V některých případech volání z domova do EU stále stojí i více než 30 Kč za minutu.
Zrušení příplatků za volání do jiných zemí Evropské unie žádá v dopise ministrům členských států skupina europoslanců, včetně Dity Charanzové (ANO) z ČR. Zrušení těchto příplatků za mezistátní hovory, které zůstaly zachovány i po konci roamingu v EU, je součástí pozice Evropského parlamentu pro vyjednávání se zeměmi o konečné podobě nyní vznikajícího kodexu pro elektronické komunikace.
Roaming v EU, tedy příplatky za používání mobilního telefonu v zahraničí, skončily v unii v polovině června loňského roku. V důsledku toho například Češi o prázdninách volali ze zemí unie domů třikrát více než v roce předchozím. Poplatky za mezistátní hovory, tedy za telefonování do jiné země unie, však zrušeny nebyly.
„V některých případech nás volání z domova do EU stále stojí i více než 30 Kč za minutu. Dostali jsme se tak do absurdní situace, kdy pro jednu vzdálenost platí dvojí cena, zaleží jen, v jakém směru voláte,“ upozornila dnes Charanzová. Volání z domova do zahraničí tak paradoxně vychází někdy až několikanásobně dráž, než ze zahraničí domů.
Charanzová má jako zpravodajka v europarlamentu kodex pro elektronické komunikace na starosti společně s některými dalšími členy EP. S žádostí o podporu pro zrušení příplatků za volání do zahraničí se nyní po řadě jednání v parlamentu i s Evropskou komisí obrátili europoslanci také na ministry jednotlivých členských států unie.
Pozice členských zemí je pro konečnou podobu kodexu významná. Zástupci europarlamentu v dopise ministry ubezpečují, že nechtějí zavádět jednotnou cenu za volání, ani nikoho nutit poskytovat služby bez poplatku. „Pouze konstatujeme, že by neměla být cena pro spotřebitele stonásobně vyšší, než jaké jsou náklady poskytovatelů služeb. A k tomu dnes dochází,“ dodala Charanzová.
Součástí dopisu je také žádost o podporu systému včasného varování, který by prostřednictvím mobilních telefonů upozornil občany na případné hrozící nebezpečí, jako jsou přírodní katastrofy, povodně nebo třeba teroristický útok.
Kodex pro elektronické komunikace má do budoucna nahradit stávající unijní regulační rámec v telekomunikační oblasti. Unie se tak připravuje na období připojení velmi vysokou rychlostí a s širokým pokrytím, kterou s sebou přinesou technologie příští generace, jako je 5G. Kodex tak například řeší právě podporu zavádění vysokorychlostních sítí či dostupné internetové připojení.
Summit Evropské unie dal loni najevo, že dohodu mezi členskými zeměmi a europarlamentem na konečné podobě kodexu by rád viděl do letošního června.
