či komunikační platformou Skype.
Shrnuto a podtrženo, pokud se zde nepustíme do posuzování specifických analytických nástrojů, které mělo IBM vždycky na špičkové úrovni, může se zdát, že překlopení Lotusů mezi „Live“ služby nepřineslo nic převratného. Ostatně jednotlivé funkcionality lze vyzobat na nonkorporátní úrovni z nejrůznějších internetových aplikací a low cost služeb. Na druhé straně, ruku na srdce, proč by to někdo v tržním segmentu, na který se IBM zaměřuje, dělal.
Cloud je pro významnou částí trhu budoucnosti, ať si zlí jazykové říkají, co chtějí. Z perspektivy produktu jde pak o zajímavý evoluční milník. Uvidíme, jestli mu přinese také nějakou strategickou výhodu v taktické válce s Microsoftem.
