Německý ekonom Jens Südekum se neobává masivního rušení pracovních míst a nárůstu nezaměstnanosti kvůli nástupu umělé inteligence, považuje ji naopak za příležitost, jak lidskou práci zkvalitnit a jak lépe využít získaný volný čas. V rozhovoru se zahraničními korespondenty řekl, že podle jeho názoru budou vznikat zcela nové pracovní pozice podobně, jako tomu bylo v minulosti ve chvílích jiných zásadních technických a technologických skoků.
„Pokud některé procesy dokážeme skutečně zcela zautomatizovat a lidskou práci nahradit, pak stále budeme mít místa, kde jsou lidské ruce opravdu potřebné a vyhledávané a kde nejdou nahradit. To jsou třeba řemeslníci, školy, školky a sociální oblast, jako jsou pečovatelé. Tam všude chybí lidé, takže nadále budou dobré podmínky k nalezení nové práce,“ řekl Südekum. Poznamenal ale, že místa v sociální sféře jsou nyní považována za finančně špatně ohodnocená, takže mzdové podmínky se bude třeba narovnat.
Südekum, který přednáší na Univerzitě Heinricha Heineho v Düsseldorfu a který rovněž působí jako vědecký poradce na spolkovém ministerstvu hospodářství, poukázal na to, že například Spojené státy hledí na rozvoj umělé inteligence s většími obavami než Němci a další Evropané. „V debatách v USA a v Německu vidím zajímavý rozdíl. Akademický sektor v USA vnímá směr, jakým se umělá inteligence vyvíjí, velmi skepticky a zdůrazňuje nebezpečí včetně ztráty pracovních míst,“ řekl.
To, že Němci mají v této věci jiný pohled, je podle Südekuma dáno historickými a demografickými událostmi. „USA získaly při minulých vlnách technologického pokroku, jako byly třeba robotika a automatizace průmyslu, negativní zkušenosti, kdy byla pracovní místa nahrazována stroji. V Německu tomu bylo trochu jinak,“ řekl. Nasazení robotů podle ekonoma nevedlo ke ztrátám pracovních míst, ale naopak k přeškolování stávajících zaměstnanců a jejich dalšímu vzdělávání.
„Kdo včera ještě montoval auta, což nyní dělá robot, tak ten mohl další den nastoupit třeba do marketingu nebo údržby,“ řekl Südekum. Důvodem, proč zaměstnavatelé v Německu investovali a investují do rekvalifikace pracovníků, je podle něj demografická situace. „Německá populace stárne a zmenšuje se,“ připomněl odborník.
Němečtí experti dlouhodobě upozorňují, že Německo potřebuje k udržení stávající úrovně blahobytu získávat ročně 400.000 pracovníků. Před pandemií přicházelo do Německa podle spolkového ministerstva práce a sociálních věcí okolo 315.000 pracovníků ročně, omezení související s nemocí covid-19 pak migraci utlumila.
Německá vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze koncem března přijala návrh zákona, kterým chce výrazně usnadnit přistěhovalectví kvalifikovaným pracovníkům, bez kterých se země k zajištění hospodářství a sociální stability v budoucnu neobejde.
Südekum nicméně nepochybuje, že se pracovní trh pod vlivem umělé inteligence zásadně promění, tvrdou ránu proti stabilitě trhu ale nepředpokládá. Očekává sice, že umělá inteligence nahradí mnoho oblastí činnosti, které dosud vykonávají lidé. Týkat se to podle něj bude i části právního poradenství a také žurnalistiky, což prý ale nevnímá jako škodu.
„Novináři již nebudou muset psát dlouhé standardní texty, to za ně převezme umělá inteligence. Volný čas tak budou moci využít ke zkvalitnění své práce,“ řekl. „Výsledným efektem bude lepší produkt. A vzhledem k demografické situaci to může velmi dobře fungovat,“ poznamenal.
Vedle výhod vidí Südekum v umělé inteligenci i rizika, a to například zneužití pokroku k šíření dezinformací, podvržených videí a promyšlených podvodů. Problémem podle něj může být i regulace umělé inteligence, kterou připravuje Evropská unie a na které pracují i členské země bloku. „Umělá inteligence je globální věc. Pokud nastavíme příliš tvrdé podmínky, hrozí nebezpečí, že se bude vyvíjet zcela mimo Evropu,“ dodal.
