Pokud se firma rozhoduje pro nový ERP systém, klíčovou otázku představují samozřejmě náklady. Jaké jsou hlavní nákladové položky a jak s přihlédnutím k nim volit dodavatele a způsob implementace? Následující analýza je určena především pro střední firmy, které mají relativně velkou svobodu volby – tj. nevztahují se na ně speciální regulace ani není systém určen např. mateřskou společností.
V režimu on-premise představují hlavní náklady na ERP systém:
- softwarové licence
- nové náklady na servery a síťový hardware
- náklady na konverzi stávajících dat a jejich převod do ERP
- náklady na testování systému a školení uživatelů
- náklady na podporu po implementaci
Na druhé straně vah proti nákladům jsou samozřejmě očekávané přínosy. Může jít obecně o zvýšení produktivity, o snížení nákladů na lidskou práci, optimalizaci finančních toků (cash-flow) a dodavatelských řetězců (umožňuje např. sjednávat výhodnější ceny) nebo lepší přehled o datech a díky tomu lepší schopnost se rozhodovat. ERP systém ale obvykle obsahuje řadu modulů, které zefektivňují jak provoz napříč podnikem, tak i v rámci jednotlivých oddělení. Zde je třeba se rozhodnout, jaké součásti se vyplatí nasadit. Může jít například o:
- finanční řízení
- účetnictví
- prodej a marketing
- řízení lidských zdrojů (HCM)
- řízení vztahů se zákazníky (CRM)
- řízení dodavatelských řetězců (SCM)
- řízení výroby, zásob, nákupů…
Mnohé z těchto činností si již firma zajišťuje pomocí stávajícího řešení, v takovém případě je třeba zvážit, zda není namísto nahrazení výhodnější (tj. jednodušší a levnější) jeho integrace s novým systémem. Některé z výše uvedených funkcí každá organizace ani nepotřebuje. V zásadě ale platí, že „bez řízení výroby nebo financi to není ERP“. Mamutí instalace ERP ani ve velkých firmách často nepřinesou očekávaný efekt nebo přímo selžou, v menších podnicích je takové riziko podobného selhání ještě větší. Proto je klíčové udržet rozsah projektu/implementaci v rozumných mezích.
Následně je třeba se rozhodnout pro cenový model, který samozřejmě souvisí se způsobem implementace. Půjde o nasazení na vlastní infrastruktuře nebo v cloudu (SaaS)? Existují samozřejmě i různé hybridní režimy. Výhody a nevýhody obou těchto způsobů byly diskutovány již nesčetněkrát. Ve prospěch cloudu obecně mluví to, že jde o trend a tento způsob nasazení podnikového softwaru bude postupně převažovat.
Pro menší firmy se cloud obecně doporučuje, protože často nedisponují dostatečnou infrastrukturou ani odborníky. Na druhé straně zrovna ERP je typ podnikového softwaru, který se v cloudu dosud nasazuje relativně méně – na rozdíl třeba od HCM nebo CRM, kde cloud dnes již představuje téměř výhradní volbu pro firmy, které systém zavádějí poprvé. Rozdíl je především důsledkem toho, že ERP často vyžaduje větší přizpůsobení, je relativně obtížnější ho poskytovat jako komoditu. Speciálně omezenější je nabídka cloudových ERP pro výrobní firmy. I když se situace zvolna mění, někteří menší/lokální dodavatelé ERP dosud režim SaaS vůbec nenabízejí.
Jsou-li k dispozici obě varianty nasazení, před rozhodnutím je třeba odhadnout očekávané množství uživatelů systému i transakcí a dále také zhodnotit využití a možnosti současné IT infrastruktury. V případě on-premise řešení je nutné vzít v úvahu i náklady na instalaci.
Existují položky, na něž se ve finančních analýzách v souvislosti s ERP zapomíná relativně často, i když nejde o nijak „skryté náklady“. Patří sem např. školení zaměstnanců, konverze dat nebo další přizpůsobování systému. Nicméně i s přihlédnutím k těmto položkám se v procesu instalace běžně objevují další neočekávané náklady. Může jít např. o nutnost dodatečně přizpůsobit jiné podnikové procesy (reinženýring). Stejně tak se současně běžně dostavují i neočekávané příznivé efekty v podobě dalšího zvýšení produktivity. Při počítání návratnosti investic (ROI) ERP systému by měla na neočekávané náklady postačovat rezerva 10 % nákladů známých.
Zdroj: ERPFocus a další