IBM už nevyrábí ani PC, které „porodila“, ani nic obdobného, čím by se masové veřejnosti denně připomínala. Proto už také není veřejností vnímána jako kdysi. Technologie IBM, se však denně dotýkají stovek milionů lidí celého světa. IBM klade důraz na cloud, analytiku a umělou inteligenci, ty však nejsou navenek příliš viditelné, vysvětluje Zoran Hruštič, IBM Vicepresident pro Cloud Computing.
IBM sice patří na českém trhu mezi Top 10, už však zde není vnímána jako jednička delší dobu. V čem spatřujete primární důvody?
O vnímání českého trhu, jak o něm hovoříte, nevím. Avšak globálně IBM považována za lídra ve světě cloudu je, s více než 15 miliardami dolarů příjmů z cloudu za poslední čtyři čtvrtletí. Myslím, že jedním z hledisek ohledně vnímání trhu je, že když lidé hovoří o cloudu, primárně hovoří o veřejném cloudu a službách. Máme s cloudem úspěch jak v České republice, tak v celém vašem regionu střední Evropy, kam patří i Slovensko. Naši klienti se rekrutují z velkých podniků a jejich přesun do cloudu nějakou dobu trvá.
I pro naše partnery, kteří jejich přesun do cloudu provádějí, to také znamená hodně práce. Vyžaduje to takové obchodní partnery, kteří jsou schopni poskytnout přechod nejen do veřejného cloudu, ale i řešení privátního a hybridního cloudu. Důvodem pro vnímání IBM v této oblasti tedy je, že se věnujeme komplexnímu, hybridnímu prostředí, kde klienti vyžadují jak privátní, tak hybridní cloudová řešení. Amazon je bezpochyby lídrem ve veřejném cloudu a jeho největším poskytovatelem, avšak nemá v nabídce privátní cloud.
IBM na českém trhu není vidět v oblasti nových směrů, jako cloud, analytika, security apod. V oblasti cognitive computingu je vidět IBM Watson, ale nic víc. Přitom vám už i zde dýchá za krk Microsoft s obdobným řešením Cortana a ohrožuje vás. Co hodláte v regionu CEE udělat pro to, abyste byli více vidět i v této oblasti IT?
Nejprve řeknu něco o historii a pozadí. IBM byla v oblasti umělé inteligence a počítačového rozpoznávání průkopníkem. Opět zdůrazním, že jsme se nezaměřili na spotřebitelský trh. Cortana od Microsoftu, Siri od Apple, nebo něco podobného snad od Samsungu, dává brandu viditelnost, uživatelé používají mobilní zařízení nebo PC a žijí s ním. Když se ale podíváte na IBM, kde všude se oblastí umělé inteligence zabýváme a na počet našich projektů na celém světě i do vašeho regionu, máme největší zastoupení ve sféře organizací. Dokonce i v Rusku máme projekt call centra u jedné z vedoucích finančních institucí. Jde o převod hlasu na text s umělou inteligencí pro rozpoznávání potřeb klienta. Ani uživatelé, kteří nosí iPhone se Siri v kapse, takto nemohou umělou inteligenci vnímat, ani když využívají Microsoft Cortana. Také jsme v celé Evropě dokončili řadu projektů s chatboty, včetně České republiky. Když se podíváte na naše služby počítačového rozpoznávání, které jsou v cloudu IBM k dispozici, zdaleka překonáváme všechny naše konkurenty, od analýzy tónů (zvuku), rozpoznání obrazu, obličeje. Máme opravdu obsažnou nabídku služeb umělé inteligence. Bolestně si uvědomuji, že přes náš celkový dosah na trhu s umělou inteligencí a počítačového rozpoznávání není IBM vnímána, jak by měla být. Je to i část mojí práce, pracovat s více klienty a vysvětlovat jim, co umíme a můžeme pro ně udělat. Vám zase můžeme poskytnout veřejné reference IBM z této oblasti.
Některá řešení jsou univerzální a dostupná celosvětově, jako například rozpoznávání obrazů a předmětů. U jiných zase hraje roli hloubka podpory lokálního jazyka. IBM Watson má podporu češtiny od letošního července. Provádíme projekt s chatboty v Nizozemí, přičemž holandština ještě není plně podporována, stejně jako většina jazyků ve vašem regionu CEE. Musíme v něm proto použít analýzu tónů, tu totiž naše technologie umějí, umíme stroj rozpoznání tónů naučit.
Souhlasím, že bychom měli dělat víc. Vnímání veřejností však bude vždy záviset na tom, co odhadneme s IBM Watsonem. Potřebujete také někoho, kdo povýší technologii na řešení, ať už jde o využití pro firmu, lékařský výzkum, o chatbot s otázkami a odpověďmi, digitálního asistenta apod., nebo ji využít řešení správy služeb. Zvýšení efektivity podnikání pomocí BPM (business process management) už může mít zabudovanou kognitivní analýzu, takže takovýto inteligentní pomocník se může naučit z minulého chování systému a na základě těchto skutečností právě teď a hned provést korekci. Normální uživatelé mobilního telefonu zrovna tohle nikdy neuvidí, avšak dopad takovéto aplikace na chod podniku může být obrovský, může podstatně zvýšit efektivitu podnikání a bezprostředně ovlivnit hospodářské výsledky. Podniky, které s IBM nasadily BPM u vás a v regionu střední a východní Evropy, některé už jako cloudové řešení, většinou však přímo ve své vlastní infrastruktuře (on-premise), a teď nasazují digitální asistenty známé jako „chatboty“, se teď stávají mnohem inteligentnějšími v tom, že mohou svoje lidi učinit mnohem výkonnějšími tím, že je nenabádají vyhledávat informace, nýbrž že jim je poskytují a navrhují určitou činnost, na základě které lze lépe porozumět, co se vlastně děje, proč se systém chová tak a ne jak se od něj předpokládá. Nemohu tedy říci, že bych s vámi ohledně slabšího vnímání IBM veřejností nesouhlasil, jen vysvětluji, proč je tento dopad takový. Mohu vám dát statistiky, kolika lidí denně se dotýká práce systému IBM Watson, aniž by to vůbec věděli, jsou jich dnes stovky milionů na celém světě.
Jaký je globální vs. regionální pohled IBM na cloud? Plánuje IBM nějaká specifika v regionu CEE a v ČR, přijmout nějaké kroky?
Jistě, zejména ohledně cloudu a počítačové analytiky. Většina našich řešení je totiž dostupná v cloudu stejně jako on-premise, případně v kombinaci obojího. Několik posledních let jsem pracoval na evropské pozici. Rychlost přijímání cloudu bylo nejrychlejší ve Velké Británii a v nordických zemích. Země jižní Evropy byly pomalejší, ať už z důvodů regulačních orgánů, nebo vyspělosti či konzervativnosti klientů. Váš region, střední a východní Evropy (CEE), má v akceptaci IT jako služby mnohem nižší procento přijímání ve srovnání se světem, a to i podle analytiků Gartner i IDC. Přesto je v CEE řada velmi inovativních klientů, a i velké podniky přestávají být tak konzervativní. Expertíza a dovednosti jsou v CEE na velmi vysoké úrovni. CEE vnímáme jako trh, který může zaostávat v přijímání nových technologií, o nějakých dvanáct až čtyřiadvacet měsíců než v Německu nebo jiných evropských zemích. Malé firmy a startupy, a to od Velké Británie přes Německo, Slovinsko, Rusko, Izrael (přestože do vašeho regionu vlastně nepatří), včetně České republiky, jdou do cloudu mnohem rychleji. Například jeden z vašich startupů, Bildo.com, poskytující mobilní aplikaci v IBM Bluemixu pro fakturování. Jde o defacto o cloudovou aplikaci přístupnou primárně na mobilním zařízení určenou prakticky komukoli. Může ji používat třeba zahradník.
Velké firmy jsou v přijímání cloudu velmi konzervativní, v některých zemích je používání cloudu ve firmách státními orgány nedovoleno, například v Polsku, v Rusku je přímo zakázáno a nesmí se tam používat ani LinkedIn kvůli ochraně osobních dat, ani ho tam neotevřete. Na finanční a částečně telekomunikační organizace v Polsku jsou kladeny podobné požadavky. Jiné země regionu, jako například Česká republika, Slovensko, Chorvatsko, pobaltské země, které jsou součástí východní Evropy, jsou typicky řízeny podobnými principy a standardy jako země EU.
IBM dnes má dvacet datových center v Evropě, ze šesti poskytujeme služby veřejného cloudu, v některých služby privátního cloudu. Dáváme o tom vědět velmi nahlas, jsme velkým dodavatelem a přihlásili jsme se do Cloud Code of Conduct pro evropské poskytovatele cloudových služeb. Je jediným tělesem EU, které sleduje tuto průmyslovou asociaci. Naši konkurenti, Amazon a Microsoft, učinili obdobný krok, jejich aktivita je však založena na dodavatelích jako takových. Když si u nich budete chtít stěžovat, budete tak moci učinit u prvního, kdo sepsal podmínky. IBM se však spojila s řadou dalších, menších poskytovatelů. Až nastane platnost GDPR, uvidíme spoustu otázek od velkých firem, co vlastně mají dělat, jaké standardy existují a jsou přijímány v západní Evropě. A také s čím přijde vaše česká vláda. Pak bude na řadě hodnocení a volba cloudového partnera.
Datacentra poskytující veřejné cloudové služby označované jako IBM Bluemix máme ve Frankfurtu, Oslu, Amsterodamu, Londýně, Paříži a Milánu. V dalších evropských městech máme datacentra pro outsourcing (cloud managed services), což u nás také spadá do cloudu. Rád bych viděl nějaké i ve východní Evropě. Frankfurt je blízko jak pro vás, tak pro Poláky. Budete na tom při výběru našeho datacentra stejně, jako například Španělé. Pro přijímání cloudu je to důležité. Jen se podívejte, kde má svá datacentra Amazon a Microsoft a porovnejte s umístěním datacenter IBM. Abychom byli blíže klientům, Investovali jsme pravděpodobně nejvíce ze všech.
V čem spatřujete unikátnost IBM v porovnání s Microsoft Azure a se sužbami Amazon AWS?
Každý dodavatel o sobě tvrdí, že je v něčem unikátní, nejlepší. Někteří klienti začali s Amazonem a šli do jeho cloudu před nějakými pěti lety. Architektura je pro cloud naprosto kritická. Když totiž budete u některého z jeho poskytovatelů rok a více, uvědomíte si, že jeho ekosystém vás k němu silně přivazuje.
Být poskytovatelem cloudu znamená být se svojí architekturou co nejvíce na otevřených standardech, než ji mít i s jejími rozhraními proprietární. Většina věcí u Amazonu je proprietárních. Jsou sice postaveny na otevřených standardech open source, ale když si u něj založíte službu databázi jako službu a chtěli byste přejít k IBM nebo Microsoftu, najednou zjistíte, že to vůbec není tak jednoduché.
IBM má také obrovskou zkušenost ze světa velkých firem. Do návrhu architektury jádra našich základních výpočetních cloudových služeb jsme investovali obrovský čas a energie, včetně schopností analýzy. Většina z našich konkurentů je přidala také, nejsou však jako následný krok integrální částí jejich kognitivních služeb, které jsou na vrcholu všech. Řada zákazníků, kteří hodlají založit svůj přístup k IT na cloudu, od testování přes přechod do produkčního nasazení na kliknutí myši, by toto chtěli udělat místo ve veřejném cloudu za vlastním firewallem, od vládních organizací se svými utajovanými daty přes banky až po velké podniky. Všichni se bojí o svoje data. Nabídku privátního cloudu jako od IBM, kde je plot mezi veřejným a dedikovaným privátním cloudem, Amazon nemá, aby si klient u něj něco instaloval a vzdáleně řídil. Microsoft jako jediný někdy v srpnu 2017 ohlásil možnost privátního cloudu se svým Azure Stack Appliance, avšak stále je klient závislý na Microsoftu nebo jeho partnerech jako Dell, Lenovo a ostatních ohledně připojení a správy svých prostředků. Naším kreditem je, že když řekneme, že když něco bude fungovat v privátním cloudu zákazníka, stejně tak mu to bude fungovat ve veřejném cloudu IBM Bluemix. Řešení Microsoftu je určitě výborné pro vývojáře, avšak nejde o runtime prostředí. Mám tím na mysli, že když si vytvoříte privátní cloud, je to váš runtime. Když budujete svoji architekturu čtyřicet let, nehovořme přitom o škálovatelnosti a zabezpečení, můžete všechny vaše aplikace, které jste vytvořili, přenést s IBM do privátního, veřejného, nebo dedikovaného privátního cloudu, hostovaného a spravovaného u IBM, avšak stále vyhrazeného jedinému klientovi. Když se klient rozhoduje o cloudu, nechce jednat s jedním subjektem ohledně veřejného cloudu, s jiným o dedikovaném cloudu a se třetím o privátním a pak jen odhadovat, jak to vše udělá, aby toto hybridní IT fungovalo. Hledá jednoho poskytovatele, který mu poskytne vše, s tou samou technologií, a k tomu i potřebné nástroje, aby je mohl sám používat. Tohle přichází jen od Microsoftu a IBM. Cloud Microsoftu je ale zase jen svět operačního systému Windows a jeho technologií, které se snaží přijmout technologie, které vývojáři používají, Linux, Docker, linuxové kontejnery, vývojové nástroje, open source databáze. To vše je ale v IBM Bluemixu nativně. Je zde hodně technických rozdílů, které mají ve svém výsledku dopad na výkon, škálovatelnost, a dokonce i na bezpečnost. Klíčovým odlišením IBM od konkurence tedy je, že umíme udělat jak privátní, tak hybridní cloud. Umožnit připojit se k aplikacím velmi bezpečně. Na to kladou důraz v první řadě státní orgány, a také banky, ale také zákazníci z ostatních odvětví průmyslu.
Jak a čím IBM v ČR investuje, aby byla jedničkou, jako tomu bylo v minulosti?
V červenci 2017 jsme sjednotili týmy pro cloud a analytiku, protože naši klienti nepožadovali jen cloud. S tím se pojila i myšlenka nenabízet pouze infrastrukturní služby pro provozování aplikací, ale využít cloud pro ukládání a zpracování dat; poskytnout nástroje pro efektivní analýzu dat a podporu rozhodování. Cílem je tedy nabídnout ucelené a komplexní cloudové řešení. I díky tomu můžeme podporovat tým cloudu a analytiky v České republice lépe a efektivněji. Kromě toho se snažíme hledat obchodní partnery, kteří mají potřebné schopnosti využít naší platformu jak pro cloud, tak analytiku. V této oblasti investujeme do programu pro podporu prodejního kanálu. Zejména v oblasti východní Evropy samotný výrobce pro obsluhu trhu nestačí, klienti jsou zvyklí pracovat s někým, koho už znají. Proto dávají přednost lokálnímu partnerovi. Této oblasti věnujeme další zdroje a obchodním partnerům poskytujeme školení, podporujeme je i marketingem, a omezujeme najímání dalších zaměstnanců.
Česká republika je mj. jednou ze zemí, kde předseda vlády prohlásil, že další IT služby by měly být budovány v cloudu, což nemohu nijak komentovat. V mnoha dalších zemích se tak ale nestalo. Lidé si mohou myslet, že jde jen o politické prohlášení. Jde však o to, buď zvolit uzavírání se do vlastní ulity IT, anebo používat cloudové technologie, s nimiž budete kompatibilní s okolním světem. Jen tak můžete být mnohem, mnohem rychlejší a bude to pro vás levnější. I tohle probíráme s obchodními partnery. Jde o tři základní oblasti, kterým se v České republice věnujeme.
Prodávat hardware a software IBM může v ČR kromě IBM Global Services jen přibližně dvacet prodejních partnerů, a to procesem tzv. řízené distribuce. To jsou také ti, které znáte, a prakticky jen z nich se rekrutují partneři pro prodej vašich cloudových řešení. Co zamýšlíte udělat pro to, abyste oslovili partnery, které ještě neznáte?
Odpověď na vaši otázku má dva rozměry. Profil společností, kterým říkáme obchodní partneři, také procházejí procesem transformace a musejí se dále vyvíjet.
Zákazníci v České republice jsou však velmi vyspělí, mají datacentra, konsolidovanou IT infrastrukturu založenou na virtualizaci, rozhodně nejsou neefektivní. Žádný z jejich CIO neřekne, že během tří let rozšíří svoje IT, aby datacentrum nafouknul, hovořil jsem s nimi. Vedení jejich organizací nechce mít větší IT, nýbrž efektivnější IT. To také znamená, že systémoví integrátoři, kteří jsou největšími dodavateli IT služeb v České republice, u nich nerozvíjí další projekty. I podle IDC se očekává v příštích pěti letech spíše pokles prodeje hardwaru, v optimistickém pohledu maximálně 1% nárůst, nebo plochou křivku prodeje. Klienti požadují architekturu příští generace a hodnotu s expertními znalostmi. SI jsou přitom jako dodavatelé IT staromódní a v této situaci nemohou příliš vydělat. Spousta lidí u vás ví, jak nakoupit hardware, propojit jej a spustit. Marže na infrastrukturních službách už také není moc vysoká.
Potřeba infrastruktury bude stále zapotřebí, z výše uvedených důvodů ale vedeme partnery k tomu, aby stávající aplikace převedli do cloudu a nové aplikace vytvářeli jako nativní, aby běžely na IBM Bluemixu. Také do nich investujeme marketingové peníze a školení, zveme je do IBM Design Thinking Studia, podporujeme startupy, oslovujeme vývojáře. Sice asi ne tak plošně, nemáme na ně takový dosah jako Microsoft, ten to dělá snad už deset let, Amazon snad od začátku. Partnerská řešení a aplikace provozovaná v IBM cloudu zveřejňujeme jako nabídku v našem on-line cloudovém katalogu služeb. Název business partner, který jsme používali v minulosti, se transformuje. Dříve jsme prodávali naše řešení přes partnery, dnes i my prodáváme řešení našich partnerů.
