Mezinárodní spolupráce a automatická výměna daňových informací by se měla rozšířit o digitální ekonomiku. Počítá s tím novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní a dalších zákonů, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Finanční úřady by mohly pravidelně získávat informace o prodejcích digitálních platforem, kteří díky nim vydělávají například na pronájmu nemovitostí nebo dopravních prostředků. Provozovatelé těchto služeb z ČR i zahraničí by tak měli vybrané informace oznamovat jednou ročně Specializovanému finančnímu úřadu, a to do 31. ledna za předchozí kalendářní rok.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že navrhovaná úprava vychází z rychlé digitalizace ekonomiky v posledních letech. Finanční úřady v zemích EU zpravidla nemají dostatečné informace k tomu, aby mohly správně vyměřit daň dosaženou v jejich zemích prostřednictvím digitálních platforem a řádně takové daňové rezidenty kontrolovat.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že přijetí novely zvýší příjmy státního rozpočtu a bude mít dopad na férovou konkurenci.
Informace, které budou muset firmy poskytovat, se týkají identifikace daného prodejce a informace o celkových příjmech a výdajích vygenerovaných prostřednictvím digitální platformy. Oznamovací povinnost se přitom nebude týkat prodejců zboží malého rozsahu, kteří nepřekročí 30 transakcí ročně nebo částku zhruba 50.000 Kč (2000 eur). Novela také umožní finanční správě získat informace týkající se českých i zahraničních rezidentů a pronajímaných nemovitostí v Česku.
Návrh dále obsahuje vylepšení mezinárodní spolupráce, například vyjasňuje podmínky hromadné žádosti o informace. Předloha také zpřesnila ustanovení, na jehož základě lze požadovat informace týkající se skupiny daňových poplatníků, které nelze jednotlivě určit. Daňové orgány více členských států EU budou moci podle novely provádět společné daňové kontroly. Nová pravidla mají nabýt účinnosti od počátku příštího roku, ustanovení o společné daňové kontrole 1. ledna 2024.