Americká matematička a programátorka Grace Hopperová, která zemřela 1. ledna 1992 ve věku 85 let, stála za druhé světové války u zrodu prvních moderních počítačů. Velkou část své kariéry strávila rodačka z New Yorku u námořnictva, za druhé světové války se podílela na fungování počítače Mark I, který sloužil pro výpočty týkající se použití min a bomb, a uniformě zůstala věrná i později. Jako jedna z prvních žen v historii USA dokonce dosáhla hodnosti kontraadmirálky. Vědkyně, jejíž jméno nese jeden z torpédoborců amerického námořnictva, se podílela i na vzniku dodnes používaného programovacího jazyka Cobol.
Na svět přišla jako Grace Murrayová 9. prosince 1906 v rodině manažera pojišťovny a matematičky, jeden dědeček měl stavební firmu, pradědeček z matičiny strany pak sloužil za občanské války v unionistickém námořnictvu a dotáhl to na admirála. Nadání pro čísla projevovala od mládí, matematiku a fyziku vystudovala nejprve na prestižní dívčí Vassarově koleji, doktorát získala v osmadvaceti letech na slavné Yaleově univerzitě. To už učila matematiku na „Vassaru“, své svěřenkyně se snažila zaujmout používáním různých her, karet, kostek i dalších netradičních pomůcek, aby jim ukázala, že matematika má praktickou i hravou stránku.
Když se začátkem 40. let její manželství s učitelem angličtiny Vincentem Hopperem, jež popisovala jako průměrné a nudné, pomalu rozpadalo, zamířila do námořnictva, snad na základě rodinné tradice. Nejdřív ji nechtěli přijmout, i učení matematiky bylo totiž podle námořníků pro válečné úsilí důležité, navíc byla Hopperová na nováčka trochu stará a ke všemu ještě příliš drobná – nevážila ani 50 kilogramů. Nakonec se jí ale na přelomu let 1943 a 1944 podařilo modrou uniformu obléknout. Poté nastoupila na Harvard do fyzikální laboratoře, kde se stala součástí týmu Howarda Aikena, konstruktéra programovatelného stroje později zvaného Mark I.
Po počátečním zklamání se s počítačem sžila a začala převádět matematické problémy do prvních programů. Mimo jiné patřila k průkopníkům vytváření podprogramů pro často se opakující úkoly, které po patřičném otestování řadila do knihoven ověřených řešení. Tento koncept výrazně zjednodušil programování a dnes je naprosto běžný. Podle legendy stála i u zrodu termínu „debugging“ pro opravování chyb, který vznikl poté, co objevila v harvardském počítači spálenou můru, jež zkratovala obvody a způsobovala nesprávné výsledky výpočtů. Hopperová poté nařídila, aby před spuštěním programů vždy proběhlo důkladné odhmyzení celého stroje.
Grace Hopperová, mimo jiné i autorka prvního programovacího manuálu, který sepsala pro Mark I, zůstala v námořnictvu v několika přestávkami až do roku 1986. Odcházela jako kontraadmirálka, do této hodnosti ji povýšili v prosinci 1983 za vlády Ronalda Reagana. Poslední roky života působila Hopperová jako poradkyně technologické společnosti Digital Equipment Corporation, již později převzal výrobce počítačů Compaq (později součást společnosti Hewlett-Packard). V roce 2016 jí prezident Barack Obama in memoriam udělil Prezidentskou medaili svobody, nejvyšší civilní vyznamenání v USA.