Enormní nárůst digitálního obsahu má za následek generování a rozmach velkých dat. S rostoucím množstvím těchto dat je tak pro firmy zásadní umět je číst a analyzovat. Firmy tedy stále více potřebují pracovníky, kteří tyto dovednosti ovládají. Dá se očekávat, že důležitost datové analytiky bude i nadále růst. Objemy strukturovaných i nestrukturovaných dat totiž exponenciálně narůstají a dle poradenské společnosti IDC se zhruba každé 2 roky jejich objem zdvojnásobí. Předpokládá se, že do roku 2025 vzroste globální tvorba dat na více než 180 zettabytů.
Fakt, že datová analytika zažívá svůj boom, dokládá i skutečnost, že se aktuálně jedná o nejrychleji rostoucí oblast podnikových služeb, dokonce rychlejší než dosud dominující služby vývoje či podpory IT. Dle průzkumu asociace ABSL proto potřebuje experty na pozice datových analytiků nabírat 74 % center podnikových služeb v ČR. „Služby související s datovou analytikou se umístily na 4 z 5 prvních příček nejrychleji rostoucích podnikových služeb, které česká centra poskytují. Jedná se nejen o vytváření a analýzu reportů a statistik, ale i tvorbu inteligentních řešení,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL. „Dovednosti související s pokročilou datovou analytikou však na českém trhu mnoho lidí neovládá. Firmy tak musí jejich nedostatek řešit buď náborem ze zahraničí, nebo interním vzděláváním stávajících zaměstnanců, které v rámci naší digitální strategie pomáháme rozvíjet. Rostoucí potřebu tohoto typu expertů také konzultujeme s vysokými školami.“
Práce datových analytiků spočívá ve zkoumání dat a vytváření statistik a reportů, díky kterým lze předpovídat budoucí trendy a navrhovat efektivnější strategie pro řízení podniku. Nejčastěji se datová analýza využívá pro přijímání technologických rozhodnutí, hledání nových růstových příležitostí nebo správu financí, a to v oddělení informačních technologií, financí, obchodu a marketingu. Datový analytik by se měl orientovat v datových modelech a databázích a měl by umět vizualizovat data pomocí nejrůznějších nástrojů a jazyků. Kromě matematiky, statistiky a ekonometrie by měl zvládat alespoň základy programování. Dle mzdového průzkumu personální agentury Grafton Recruitment si můžou tito zaměstnanci vydělat mezi 40 a 50 tisíci, v Praze pak dokonce až 55 tisíc. Pokročilejší role v oblasti datové analýzy pak představuje datový vědec, datový inženýr či BI analytik. Jejich mzdy mohou dosáhnout až na šesticifernou hodnotu.
„V oboru podnikových služeb využíváme datovou analytiku různých stupňů vyspělosti. Nejzákladnější je deskriptivní analytika, v rámci níž se využívají vizualizační nástroje, jako například PowerBI, a připravují se reporty ze stávajících dat. V ABInBev se věnujeme i tvorbě prediktivních nebo normativních modelů. Ty vyvíjí datoví vědci a odborníci na strojové učení a předpovídají, co se stane prostřednictvím kombinace historických dat a do budoucna zaměřených algoritmů. Tato řešení přinášejí finanční výsledky přesahující 10násobek investované hodnoty. Za každou 1 Kč, kterou do modelu investujeme, získáme 10-15 Kč,“ říká Jaromír Staroba, ředitel pražského centra pivovarnické skupiny ABInBev a dodává: „AI/ML & Data Analytics je skvělý nástroj, v roce 2021 jsme s jeho pomocí řídili projekty, které přinesly mateřské společnosti hodnotu v řádu milionů dolarů.“
Nalézt datové analytiky či vědce je dle Jaromíra Staroby na českém trhu velmi složité, centrum proto pro tento typ práce nejčastěji využívá stávající kolegy, u nichž se prokázaly analytické schopnosti, a ty pak s pomocí interních vzdělávacích programů a podpory z firemního centra datové analytiky se sídlem v Indii doučí potřebné znalosti a dovednosti. Přínos z této investice pak má jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel.
Interní vzdělávací programy se v centrech podnikových služeb nezaměřují jen na datovou analýzu, firmy musí své zaměstnance rozvíjet i v jiných disciplínách. „Dle našeho průzkumu zaměstnancům a následně i firmám chybí i dovednosti z oblasti zavádění robotické automatizace, orientace na zákazníka nebo vedení inovačních projektů. Tyto disciplíny se na trhu vzdělávání zatím příliš nenabízí, proto si 98 % center vyvíjí své školící programy interně. Výjimkou je v tomto ohledu pouze výuka cizích jazyků, kterou centra častěji zajišťují přes externí dodavatele,“ dodává J. Appleton.
