Při uplatnění práva na výmaz nebo postupovalo jako nyní podle tiskového zákon.
Sněmovna má ve středu dokončit schvalování nových pravidel ochrany soukromí, které začala o posledním říjnovém pátku. V dílčích hlasováních o úpravách vládní předlohy zatím rozhodla o tom, že nesníží pod 15 let navrhovanou věkovou hranici, po jejímž dosažení by děti mohly samy naplno využívat sociální sítě. Schválila naopak omezení maximální výše pokut za porušení zákona pro malé obce na 15.000 korun a výjimky z pravidel pro média, vědu, výzkum a statistiku.
Osobní údaje díky těmto výjimkám bude možné tak jako dosud zpracovávat tehdy, pokud to bude sloužit přiměřeným způsobem pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého nebo literárního projevu. „Současný právní stav je vyhovující, a to jak pro ochranu soukromých a osobních údajů, tak svobodu projevu,“ uvedl při jednání sněmovního mediálního volebního výboru autor úpravy Patrik Nacher (ANO).
Výjimky se týkají například minimalizace poučovací a informační povinnosti pro média. Novináři tak podle autora Nachera nebudou muset žádat každého účastníka shromáždění či demonstrace se zveřejněním jeho záběrů. Nebudou muset ani žádat řečníka o souhlas se zveřejněním jeho postojů či politické příslušnosti. Ani používání skryté kamery by v důvodných případech nemělo být sankcionováno.
Při uplatnění práva na výmaz nebo na opravu osobních údajů by se podle přijaté úpravy postupovalo tak jako nyní podle tiskového zákona nebo zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Úprava zachovává právo na námitku proti zpřístupnění nebo uveřejnění osobních údajů, pokud by žadatel konkrétně zdůvodnil, proč oprávněný zájem na ochraně jeho práv a svobod převažuje nad zájmem na zpřístupnění nebo uveřejnění jeho údajů. Média by námitce měla vyhovět například tehdy, pokud by zveřejněné údaje nesouvisely s popisovaným tématem.
Poslancům zbývá rozhodnout mimo jiné o tom, nakolik by mohly být zveřejněny informace z trestních řízení. Zastánci svobodného přístupu k informacím se obávají, že by mohly být nově tajeny například informace týkající se kauz, v nichž figurují veřejní představitelé, včetně případu kauzy Čapí hnízdo.
Evropské nařízení o osobních údajích známé pod zkratkou GDPR, které je účinné od 25. května, má pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Za porušení povinnosti lze podle nařízení GDPR udělit pokutu až 20 milionů eur (zhruba 500 milionů korun), která ale podle dosavadních vyjádření ÚOOÚ bude hrozit obřím nadnárodním firmám. ÚOOÚ chce se sankcemi tak jako dosud postupovat přiměřeně. Dosavadní maximální výše české pokuty činí deset milionů korun.