Vládní strany chtějí navrhnout posun účinnosti zákona o právu občanů na digitální služby, takzvané digitální ústavy, o dva roky. Původně měl fungovat již od února příštího roku. Velká část služeb bude od příštího roku digitalizovaná, ne však všechny – a stát se chce bránit právním důsledkům. U některých služeb se navíc ukázalo, že jejich digitalizace není efektivní, a proto by se měly z digitalizace vyloučit. Na setkání s novináři to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh na posun účinnosti kritizuje pirátský poslanec Ivan Bartoš, který byl donedávna vicepremiérem pro digitalizaci.
Posun termínu má být zakotven v pozměňovacím návrhu k novele zákona o elektronických komunikacích, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna. Novinkou bude zapracování ustanovení, že pokud kterékoliv ministerstvo vyhodnotí, že určitou agendu nebo službu nemá smysl digitalizovat, předá ji k posouzení Digitální a informační agentuře. Ta následně doporučí její vyřazení z digitalizace. O tom pak bude rozhodovat vláda.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) občané většinu služeb v příštím roce v digitalizované podobě dostanou, běží ale některé velké projekty, které budou hotové až v dalších měsících. Například ministerstvo vnitra spustí od začátku příštího roku portál, který nabídne občanům 114 digitálních služeb v gesci resortu, mimo jiné nahlášení změny bydliště nebo ztráty dokladů. Bude také možné se prokázat u voleb e-dokladem. Od roku 2025 bude podle Jurečky také například Česká správa sociálního zabezpečení zcela digitálním úřadem.
„Jsou agendy, které se vyskytují tak málo, že jejich digitalizace by nedávala smysl, ale podle zákona o právu občana by měly být. Byly by to vyhozené peníze a stát by to jen zbytečně zatížilo,“ doplnil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Jako příklad takové agendy Rakušan zmínil žádost o speciální režim přechodu hranice, kterou téměř nikdo nepoužívá.
Letošní novinkou v dopravě je registr zastoupení, který umožňuje zástupcům právnických osob vyřizovat digitálně stejné věci jako fyzickým osobám. Novinkou tohoto týdne je pak implicitní mandát zástupcům právnických osob.
Záměr vlády ve Sněmovně kritizoval Bartoš, který byl před nedávným odchodem Pirátů do opozice i vicepremiérem pro digitalizaci. „Je to špatně. Na řadě ministerstev byly spuštěny jednotlivé projekty, ale nemalá část ministerstev přistupuje k digitalizaci spíš jen formálně a naplnění toho zákona se navzdory urgencím ani neblíží,“ konstatoval. Postup kabinetu znamená, že problém „hodí“ na příští vládu. Digitalizace není lehký úkol, ale pokud vláda uvažuje o odsunu, měl by se týkat maximálně současného volebního období, míní.
Pokud státní správa není připravena na plnou digitalizaci, může podle technického ředitele OR-CZ Jana Kelči odklad poskytnout potřebný čas pro její dokončení. Nedostatečně připravená digitalizace by mohla vést k technickým problémům, bezpečnostním rizikům nebo snížení důvěry veřejnosti v digitální služby. Opakované odklady ale mohou vést k nedůvěře veřejnosti v závazky vlády a její schopnost realizovat slíbené reformy. „Odklad může demotivovat úřady a instituce, které již investovaly čas a prostředky do přípravy na původní termín, což může zpomalit celkový pokrok v digitalizaci,“ řekl ČTK.
Nejhorší v plnění digitalizace je podle datového ředitele Creative Docku Adama Hanky ministerstvo spravedlnosti, druhá nejhorší je podle vlastních dat sama Digitální a informační agentura. Z ministerstev má momentálně splněno jen ministerstvo obrany a do cílové rovinky se blíží ministerstvo dopravy, nad 90 procent podle katalogu služeb je ještě ministerstvo zemědělství a školství, mládeže a tělovýchovy. „Všechna ministerstva a další ústřední správní úřady zaostávají i ve zveřejňování elektronických formulářů umožňujících předvyplnění údajů, a to dle svých vlastních katalogů. Vláda tak v tomto bodě nedokázala naplnit své vlastní programové prohlášení,“ doplnil Hanka.
