S pokračující digitalizací a adopcí moderních technologií čelí firmy rostoucímu nedostatku zaměstnanců s potřebnými technickými a analytickými znalostmi a dovednostmi. Z nedávného průzkumu asociace ABSL vyplynulo, že tento problém trápí plných 63 % firem z oboru IT a podnikových služeb. Nedostatečné vzdělávání v oblasti STEM na českých školách proto 9 z 10 firem nahrazuje interními vzdělávacími programy a školeními.
Vzdělávání v oblasti STEM, tedy v přírodních vědách (Science), technice (Technology) a technologiích (Engineering) a matematice, je chápáno jako rozhodující nástroj pro rozvoj a růst ekonomik a udržení konkurenceschopnosti. Zaměstnavatelé nyní stále více volají po jeho intenzivní podpoře, a to již od základních škol, což je běžná praxe na západ od našich hranic. „Důvod je nasnadě – digitalizace pokračuje prakticky ve všech průmyslových oborech a je potřeba, aby zaměstnanci ovládali práci s technologiemi, uměli analyzovat data a s jejich pomocí modelovat budoucí trendy. V našem oboru je tato potřeba ještě zdůrazněna změnami v zaměření místních center. Ty se v souladu s potřebami firem stále více orientují na služby z oblasti IT, konkrétně na služby kybernetické a informační bezpečnosti, IT podpory a datové analytiky,“ vysvětluje Jaromír Staroba, prezident ABSL.
Obory STEM nejsou zásadní jen pro podnikový sektor, ale i pro celkový rozvoj společnosti. Kvůli jejich nedostatečné výuce je u nás stále málo studentů technických škol a univerzit. Data z posledního průzkumu ČSÚ ukazují, že jich dokonce ubývá. Na konci roku 2022 bylo v technických oborech 37 000 vysokoškoláků, což je o 11 tisíc méně než v roce 2017. To je alarmující pokles, který už nyní neodpovídá potřebám trhu práce.
Zaměstnavatelé proto vytváří vlastní vzdělávací programy a své lidi v potřebných znalostech a dovednostech rozvíjí sami. V oboru IT a podnikových služeb je to praxe dokonce 9 z 10 firem. Sází přitom na rostoucí ochotu zaměstnanců aktivně se učit a dále se rozvíjet. „Doba, kdy se většina kariér ubírala lineární cestou, směrem, který znamenal učení se jediného souboru dovedností, je nenávratně pryč. Naštěstí jsou si toho zaměstnanci dobře vědomi, a to napříč generacemi,“ říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment a Gi Group, a dodává: „Z našeho nedávného průzkumu vyplynulo, že pouze 5 % zaměstnanců si myslí, že se do budoucna nemusí nic učit.“
Technologie, analýza dat, jazyky
Nejvíce zaměstnavatelé u svých lidí postrádají znalosti a dovednosti v oblasti zavádění nových technologií a robotické automatizace. V průzkumu ABSL tento nedostatek zmiňuje plných 63 % firem. V případě datové analytiky a modelování pak mezery ve znalostech u svých lidí hlásí 50 % firem. I když se investice do firemního vzdělávání ve srovnání s uplynulými dvěma lety zvýšily, deficit těchto znalostí je rok od roku citelnější. „Evergreenem mezi kritickými znalostmi zaměstnanců oboru IT a podnikových služeb je jejich slabá jazyková vybavenost,“ zdůrazňuje Jaromír Staroba a upřesňuje: „Protože obor poskytuje služby do celého světa, zaměstnanci komunikují celkem 35 jazyky. Asi největší problém zaznamenáváme v případě němčiny a skandinávských jazyků. I proto obor musí najímat velké množství zahraničních expertů. Aktuálně tvoří již 43 % všech zaměstnanců, jejichž počet letos dosáhne na 175 000.“
ABSL přichází s podporou ve formě programu Fusion Digital
Spolu s digitální transformací, technologickými inovacemi a nástupem umělé inteligence se mění i způsob řízení firem. Manažeři mají k dispozici obrovské množství dat, z nichž musí umět vyčíst trendy vývoje, řídí týmy složené z lidí a robotů, čelí velmi rychlým změnám, na které musí umět promptně reagovat. Potřebnými znalostmi a dovednostmi pro úspěšnou implementaci digitálních strategií je může vybavit unikátní vzdělávací program Fusion Digital, který vyvinuli experti z ABSL a který se zaměřuje na rozvoj technických i manažerských dovedností v době digitální transformace a umělé inteligence. „Jedná se o jedinou digitální akademii tohoto druhu, určenou pro ty, kteří se chtějí zorientovat v možnostech a přínosech digitální transformace, vyslechnout si rady zkušených expertů a zjistit, kde a jak vlastně začít a jaké nástroje využít. Šestiměsíční program zahrnuje více než stovku hodin nabytých informacemi, přístup k nejlepším nástrojům pro zdokonalení digitálních dovedností a možnost potkat přední odborníky na AI, kybernetickou bezpečnost či analýzu dat. V neposlední řadě program umožňuje stát se součástí komunity, která v rámci speciálních projektů přenáší své znalosti do praxe,“ vysvětluje Jaromír Staroba s tím, že po úspěšném absolvování získají účastníci mezinárodně uznávaný certifikát a zároveň schopnost řídit inovace i týmy v éře digitální transformace. Po úspěšném pilotním běhu v roce 2024 se v dubnu 2025 spouští další ročník.
