Bezpečnostní výzkum: systém výběru projektů je funkční, beze změn Ministerstva vnitra ale zůstane nad dopadem rozdělených peněz viset otazník.
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na podporu bezpečnostního výzkumu poskytovanou Ministerstvem vnitra (MV). Jedná se o dotace příjemcům například na zabezpečení sítí, analýzu obrazových dat, vývoj bezpečnostních kamer, inteligentních bezpečnostních systémů apod. V rámci těchto dotací rozdělil resort v letech 2015 až 2018 přes jeden a půl miliardy korun. Část peněz je určena i na bezpečnostní výzkum pro potřeby státních institucí. Kontroloři konkrétně prověřili, jakým způsobem MV peníze rozdělovalo a jak systém pro rozdělování podpory funguje, zaměřili se také na vzorek 12 konkrétních projektů ve výši 157 milionů korun.
Rozdělování peněz na bezpečnostní výzkum podle tiskové zprávy NKÚ provázejí nedostatky – týkají se toho, jakým způsobem jsou resorty schopny vyhodnocovat, co použité veřejné peníze přinesly. V tomto případě MV nestanovilo takové ukazatele, podle kterých by mohlo vyhodnotit, jak jsou výsledky výzkumu využívány v praxi, což je předpokladem přínosu pro bezpečnost státu jako hlavního smyslu těchto dotací. Přitom do roku 2022 plánuje resort jen na konkrétní projekty rozdělit 2,8 miliardy korun.
MV navíc významně podhodnotilo očekávané počty patentů a dalších výstupů, které mají díky projektům vzniknout, ty tak budou překročeny o stovky a někdy i tisíc procent. „Zhodnocení takto nastaveného dotačního programu na jeho konci nebude mít reálnou vypovídací hodnotu a neřekne nic o jeho přínosu k bezpečnosti státu,“ dodává člen NKÚ Jan Kinšt, který kontrolu vedl.
Samotný způsob výběru a hodnocení projektů měl spíše jen dílčí nedostatky – šlo například o ne vždy důsledné hlídání případného duplicitního financování.
