Většinu podvodů páchají členové vedení společností, kteří jednají samostatně a ve firmě jsou šest a více let. To je klíčové zjištění průzkumu Profile of a Fraudster Survey 2007, který uskutečnila síť poradenské společnosti KPMG. Studie, které se zabývá skutečnými případy podvodného jednání, jednoznačně ukázala, že pachatelům usnadnili práci nedostatečné vnitřní kontroly firem. Výsledkem jsou významné hmotné i nehmotné škody.
Typický pachatel podvodného jednání je muž ve věku od 36 do 55 let. V okamžiku, kdy mu jeho nezákonné jednání začíná přinášet prospěch, je většinou u dané společnosti zaměstnán zmiňovaných šest a více let. Pokud si chcete vyzkoušet roli Sherlocka Holmese, měli byste si dávat pozor na taková pracovníky ve finančním oddělení, kde ke spáchání zločinu vábí touha po penězích a příležitosti. Tento profil podepřela KPMG analýzou celkem 360 případů, které klienti firmy svěřili forenznímu oddělení v Evropě, na Blízkém východě a Africe. V posledních letech je tato studie unikátní.
„Více než šedesát procent pachatelů jsou členové nejvyššího vedení. Senior manažeři mají přístup k důvěrným informacím a vzhledem k jejich postavení je pro ně snadné obejít vnitřní kontroly a způsobit celé společnosti větší škodu,“ upozorňuje Jimmy Helm, partner a vedoucí oddělení Forenzního šetření v KPMG ve střední a východní Evropě. Studie také ukazuje, jak obrovské riziko pro podnikání podvodné jednání představuje. „Postiženy jím mohou být velké i malé společnosti a mohou utrpět významné ztráty,“ dodává Jimmy Helm.
Reálné případy také ukazují, že pachatelé své činy obvykle opakují. V 91 % spáchají před svých odhalením několik trestných činů. Většinou se tak děje během delšího časového období – u 76 % případů trvá trestná činnost více než šest měsíců a u 33 % případů tři a více let. K objevení zločinců uvnitř firmy dochází jen velice zřídka. Důvodem bývá anonymní udání či kvalitní vnitřní kontrola.
K policii či soudu se nakonec tyto případy nedostávají. Citlivost dané oblasti je obrovská, utrpět může dobré jméno společnosti a pověst. Proto šéfové a majitelé postižených firem raději mlčí. Dvě třetiny z nich o incidentu uveřejní neúplné nebo žádné informace. Zaměstnanci, úřady a média většinou nejsou informováni, nezávislá šetření se většinou provádí, aniž by o nich byla informována policie nebo státní úřady.
Finanční škody způsobené pachateli podvodů jsou značné. Postižené společnosti ve většině případů nesou ztrátu samy. „Společnosti málokdy uspějí v tom, aby jim byly nahrazeny způsobené finanční škody,“ říká Jimmy Helm a dodává: „Situaci zhoršuje i skutečnost, že náhrada škody se obvykle řeší několik let. Nejúčinnějším a nejúspornějším řešením je prevence – například zavedení opatření v oblasti etiky a bezúhonnosti zaměřené i na nejvyšší vedení.“
Další zjištění studie:
- ačkoliv jsou z 85 % pachateli muži, ženy jsou častými spolupachatelkami – jsou zapleteny v každém čtvrtém případu, kde figuruje nějaký komplic;
- každý třetí pachatel svůj čin zopakuje nejméně 50krát, než je odhalen;
- mezi nejčastější typy ekonomické kriminality v Evropě patří korupce, krádež hotovosti, zfalšované finanční výkaznictví, krádež jiných aktiv, podvod, porušení obchodního tajemství, praní špinavých peněz a padělání.