Podezřelou událost by nahlásilo příslušné osobě v IT oddělení 72 % zaměstnanců.
Podle studie „Kybernetická bezpečnost při práci na dálku“ společnosti Sophos mají zaměstnanci v České republice k opatřením na zajištění kybernetické bezpečnosti spíše pozitivní přístup – více než polovina zaměstnanců si myslí, že požadavky firem na dodržování kyberbezpečnostních opatření jsou důležité a téměř polovina ví, proč se mají používat, a proto se jimi řídí. Za komplikaci při práci však považuje bezpečností požadavky firem téměř pětina zaměstnanců.
Podle 52 % zaměstnanců českých organizací jsou bezpečnostní pravidla ve firmách důležitá pro ochranu dat a zdrojů společnosti. Pouze 46 % zaměstnanců však deklaruje jejich znalost a dodržování. Zároveň každý čtrnáctý zaměstnanec přiznává, že bezpečnostní pravidla občas nedodržuje. Z pohledu znalosti a dodržování firemních bezpečnostních pravidel jsou na tom Češi ve srovnání s okolními zeměmi podobně – v Polsku zná a dodržuje bezpečnostní opatření své firmy 42 % a v Maďarsku 45 % zaměstnanců. Zajímavým kontrastem jsou ale pouhá 4 % Poláků a 7 % Maďarů, kteří oproti 18 % Čechů považují bezpečnostní opatřená za komplikaci při své práci.
Důležitost bezpečnostních opatření si uvědomuje více než polovina zaměstnanců v České republice, méně než polovina zaměstnanců je dodržuje. Naproti tomu každý desátý zaměstnanec tvrdí, že si je bezpečnostních zásad ve své společnosti vědom, ale nikdo mu je nevysvětlil.
Naopak 13 % zaměstnanců nezná bezpečnostní politiku své společnosti; že jejich společnost nemá žádnou bezpečnostní politiku pak tvrdí 7 % zaměstnanců. Že bezpečnostní opatření nejsou potřeba, protože daná společnost ještě nezažila žádný útok, se domnívá 6 % zaměstnanců. Každý desátý zaměstnanec si myslí, že zásady kybernetické bezpečnosti nemají na jeho práci žádný vliv.
Negativní dopad bezpečnostních opatření na svou práci nevidí 67 % zaměstnanců v České republice. Častěji se tak vyjádřili zaměstnanci větších podniků, což může souviset i s větší mírou využívání bezpečnostních opatření ve větších organizacích. Naopak za překážku ve své práci považuje bezpečnostní opatření 18 % zaměstnanců. Ve srovnání s okolními státy jsou Češi více kritičtí, bezpečnostní pravidla považují za obtěžující pouze 4 % Poláků, v Maďarsku pak 7 % zaměstnanců.
Každý dvanáctý zaměstnanec v České republice si není jistý, zda by poznal hrozbu nebo neví, co má dělat, když zaznamená podezřelý e-mail, událost nebo program. Stejně jsou na tom i Maďaři. Ve srovnání s Polskem jsme na tom ale lépe, zde neznalost postupu potvrzuje každý desátý zaměstnanec.
Podezřelou událost by nahlásilo příslušné osobě v IT oddělení 72 % zaměstnanců, naopak každý pátý (20 %) by situaci ignoroval nebo podezřelý email smazal. Maďaři jsou na tom ještě lépe (87 %, resp. 5 %), naopak Poláci výrazně hůře (58 %, resp. 32 %).
Studie byla provedena v září 2021 v České republice, Polsku a Maďarsku na vzorku o velikosti 800+ respondentů v každé zemi. V rámci průzkumu byli dotazováni zaměstnanci firem působících v oblasti služeb, obchodu, průmyslu, veřejné správy aj., kteří mají zkušenosti s prací na dálku.
